Oblast Středozemního moře (NEXT)

Země regionu

Alžírsko, Kypr, Egypt, Francie, Řecko, Izrael, Itálie, Libanon, Jordánsko, Malta, Palestina, Portugalsko, Španělsko, Tunisko a Turecko.

Politický rámec

1.     Program nadnárodní spolupráce

Rámec spolupráce programu Interreg NEXT pro oblast Středozemního moře (NEXTMED),který byl schválen v roce 2023, vychází z rozvoje strategie Interreg-Med tak, aby zahrnovala země mimo EU na všech březích Středozemního moře.

Doplňuje a rozšiřuje tak přístup programu Interreg MED na období 2014–2020, který zůstane klíčovým pilířem spolupráce EU v tomto makroregionu prostřednictvím navazujícího programu Interreg EURO MED (2021–2027). Vychází rovněž z širších programů přeshraniční spolupráce pro oblast MED v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství (2007–2013 a 2014–2020).

V rámci politiky soudržnosti Evropské unie bude Interreg NEXT MED podporovat evropsko-středomořskou spolupráci mezi regiony a zeměmi v této oblasti do konce roku 2027. NEXT MED patří do složky B „Nadnárodní spolupráce“ v rámci vnějšího rozměru Interreg. „Interreg NEXT MED si klade za cíl přispět k inteligentnímu, udržitelnému a spravedlivému rozvoji pro všechny v celé oblasti Středomoří podporou vyvážené, dlouhodobé a dalekosáhlé spolupráce a víceúrovňové správy. Posláním programu je financovat projekty spolupráce, které se zabývají společnými socioekonomickými, environmentálními a správními výzvami na středomořské úrovni, jako je zavádění pokročilých technologií, konkurenceschopnost malých a středních podniků a vytváření pracovních míst, energetická účinnost, udržitelné hospodaření s vodou, přizpůsobení se změně klimatu, přechod na oběhové hospodářství účinně využívající zdroje, vzdělávání a odborná příprava a zdravotní péče“ (internetové stránky EniCBC MED).

Program NEXT MED zahrnuje tyto čtyři priority:

• Priorita 1: konkurenceschopnější a inteligentnější Středomoří;
• Priorita 2: zelenější, nízkouhlíkové a odolné Středomoří;
• Priorita 3: sociálnější a inkluzivnější Středomoří;
• Priorita 4: Lepší řízení spolupráce ve Středomoří.

Priorita 2 „Zelenější, nízkouhlíkové a odolné Středomoří“ programu NEXT MED se zaměřuje na politiky v oblasti klimatu a životního prostředí. Na tuto prioritu je přidělen 42% podíl rozpočtu programu (96,9 miliardy EUR). Mezi specifické cíle této priority patří druhý a třetí cíl, které jsou relevantní pro přizpůsobení se změně klimatu:

• Podpora energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů
• Podpora přizpůsobení se změně klimatu a předcházení rizikům katastrof, odolnost s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům
• Podpora přístupu k vodě a udržitelného hospodaření s vodou
• Podpora přechodu na oběhové hospodářství účinně využívající zdroje.

V tomto ohledu bude program podporovat nadnárodní spolupráci s cílem zvýšit povědomí o dopadech změny klimatu na životní prostředí, hospodářství a společnost. Očekává se, že opatření vytvoří příznivé prostředí pro správní a rozhodovací orgány s lepším přizpůsobením se změně klimatu, snížením rizika katastrof a zvýšenou odolností v rámci víceúrovňové a víceodvětvové správy.

2.     Strategie pro makroregiony

V široké středomořské perspektivě je skupina středomořských zemí (Chorvatsko, Slovinsko, Albánie, Černá Hora, Řecko, Itálie, obě tyto země jsou rovněž součástí oblasti Středozemního moře) zahrnuta do strategie EU pro jadransko-jónský region (EUSAIR), která pokrývá celou oblast spolupráce ADRION. Další informace o strategii EUSAIR naleznete na internetových stránkách jadransko-jónského regionu.

3.     Mezinárodní úmluvy a další iniciativy v oblasti spolupráce

Na úrovni Středozemního moře je spolupráce v oblasti ochrany životního prostředí (včetně přizpůsobení se změně klimatu) na nadnárodní úrovni formalizována v rámci Barcelonské úmluvy a souvisejících protokolů.

Širokým fórem pro mezinárodní spolupráci v tomto regionu je Unie pro Středomoří, široká mezivládní evropsko-středomořská organizace, která sdružuje všechny země Evropské unie a 16 zemí jižního a východního Středomoří.

Iniciativa WESTMED obdobně zahrnuje spolupráci v oblasti udržitelného modrého růstu mezi zeměmi v oblasti západního Středomoří, a to jak z jižního (Alžírsko, Mauritánie, Maroko, Malta, Tunisko), tak ze severního (Itálie, Španělsko, Francie).

V zájmu obnovení a posílení strategického partnerství mezi Evropskou unií a jejími partnery v jižním sousedství navrhujenová Agenda pro Středomoří, která byla zahájena v roce 2021, spojit síly na celém pobřeží Středozemního moře v boji proti změně klimatu a urychlit souběžnou ekologickou a digitální transformaci. Zaměřuje se na pět oblastí politiky: i) lidský rozvoj, řádná správa věcí veřejných a právní stát; ii) odolnost, prosperita a digitální transformace; iii) mír a bezpečnost; iv) migrace a mobilita a v) ekologická transformace. Plán je podpořen zvláštním plánem hospodářských investic pro jižní sousedy (až 7 miliard eur na období 2021–2027) zaměřeným na zlepšení životních podmínek a spravedlivé oživení po pandemii COVID-19. Pokud jde o opatření v oblasti změny klimatu a přizpůsobení se této změně, má agenda konkrétní cíle v oblasti boje proti změně klimatu a ochrany vodních zdrojů. Více informací o iniciativách spolupráce lze nalézt na stránce věnované oblasti Středomoří a na jadransko-jónské stránce.

4.      Adaptační strategie a plány

Na úrovni Středomoří nebyly vydány žádné adaptační strategie a plány. Konkrétně v rámci nadnárodní spolupráce INTERREG nebo jiných forem spolupráce nebyly pro oblast Středomoří vypracovány strategie a plány pro přizpůsobení. V roce 2016 však 19. zasedání smluvních stran (COP19) Barcelonské úmluvy potvrdilo „regionálnírámec pro přizpůsobení se změně klimatu ve středomořských mořských a pobřežních oblastech“. Cílem dokumentu je vytvořit společný regionální strategický přístup ke zvýšení odolnosti vůči změně klimatu a kapacity pro přizpůsobení se této změně.

Některé strategické body obsažené v programovém dokumentu Interreg NEXT-MED navíc určují tyto klíčové priority pro přizpůsobení v oblasti NEXT MED:

• zlepšit chápání vícevrstevných a komplikovaně propojených dopadů změny klimatu namísto toho, aby byly chápány jako řada nezávislých odvětvových otázek;
• rozvíjet spolupráci mezi zeměmi, pokud jde o mezinárodně koordinovanou reakci na hrozby, které představuje změna klimatu, neboť pandemie COVID-19 zdůraznila nedostatečnost nekoordinovaných vnitrostátních opatření vůči globálním hrozbám.
• zlepšit schopnost reakce agentur civilní ochrany pro předcházení rizikům a reakci na katastrofy: „Je nezbytné posílit spolupráci a kapacitu prostřednictvím pilotních projektů a demonstračních postupů pro společné zavádění, poskytnout důkaz koncepce a posílit inovace.“
• doplnit přístup k reakci na katastrofy nákladově efektivnějšími strategiemi, jako jsou přípravné akce, jako jsou přístupy založené na ekosystémech a preventivní plánování.

Tentýž dokument se konkrétně zaměřuje na vodu a poukazuje na potřebu zlepšit kvalitu, odolnost a hospodaření s vodou, která je klíčovým zdrojem v této oblasti a je náchylná k tomu, že se v důsledku změny klimatu stane vzácnější. Dokument zejména vyzývá k politickým opatřením zaměřeným na přenos příslušných technologií a jejich přizpůsobení místním potřebám a na větší využívání příslušných technologií prostřednictvím pilotních projektů „k prokázání jejich technických, finančních a environmentálních přínosů“. Vyzývá rovněž k vytvoření rámce pro stanovení správných pobídek a provádění odpovídajících předpisů a monitorovacích systémů s využitím inteligentního měření a stanovování cen vody, aniž by to bylo v rozporu s místními politikami a regulačními rámci. 

Dosud nebyla přijata žádná konkrétní opatření sledující konkrétní adaptační cíle. Širší akce v oblasti vodních zdrojů však byly provedeny prostřednictvím projektů financovaných v rámci programu CBC MED evropského nástroje sousedství (viz další oddíl).

Příklady projektů programu CBC MED v rámci evropského nástroje sousedství financovaných v období 2014–2020

Nové projekty v rámci programu Interreg Next-MED se stále připravují, existují však příslušné projekty financované v rámci předchozího programu, konkrétně ENI CBC MED. Tyto projekty se zaměřují především na inteligentní a nekonvenční využívání omezených vodních zdrojů. 

MEDISS (Středomořský integrovaný systém zásobování vodou, 2019–2023). Země: Palestina, Itálie, Jordánsko, Tunisko; Projekt programu ENI CBC MED.

MEDISS testuje inovativní řešení při používání vyčištěných odpadních vod a odsolování brakické vody. Konkrétní osvětové iniciativy pro koncové uživatele mohou zpochybnit jejich neochotu k nekonvenčním vodním zdrojům a školit je v oblasti osvědčených zemědělských postupů. Z dlouhodobého hlediska se očekává, že projekt přispěje ke snížení tlaku na sladkou vodu, jakož i nákladů na zásobování vodou, a zároveň zvýší produktivitu a diverzifikaci plodin, a tím i potravinové zabezpečení a příjmy zemědělců. 

MEDWAYCAP (The MEDiterranean pathWAY for innovation CAPitalisation towards an urban-rural integrated development of non-conventional water resources, 2021–2023), Countries: Řecko, Itálie, Egypt, Malta, Palestina, Tunisko, Jordánsko.

Program MEDWAYCAP podporuje spolupráci založenou na výzvách a nepřetržitý přeshraniční dialog, který se opírá o zvyšování povědomí veřejných orgánů a tvůrců politik na regionální/vnitrostátní úrovni, budování kapacit, snadný přístup k informacím a využívání nástrojů pro vzájemné učení v oblasti nekonvenčních vodních zdrojů. Cílem je přispět ke zmírnění místních vodních krizí poskytováním nejmodernějších znalostí o technikách, řízení, plánování a dovednostech NCWR pro opětovné využití na územní úrovni pro domácí a zemědělské účely.

MENAWARA (Nekonvenční opětovné využívání vody v zemědělství v zemích Středomoří, 2019–2023). Země: Itálie, Palestina, Jordánsko, Tunisko, Španělsko.

MENAWARA hledá řešení pro zvýšení vodních zdrojů recyklací drenážních a odpadních vod, čerpáním ztrát vody, racionalizací postupů využívání vody a navrhováním modelů řízení v souladu s národními a mezinárodními plány. Cílem projektu je zlepšit přístup k vodě prostřednictvím čištění odpadních vod, které mají být opětovně použity jako doplňkové zavlažování, a posílit kapacitu vládních institucí, nestátních subjektů působících v tomto odvětví, techniků a zemědělců.

NAWAMED (přírodní řešení pro opětovné využívání vody ve Středomoří; 2019–2023) Země: Itálie, Tunisko, Jordánsko, Malta, Libanon.

Spotřeba vody v domácnostech na obyvatele může být drasticky snížena využitím nekonvenčních zdrojů vody (NCW) pro nepitné účely. Šedá voda (a dešťová voda, je-li k dispozici) může být znovu použita pro splachování a zavlažování toalet, ale vyžaduje zavedení decentralizovaných systémů čištění, které obsluhují jednu nebo několik budov. NAWAMED se zaměřuje na změnu postupů hospodaření s městskými vodami prostřednictvím inovativních, udržitelných a nízkonákladových technologií čištění. Ty by měly být použitelné decentralizovaně, aby se nahradilo používání pitné vody dobrou kvalitou čisté vody.

PROSIM (Podpora udržitelného řízení zavlažování a nekonvenčního využívání vody ve Středomoří, 2019–2023). Země: Itálie, Jordánsko, Libanon, Tunisko, Španělsko.

Projekt PROSIM se zaměřuje na poptávku po vodě a její nabídku pro zavlažování a zabývá se otázkami vody typickými pro oblast Středomoří, jako jsou ztráty vody, omezená institucionální kapacita pro prosazování účinných plánů hospodaření s vodou a nedostatečné povědomí o moderních řešeních na úrovni zemědělských podniků. Očekává se, že projekt přinese inovativní řešení, která kombinují účinnost využívání vody a NCW. Měl by rovněž pomoci budovat místní kapacity pro přijímání a rozšiřování těchto řešení a rozvíjet přeshraniční budování kapacit, jakož i plány a plány pro lepší hospodaření s vodou.

Objevte,
jak znalosti zobrazenéna této stránce inspirovaly aktéry pracující na různých úrovních správy k vývoji řešení na míru v různých politických a praktických kontextech.

• Generální ředitelství EU pro výzkum a inovace: Využití nástroje Climate-ADAPT k nalezení nejnovějších vědeckých poznatků o přizpůsobování se změně klimatu pro stanovení programu financování výzkumu a inovací ze strany EU
• Karpaty: Využití informací o jednotlivých zemích z databáze Climate-ADAPT k vytvoření stránky o karpatském nadnárodním regionu a k podpoře mezinárodních adaptačních politik
• Pyrenejská observatoř pro změnu klimatu: Využití stránek o nadnárodních regionech z databáze Climate-ADAPT k vypracování přeshraniční adaptační strategie v Pyrenejích