Zemědělství

Zemědělství

Klíčová sdělení

• Zemědělství je nejen hlavní hnací silou změny klimatu, ale je jí také vážně zasaženo. Politické úsilí je proto zaměřeno nejen na zmírňování změny klimatu v zemědělství, ale také na zvýšení odolnosti tohoto odvětví a minimalizaci dopadů změny klimatu.

• Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, nařízení o LULUCF a společná zemědělská politika EU jsou nástroje, které lze využít ke stimulaci adaptačních řešení a zlepšení odolnosti zemědělství vůči klimatickým rizikům. Objevily se poznatky o přizpůsobení a sítě odborníků z praxe, které usnadňují výměnu informací a budování kapacit, a to i z několika výzkumných programů financovaných EU.

• Monitorování, podávání zpráv a hodnocení zemědělských opatření na úrovni EU bude do značné míry záviset na formálním mechanismu podávání zpráv v rámci reformované společné zemědělské politiky.

Dopady a zranitelnosti

Zemědělství je jednou z hlavních hnacích sil změny klimatu, která emituje metan (CH₄), oxid dusný (N₂O) a oxid uhličitý (CO₂), zejména v souvislosti s využíváním půdy, používáním hnojiv a živočišnou výrobou. Podíl emisí skleníkových plynů v Evropě se v současné době pohybuje kolem 10 %. Změna klimatu pak ovlivňuje evropské zemědělství a vyžaduje, aby se zemědělské systémy a zemědělci přizpůsobili. Rostoucí teploty a koncentrace CO2 v atmosféře, změny ve vzorcích srážek a častější extrémní jevy ovlivňují výnosy plodin a produktivitu hospodářských zvířat v Evropě, ale také hospodaření s vodou a podmínky pro přepravu a skladování. Očekává se, že produktivita plodin obecně klesne v jižních regionech a zvýší se na severu, zatímco častější extrémní povětrnostní jevy způsobí rozsáhlé a škodlivé dopady v celé Evropě.

Politický rámec

Cílem strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu přijaté v roce 2021 je učinit přizpůsobení inteligentnějším, rychlejším (urychlení zavádění adaptačních řešení) a systematičtějším (integrovaná řešení a plány). Podpora místního přizpůsobení, řešení inspirovaná přírodou, udržitelné využívání a odolnost sladkovodních zdrojů jsou obzvláště důležité pro odvětví zemědělství, zatímco posílení mezinárodních opatření má zásadní význam pro to, aby se zabránilo narušení dovozu zemědělských produktů do EU.

Cílem návrhů na úpravu nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) je zvýšit zachycování uhlíku v zemědělství a lesnictví s významnými důsledky změny krajinného pokryvu. Opatření k dosažení tohoto cíle, jako je zachování travních porostů, uhlíkové zemědělství a obnova rašelinišť, rovněž pomohou předcházet erozi půdy a snížit riziko povodní.

Konkrétní adaptační opatření v odvětví zemědělství jsou podporována především prostřednictvím společné zemědělské politiky (SZP), přičemž hlavními cíli jsou udržitelnost a opatření v oblasti klimatu. V rámci SZP byla posílena povinná opatření na ochranu životního prostředí a bylo vytvořeno více možností financování pro obhospodařování lesů, obhospodařování znevýhodněných oblastí a ekorežimy. Například v každém zemědělském podniku musí být alespoň 3 % orné půdy vyhrazeno na biologickou rozmanitost a neprodukční prvky s možností získat podporu prostřednictvím ekorežimů, aby bylo dosaženo 7 %. Zvláštní adaptační opatření dosud nehrála v SZP významnou úlohu, ale povinná a dobrovolná ekologizační opatření často poskytují krátkodobá až střednědobá adaptivní řešení na úrovni zemědělských podniků. Zelená platba v rámci prvního pilíře SZP zahrnuje diverzifikaci plodin, zřizování ploch využívaných v ekologickém zájmu a zachování trvalých travních porostů. Podpora rozvoje venkova v rámci druhého pilíře SZP zahrnuje rozvoj lesů, agroenvironmentálně-klimatická opatření, ekologické zemědělství a platby v rámci sítě Natura 2000. Režimy financování jsou doplněny opatřeními v oblasti odborné přípravy a další podporou na zlepšení produktivity a odolnosti vůči změně klimatu ze zemědělského poradenského systému, inovačního partnerství a aplikovaného výzkumu.

V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategií v oblasti biologické rozmanitosti kladou návrhy SZP na období 2023–2027 větší důraz na opatření v oblasti životního prostředí a klimatu. Jsou zavedena povinná opatření a více možností financování pro zachování půdy bohaté na uhlík, střídání plodin, hospodaření s živinami a ekorežimy.

Zlepšení znalostní základny

Podle zprávy pracovní skupiny II šesté hodnotící zprávy IPCC o změně klimatu 2022 jsou odvětví vystavená změně klimatu, jako je zemědělství, obzvláště zranitelná vůči změně klimatu: Dopady, adaptace a zranitelnost. Předpokládá se zvýšené riziko extrémních povětrnostních jevů, sucha, povodní a změn pěstebních podmínek. Mezi účinné možnosti přizpůsobení patří šlechtění pro přizpůsobení se změně klimatu nebo výběr odolných plodin/kultivarů, agrolesnictví, diverzifikace krajiny a městské zemědělství.

Zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o globálním oteplení o 1,5 °C se zabývala dopady na odvětví zemědělství v různých kapitolách a poukázala na související potřeby přizpůsobení. Prioritou je zlepšení znalostí v těchto oblastech, včetně znalostí o nákladech a přínosech adaptačních opatření souvisejících se zemědělstvím. Zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o změně klimatu a půdě hodnotí současné vědecké poznatky, včetně poznatků o degradaci půdy, desertifikaci a potravinovém zabezpečení, možnostech vymezení otázek a přizpůsobení, jakož i o konkrétních výzvách a příležitostech pro odvětví zemědělství.

Zpráva agentury EEA o přizpůsobení se změně klimatu v odvětví zemědělství v Evropě podává přehled o tom, jak politiky a programy EU řeší přizpůsobení se změně klimatu, a obsahuje příklady proveditelných a úspěšných adaptačních opatření.

Společné výzkumné středisko (JRC) podporuje Evropskou komisi při modelování hospodářského dopadu změny klimatu na odvětví zemědělství a při hodnocení politik přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírňování (např. projekty PESETA). V rámci programů LIFE (např. AgriAdapt, ADAPT2CLIMA, LiveAdapt atd.) a H2020 (např. MOSES, BINGO, COACCH, Flourish, FATIMA, RUN4LIFE, RESFOOD, IoF2020) bylo financováno několik výzkumných projektů zabývajících se přizpůsobením v odvětví zemědělství.

Služba programu Copernicus v oblasti změny klimatu (C3S) poskytuje informace, nástroje a údaje o změně klimatu, včetně několika demonstračních služeb pro odvětví zemědělství. Nabízí bezplatný a otevřený přístup k odvětvovému informačnímu systému (SIS), který je k dispozici v úložišti údajů o klimatu na podporu regionálních iniciativ v oblasti přizpůsobení. Další služby pro vodohospodářství poskytují ukazatele vody, které lze použít k výběru vhodných plodin a plánování zavlažovací infrastruktury, jakož i demonstrace v oblasti přizpůsobování se změně klimatu. Služba monitorování půdy programu Copernicus poskytuje údaje z dálkového průzkumu Země o změnách krajinného pokryvu a krajinného pokryvu, fenologii vegetace a produktivitě, které pomohou definovat výnos plodin. V budoucnu mohou údaje z dálkového průzkumu Země informovat o změnách regionálního krajinného pokryvu vyplývajících z adaptačních opatření, jakož i o souhrnných trendech na úrovni EU.

Iniciativa společného plánování v oblasti zemědělství, zajišťování potravin a změny klimatu zaměřuje výzkum ve 24 zemích na řešení vzájemně propojených problémů udržitelného zemědělství, zajišťování potravin a dopadů změny klimatu.

Několik mezinárodních sítí, organizací a sdružení sdílí znalosti v rámci svých komunit praxe. Patří mezi ně Evropská federace pro ochranu zemědělství, Mezinárodní federace hnutí ekologického zemědělství (Evropskáregionální skupina) a COPA-COGECA.

Podpora investic a financování

Finanční prostředky EU na přizpůsobení se změně klimatu jsou podporovány víceletým finančním rámcem (VFR) na období 2021–2027, který zajišťuje, aby opatření pro přizpůsobení se změně klimatu byla začleněna do všech hlavních výdajových programů EU.

V rámci tohoto rozpočtu VFR je na SZP vyčleněno 386,6 miliardy EUR. Převážná část výdajů ve výši 270 miliard EUR půjde na podporu příjmů v rámci pilíře 1, přičemž dalších 20 miliard EUR bude označeno jako podpora trhu. Zbytek (zhruba jedna čtvrtina) bude vynaložen na podporu rozvoje venkova v rámci pilíře 2.

Prostřednictvím výzkumného programu EU Horizont Evropa budou k dispozici další finanční prostředky na podporu specifického výzkumu a inovací v oblasti potravin, zemědělství, rozvoje venkova a biohospodářství.

Mise EU pro přizpůsobení se změně klimatu podporuje regiony, města a místní orgány v jejich úsilí o budování odolnosti vůči dopadům změny klimatu a poskytuje finanční prostředky v rámci rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa. Do akcí mise mohou být zapojeny regiony a místní orgány v zemích přidružených k programu Horizont Evropa nebo v zemích jednajících o přidružení k programu Horizont Evropa. K účasti mohou být způsobilé i společnosti, například jako inovátoři poskytující inovativní řešení nebo služby v oblasti klimatu. Možnosti financování lze nalézt na portálu pro financování a nabídková řízení, zejména v rámci pracovního programu Horizont Evropa na období 2023–2024.

Ve strategických plánech SZP bude téměř 98 miliard eur, což odpovídá 32 % celkového financování SZP (EU a spolufinancování), věnováno na zajištění přínosů pro klima, vodu, půdu, ovzduší, biologickou rozmanitost a dobré životní podmínky zvířat a na podporu postupů nad rámec povinných podmínek.

Kromě investic do SZP je na podporu přizpůsobení k dispozici řada nástrojů EU:

• podprogramu LIFE pro oblast klimatu;
• program INTERREG Europe;
• výzkumným a inovačním programem Horizont Evropa, který je obzvláště důležitý pro přizpůsobení se změně klimatu v odvětví zemědělství, je klastr 6 týkající se potravin, biohospodářství, přírodních zdrojů, zemědělství a životního prostředí.

Úplný přehled je k dispozici na stránce o financování adaptačních opatření ze strany EU.

Minimální požadavky na kapitál a způsobilé závazky (MRE) pro přizpůsobení

Byl vytvořen mechanismus podávání zpráv spojený s vnitrostátními strategickými plány SZP v odvětví zemědělství a byl přijat odpovídající rámec ukazatelů pro zprávu o výkonnosti za účelem sdílení souhrnných přehledů na vnitrostátní úrovni.