ICT

ICT

Klíčová sdělení

• Jak akutní (tj. extrémní povětrnostní jevy), tak chronické dopady na klima (tj. dlouhodobější změny životního prostředí) ovlivňují informační a komunikační technologie (IKT).

• IKT jsou stále více uznávány jako faktory umožňující inovativní přístupy ke zmírňování dopadů změny klimatu, jejich monitorování a přizpůsobování se jim.

• Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu jasně uvádí, že digitální transformace má zásadní význam pro dosažení cílů Zelené dohody pro přizpůsobení se změně klimatu. Nové nástroje jako Destination Earth a Digital Twins jsou velkým příslibem pro lepší pochopení současných a budoucích klimatických dopadů na planetární a místní úrovni. Dále budou posílena i měření a pozorování oceánů.

Dopady a zranitelnosti

Výzvy, které pro IKT představuje změna klimatu, spadají do dvou hlavních kategorií: akutní příhody a chronické stresy. Akutní události (nazývané také kritické nebo krizové události) zahrnují povodně (pluviální, říční, pobřežní), hurikány, ledové bouře, vlny veder atd. Akutní události ohrožují infrastruktury IKT tím, že ničí nebo deaktivují fyzická aktiva, na nichž jsou závislé. I když mohou mít ničivé účinky, akutní příhody bývají krátkodobé.

Chronické stresy vyplývají z pozvolnějších změn klimatických norem. Tyto změny zahrnují zvýšené denní a roční teplotní rozsahy, větší vystavení teplotním extrémům, déle trvající vysoké teploty, rychlejší kolísání teploty, vyšší vlhkost a účinky druhého řádu, jako jsou změny ve vzorcích srážek a větru vedoucí k častějšímu vniknutí vody nebo poškození bouří. I když je méně pravděpodobné, že tyto dopady budou mít katastrofické důsledky, povedou ke zvýšené degradaci aktiv, častějším selháním a kratší životnosti, což bude mít významné finanční důsledky, protože aktiva budou potřebovat častější cykly modernizace a výměny a pravděpodobně budou vyžadovat intenzivnější monitorování známek zhoršení. Chronické stresy se projevují v mnohem delších časových rámcích. Oteplující se a proměnlivější klima dále podtrhuje elektrickou rozvodnou síť tím, že zvyšuje požadavky na chlazení.

Další datová centra využívají značné množství vody na místě především pro svůj chladicí systém, který se skládá z chladicích věží, chladičů, čerpadel, potrubí, výměníků tepla / kondenzátorů a klimatizačních jednotek počítačových místností (CRAC) nebo jednotek počítačové místnosti (CRAH).

Tyto dva typy stresu nejsou diskrétní: třetí typ stresu byl identifikován jako „chronická krize“ nebo „stav chronického nebezpečí“, což je v podstatě akutní událost, která trvá po značnou dobu (např. povodně, které trvají týdny nebo měsíce namísto dnů – jako například povodně v roce 2012).

IKT jsou však přirozeně decentralizované a modulární, a proto mají vysokou odolnost vůči změně klimatu. Redundantní pevné linky, rozmanitost poskytovatelů internetových služeb, nouzový roaming a zálohovací systémy pro mikrodobíjení mobilních telefonů zvýší odolnost IKT vůči změně klimatu. To se může v budoucnu změnit s nárůstem cloud computingu, v němž dochází ke koncentraci infrastruktury. Stejně tak většina veškerého transatlantického internetového provozu prochází Nizozemskem, kde několik konektorů spojuje oba kontinenty.

Politický rámec

Celkově se politický rámec pro přizpůsobení se změně klimatu v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) v EU zaměřuje na zlepšení odolnosti infrastruktury IKT vůči dopadům změny klimatu a snížení environmentální stopy tohoto odvětví prostřednictvím opatření v oblasti energetické účinnosti a dalších iniciativ. Politický rámec pro přizpůsobení se změně klimatu v oblasti IKT v EU je stanoven prostřednictvím Digitální agendy EU. V roce 2020 se druhá pětiletá digitální strategie – utváření digitální budoucnosti Evropy – zaměřila na tři klíčové cíle digitální transformace: technologie ve prospěch lidí, spravedlivé a konkurenceschopné hospodářství a otevřená, demokratická a udržitelná společnost. V roce 2021 byla strategie doplněna desetiletým digitálním kompasem: evropské pojetí digitální dekády, které konkretizuje digitální ambice EU do roku 2030. Odvětví IKT zde hraje významnou úlohu v boji proti změně klimatu a jejím dopadům. Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu jasně uvádí, že digitální transformace má zásadní význam pro dosažení cílů Zelené dohody pro přizpůsobení se změně klimatu. Nové nástroje jako Destination Earth a Digital Twins jsou velkým příslibem pro lepší pochopení současných a budoucích klimatických dopadů na planetární a místní úrovni. Dále budou posílena i měření a pozorování oceánů.

Podpora investic a financování

EU rovněž zahájila několik programů financování na podporu přizpůsobení IKT změně klimatu. Například Evropský fond pro regionální rozvoj poskytuje finanční prostředky na projekty, které zlepšují odolnost infrastruktury IKT vůči dopadům změny klimatu. Program pro výzkum a inovace Horizont Evropa rovněž podporuje výzkum a inovace v oblasti přizpůsobení IKT změně klimatu.

Úplný přehled je k dispozici na stránce o financování adaptačních opatření ze strany EU.

Podpora provádění adaptace

V rámci mandátu EK, který byl zahájen v roce 2014, se Komise a CEN-CENELEC snažily řešit přizpůsobení evropských norem a normalizace změně klimatu se zvláštním důrazem na odolnost klíčových odvětví. To vedlo k revizi norem infrastruktury v odvětvích zasažených změnou klimatu, jako je energetika, doprava, stavebnictví a IKT.