Nejvzdálenější regiony EU a zámořské země a území

Země regionu

EU zahrnuje 22 zámořských území spojených s pěti členskými státy (Francií, Nizozemskem, Dánskem, Španělskem a Portugalskem).

Devět z nich je klasifikováno jako nejvzdálenější regiony a tvoří nedílnou součást EU. Patří mezi ně: tři francouzské zámořské departementy (Martinik, Guadeloupe a Francouzská Guyana) a jedno francouzské zámořské společenství v Karibiku (Saint-Martin); francouzské zámořské departementy Mayotte a Réunion v Indickém oceánu; dvě portugalské autonomní oblasti (Madeira a Azory) a jedno španělské autonomní společenství (Kanárské ostrovy) v Atlantiku.

Zbývajících 13 zámořských zemí a území (ZZÚ) má zvláštní status „přidružené země“ a je spojeno s Dánskem, Francií a Nizozemskem. Tato území jsou ústavně spojena s mateřským členským státem, ale nejsou součástí jednotného trhu a musí dodržovat obchodní povinnosti uložené třetím zemím. Rozhodnutí Rady (EU) 2021/1764 upřesňuje vztahy přidružení EU se ZZÚ na období 2021–2027 a rozhodnutí Rady 2013/755/EU na období 2014–2020.

Karibik a Atlantik

Indický oceán

Amazonie

zdroj mapy: Evropská územní spolupráce/CCA 2018

Politický rámec

1.    Program nadnárodní spolupráce

V programovém období 2021–2027 jsou specifika nejvzdálenějších regionů uznána prostřednictvím zvláštní složky programu Interreg (skupina D), která podporuje spolupráci se sousedními zeměmi a územími. Interreg VI-D se týká těchto zeměpisných oblastí: Amazonie, Karibik, Madeira-Azory-Kanárské ostrovy (MAC), Indický oceán, Mosambický průliv. V období 2014–2020 byly nejvzdálenější regiony v Karibiku a Indickém oceánu zapojeny do tří programů nadnárodní spolupráce INTERREG, které jsou popsány níže.

Do programu spolupráce v karibské oblasti na období 2014–2020 byly zapojeny Guadeloupe, Francouzská Guyana, Martinik a Svatý Martin a přibližně 40 třetích zemí a ZZÚ v karibské oblasti. Byla provozována ve spolupráci se třemi regionálními hospodářskými organizacemi, tj. Karibským společenstvím (CARICOM), Sdružením karibských států (ACS) a Organizací východokaribských států (OECS). Program byl strukturován do dvou složek: 1) přeshraniční spolupráce mezi Guadeloupem, Martinikem a zeměmi OECS a 2) nadnárodní spolupráce zahrnující Guadeloupe, Francouzskou Guyanu, Martinik a Svatý Martin a ostatní zúčastněné země a území. Má 6 prioritních oblastí, jejichž cílem je:

• zvýšení konkurenceschopnosti karibských podniků;
• zvýšení schopnosti reakce na přírodní nebezpečí;
• ochrana kulturního a přírodního prostředí;
• Reakce na společné zdravotní otázky na karibské úrovni;
• podpora rozvoje obnovitelných zdrojů energie;
• Posílení lidského kapitálu.

Priorita 2 byla zaměřena na zlepšení znalostí o přírodních nebezpečích a vytvoření sdílených systémů řízení rizik, zejména rozvojem sdílených pozorovacích nástrojů a geografického informačního systému vhodného pro krizové řízení.

Program spolupráce v oblasti Indického oceánu na období 2014–2020 podpořil spolupráci mezi Réunionem a Mayotte (Francie) a 12 třetími zeměmi v jižní části Indického oceánu (Svaz Komor, Madagaskaru, Mauricia, Seychel, Jihoafrické republiky, Tanzanie, Mosambiku, Keni, Indie, Srí Lanky, Malediv a Austrálie), jakož i francouzskými jižními a antarktickými zeměmi. Program byl založen na:

• přeshraniční spolupráce mezi Réunionem a Komorami, Madagaskarem, Mauriciem a Seychelami jako členy Komise pro Indický oceán a
• Širší nadnárodní spolupráce mezi Réunionem, Mayotte a ostatními zúčastněnými zeměmi. Program má pět strategických priorit, z nichž dvě souvisejí se změnou klimatu.

Priorita 1 se zaměřila na vytvoření výzkumného a inovačního centra se zaměřením na lékopis, biotechnologie, energetiku a změnu klimatu. Priorita 3 usilovala o rozvoj kapacit pro přizpůsobení se změně klimatu a prevenci a řízení rizik posílením regionálních opatření civilní ochrany; spolupráce v oblasti epidemiologických a infekčních rizik; a předcházení rizikům spojeným s mořskými činnostmi.

Program spolupráce AMAZONIA na období 2014–2020 podporoval přeshraniční a nadnárodní spolupráci mezi Francouzskou Guyanou, Surinamem a brazilskými státy Amapá a Amazonas. Program ve svých prioritních oblastech nezmiňoval přizpůsobování se změně klimatu a řízení rizik. Priorita 2 se obecně zabývala ochranou životního prostředí a hospodařením s přírodními zdroji. Zvláštní důraz byl kladen na ochranu a posílení místní biologické rozmanitosti a přírodního a kulturního dědictví prostřednictvím společných opatření na ochranu.

2.     Mezinárodní úmluvy a další iniciativy v oblasti spolupráce

V rámci společenství CARICOM bylo zřízeno Středisko pro změnu klimatu Karibského společenství, které představuje referenční bod pro výzkum dopadů změny klimatu a adaptačních strategií v regionu. Středisko bylo otevřeno v roce 2005 s cílem koordinovat reakci regionu na řízení změny klimatu a přizpůsobení se této změně. Centrum poskytuje informace osobám s rozhodovací pravomocí (je to oficiální úložiště a zúčtovací středisko pro regionální údaje o změně klimatu. Vypracovává projekty v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, organizuje vzdělávací kurzy, poradenství a služby společného podniku.  Středisko poskytuje členským státům CARICOM a karibským zámořským územím Spojeného království politické poradenství týkající se změny klimatu. Středisko je akreditovaným regionálním prováděcím subjektem (RIE) Zeleného klimatického fondu UNFCCC (GCF).

Příklady projektů financovaných v období 2014–2020.

Publikace„Programy Interreg v nejvzdálenějších regionech na období 2014–2020“ukazuje, jak programy INTERREG přispěly k regionálnímu rozvoji nejvzdálenějších regionů a k užší integraci s jejich sousedy.

Cílem projektu CARIBE-COAST (Karibská síť pro pobřežní rizika související se změnou klimatu, 2018–2022) je sdružovat, spoluvytvářet a šířit přístupy k monitorování a prevenci pobřežních rizik a přizpůsobení se změně klimatu. Tři cíle projektu jsou: vytvořit katalog hydrodynamického modelování pro simulaci současných a budoucích nebezpečí; rozvíjet stávající střediska pro sledování a sdílet osvědčené postupy monitorování na základě společného protokolu a poskytovat nástroje na podporu rozhodování pro prevenci přírodních pobřežních rizik.

Projekt Ready Together (2019–2022) posiluje regionální spolupráci prostřednictvím posílené koordinace, sdružování zdrojů a kolektivní podpory kultury rizik s cílem řešit hlavní výzvy spojené s přírodními riziky a změnou klimatu v Karibiku. Projekt podporuje komplexní, inkluzivní a participativní přístup s cílem zajistit účinnou reakci na potřeby nejzranitelnějších skupin obyvatelstva vystavených přírodním rizikům a dopadům změny klimatu.

Pokud jde o oblast Indického oceánu, operační program na období 2007–2013 poskytl finanční prostředky pro regionální mechanismus civilní ochrany v rámci prioritní osy 1 „Udržitelný rozvoj“. Zejména podpořila francouzský Červený kříž na Réunionu při vypracování programu regionální spolupráce pro řízení rizika katastrof v jihozápadním Indickém oceánu, jakož i následného akčního plánu.

Objevte,
jak znalosti zobrazenéna této stránce inspirovaly aktéry pracující na různých úrovních správy k vývoji řešení na míru v různých politických a praktických kontextech.

• Generální ředitelství EU pro výzkum a inovace: Využití nástroje Climate-ADAPT k nalezení nejnovějších vědeckých poznatků o přizpůsobování se změně klimatu pro stanovení programu financování výzkumu a inovací ze strany EU
• Karpaty: Využití informací o jednotlivých zemích z databáze Climate-ADAPT k vytvoření stránky o karpatském nadnárodním regionu a k podpoře mezinárodních adaptačních politik
• Pyrenejská observatoř pro změnu klimatu: Využití stránek o nadnárodních regionech z databáze Climate-ADAPT k vypracování přeshraniční adaptační strategie v Pyrenejích