Podnikání a průmysl

Podnikání a průmysl

Klíčová sdělení

• Podniky čelí dvěma hlavním typům rizik souvisejících s klimatem: přímá fyzická rizika a rizika přechodu, která vyplývají z reakce společnosti na změnu klimatu.

• V rámci Evropské unie budou země na jihu pravděpodobně vykazovat vyšší fyzická rizika pro činnost podniků než jiné regiony. Následují firmy ve střední a východní Evropě, které hlásí vyšší zranitelnost vůči fyzickým klimatickým rizikům než firmy v západní a severní Evropě. Rizika přechodu jsou méně zjevná, neboť závisejí na celosvětových závazcích v oblasti dekarbonizace.

• Evropská komise spolu s Evropskou investiční bankou zahájila investiční plán pro Evropu. Cílem plánu je mobilizovat veřejné a soukromé investice s cílem podpořit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst v Evropské unii (EU). Součástí tohoto plánu je Evropský fond pro strategické investice, který se rovněž zabývá otázkou změny klimatu.

Dopady a zranitelnosti

Podniky čelí dvěma hlavním typům rizik souvisejících s klimatem: přímá fyzická rizika a rizika přechodu, která vyplývají z reakce společnosti na změnu klimatu.

Fyzická rizika jsou snadněji pozorovatelná a pro podniky srozumitelná, jakmile se vynoří z expozice akutním událostem nebo chronické transformaci. Změna klimatu může mít významný dopad na dodavatelské řetězce, distribuci a prodej mnoha způsoby. Změna klimatu vede k častějším a závažnějším extrémním povětrnostním jevům, jako jsou povodně a sucha. Tyto události mohou narušit dopravní a logistické sítě a způsobit zpoždění a poškození zboží v tranzitu. To může mít za následek nedostatek nebo přebytek zásob, což ovlivňuje tržby a příjmy.

Změny teploty mohou ovlivnit dostupnost a kvalitu některých výrobků. Například plodiny mohou být ovlivněny změnami ve struktuře teplot a srážek, což vede k nižším výnosům a nižší kvalitě. To může narušit dodavatelské řetězce a vést k vyšším cenám pro spotřebitele.

Úsilí o zmírnění změny klimatu, jako je stanovení cen uhlíku a mandáty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, může zvýšit náklady na energii a další vstupy. To může zvýšit náklady na výrobu, dopravu a distribuci, což může snížit zisky nebo vést k vyšším cenám pro spotřebitele.

Teplo negativně ovlivňuje lidské zdraví a může vést k horšímu pracovnímu výkonu (snížené produktivitě) nebo nižšímu počtu odpracovaných hodin (dodávky práce), zejména ve vysoce exponovaných odvětvích, jako je zemědělství, lesnictví, těžba a dobývání nebo stavebnictví. Produktivita trpí tím, že pracovníci potřebují zpomalit tempo své práce a udělat si další přestávky, aby se rehydratovali a ochladili.

EIBIS (2020) se dotázala firem, zda fyzická rizika ovlivnila jejich podnikání. V rámci Evropské unie budou země na jihu pravděpodobně vykazovat vyšší fyzická rizika pro činnost podniků než jiné regiony. Následují firmy ve střední a východní Evropě, které hlásí vyšší zranitelnost vůči fyzickým klimatickým rizikům než firmy v západní a severní Evropě. Toto relativně vyšší vnímání fyzického rizika, zejména v jižní Evropě, může být způsobeno rostoucí hrozbou sucha, omezením produkce potravin a potenciálně narušením cestovního ruchu v této oblasti. Kromě toho podniky s provozy, které jsou zranitelnější vůči extrémním povětrnostním jevům – jako jsou odvětví infrastruktury, včetně elektřiny, veřejných služeb, dopravy, stavebnictví a služeb (s největší pravděpodobností pohostinství) – také s větší pravděpodobností vnímají vyšší fyzická rizika.

Rizika přechodu jsou méně zjevná, neboť závisejí na celosvětových závazcích v oblasti dekarbonizace. S rostoucím povědomím o změně klimatu se preference spotřebitelů přesouvají k udržitelnějším produktům a postupům (např. zvýšení poptávky po místních produktech). To může mít dopad na prodej a poptávku po určitých výrobcích, neboť spotřebitelé se mohou rozhodnout nakupovat výrobky od společností, které upřednostňují udržitelnost a snižují svou uhlíkovou stopu.

Politický rámec

Politický rámec pro přizpůsobení se změně klimatu pro podniky a průmyslová odvětví v EU je vytvořen především prostřednictvím strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu. Strategie stanoví rámec pro činnost a určuje řadu opatření, která mají být přijata na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni.

Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu zejména zdůrazňuje, že je třeba, aby se podniky a průmyslová odvětví přizpůsobily změně klimatu, aby byla zajištěna jejich dlouhodobá životaschopnost a odolnost. Uznává, že podniky a průmyslová odvětví budou ovlivněny dopady změny klimatu.

Kromě toho EU přijala několik nařízení a směrnic, které vyžadují, aby podniky a průmyslová odvětví přijaly opatření pro přizpůsobení se změně klimatu. Například směrnice EU o vykazování nefinančních informací vyžaduje, aby některé velké společnosti podávaly zprávy o své environmentální a sociální výkonnosti, včetně rizik a příležitostí v oblasti změny klimatu.

Taxonomie EU je klasifikační systém, který stanoví seznam environmentálně udržitelných hospodářských činností, včetně přizpůsobení se změně klimatu. Mohla by hrát důležitou úlohu při pomoci EU zvýšit udržitelné investice a provádět Zelenou dohodu pro Evropu. Taxonomie EU poskytne společnostem, investorům a tvůrcům politik vhodné definice, podle nichž lze hospodářské činnosti považovat za environmentálně udržitelné, včetně kritérií, která musí hospodářské činnosti splňovat, aby významně přispěly k přizpůsobení se změně klimatu. Tímto způsobem by měla vytvořit bezpečnost pro investory, chránit soukromé investory před lakováním nazeleno, pomoci společnostem stát se šetrnějšími ke klimatu, zmírnit roztříštěnost trhu a pomoci přesunout investice tam, kde jsou nejvíce zapotřebí.

Pokud jde o konkrétní otázku finančního sektoru, přejděte sem.

Zlepšení znalostní základny

Projekt CERES, který znamená "Změna klimatu a evropské vodní zdroje", je výzkumný projekt, jehož cílem je zlepšit porozumění dopadu změny klimatu na evropský rybolov a akvakulturu a rozvíjet adaptační strategie pro tato odvětví. Projekt zahrnuje případové studie v různých regionech Evropy a zaměřuje se na zlepšení odolnosti odvětví rybolovu a akvakultury vůči dopadům změny klimatu.

Cílem dialogu o odolnosti vůči změně klimatu je dále zmenšit tuto mezeru v ochraně klimatu –propast mezi tím, kolik se ztratí a kolik je pojištěno – a nalézt způsoby, jak stimulovat investice do dobrého přizpůsobení. Hlavním úkolem dialogu o odolnosti vůči změně klimatu je vyměnit si názory na to, jak řešit ztráty vzniklé v důsledku katastrof souvisejících se změnou klimatu, a určit, jak může odvětví pojišťovnictví více přispět k přizpůsobení se změně klimatu, od opatření, která zvyšují pronikání pojištění proti klimatickým rizikům do průmyslu a celé společnosti, až po vytvoření správných podmínek pro větší investice do dobrých řešení pro přizpůsobení se změně klimatu.

Podpora investic a financování

Evropská komise spolu s Evropskou investiční bankou zahájila investiční plán pro Evropu. Cílem plánu je mobilizovat veřejné a soukromé investice s cílem podpořit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst v Evropské unii (EU). Součástí tohoto plánu je Evropský fond pro strategické investice.

Evropský fond pro strategické investice (EFSI), Evropské centrum pro investiční poradenství a Evropský portál investičních projektů byly vytvořeny s cílem mobilizovat investice v celé Evropě. EFSI by měl podporovat projekty v souladu s cíli Unie v oblasti energetiky, klimatu a účinnosti stanovenými ve strategii Evropa 2020 a v rámci politik v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, jejichž cílem je splnit cíle strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Cílem EFSI je podporovat strategické investice v klíčových oblastech, jako je infrastruktura, energetická účinnost, energie z obnovitelných zdrojů, výzkum a inovace, a zlepšit přístup k financování pro subjekty s nejvýše 3000 zaměstnanci, se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací.

„Fond pro klima a infrastrukturu“ je novou linií podnikání v rámci Evropského investičního fondu (EIF). EIF je orgán EU, který byl zřízen v roce 1994 s cílem podporovat malé a střední podniky tím, že jim poskytuje přístup k financování. Hlavním cílem EIF je podporovat hospodářský růst a konkurenceschopnost Evropy podporou rozvoje a růstu malých a středních podniků, které jsou považovány za hnací sílu evropského hospodářství. Za tímto účelem poskytuje EIF řadu finančních produktů a služeb, včetně záruk, kapitálových investic a dalších forem financování se sdílením rizik. Nástroj EIF se v současné době skládá ze dvou zdrojů financování s celkovou investiční kapacitou 400–600 milionů EUR ročně do roku 2027. Další zdroje financování budou pravděpodobně následovat v blízké budoucnosti. Investice fondu EIF pro klima a infrastrukturu se zaměřují především na opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnost.

Podpora provádění adaptace

• COSME, program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků.
• Klimatické služby EU, které poskytují služby, z nichž mají prospěch miliony lidí a podniků.
• Oasis Hub je nezávislý globální agregátor údajů o katastrofách, extrémním počasí, změně klimatu a environmentálních rizicích, nástrojích a službách, jakož i poskytování služeb v oblasti zlepšování datových souborů, agregace dat a komercializace. Jeho cílem je vytvořit otevřenou a transparentní datovou platformu, která pomáhá poskytovat informace o životním prostředí, změně klimatu, katastrofách a rizicích průmyslu a veřejnému sektoru.

EU rovněž nabízí podnikům řadu podpůrných služeb prostřednictvím sítě Enterprise Europe Network pro odolnost s cílem posílit odolnost malých a středních podniků vůči budoucím výzvám, jako je změna klimatu, a programu Erasmus pro mladé podnikatele.