Hospodaření s vodou

Klíčová sdělení

• Změna klimatu ovlivňuje hospodaření s vodou mnoha způsoby, od změn srážek, a tedy sezónních a ročních vzorců povodní a sucha, dostupnosti vody nebo schopnosti ředění, a má dopad na naše zdraví, hospodářské činnosti a ekosystémy závislé na (čerstvé) vodě.
• EU má dobře rozvinuté politiky v oblasti hospodaření s vodou, které se vztahují jak na kvalitu vody, tak na hospodaření s jejím množstvím. Jejich provádění, které úzce souvisí s přizpůsobováním se ekosystémům a řešeními založenými na přírodě, je podporováno nástroji, jako je nástroj pro přirozené zadržování vody.
• Na evropské úrovni se provádí pravidelné hodnocení pokroku v oblasti vodního hospodářství na základě informací vykázaných na vnitrostátní úrovni. Tato hodnocení zahrnují rovněž aspekty změny klimatu (přizpůsobení se změně klimatu), avšak dospěla k závěru, že v této oblasti je třeba vyvinout další úsilí.

Dopady, zranitelnosti a rizika

Charles Garnett, Picture2050 /EEA

Cílem hospodaření s vodou je zajistit dostatečnou kvalitu vody pro domácnosti, hospodářská odvětví, včetně zemědělství, dopravy a energetiky, a ekosystémy. Řeky, jezera a podzemní vody, vody v ústí řek, ale také povodňové zóny nebo infiltrační oblasti jsou klíčovými prvky ekosystémů, dodávek pitné vody a nakládání s odpadními vodami a mnoha hospodářských odvětví a systémů, včetně zemědělství, dopravy a energetiky.

Změna klimatu ovlivňuje hospodaření s vodou mnoha způsoby, včetně změn sezónní a roční dostupnosti vody, zvýšeného odpařování a zvýšené poptávky. Nízké průtoky vody mohou mít dopad na naše zdraví, hospodářské činnosti a ekosystémy závislé na (čerstvé) vodě.

Dalším faktorem ovlivňujícím ekosystémy je neudržitelné hospodaření s vodou. Neudržitelné zavlažování například vede k vyčerpávání podzemních vod, změnám mokřadů a pobřežních stanovišť, zasolování půdy a pronikání mořské vody (evropsképosouzení klimatických rizik).

Více podrobností o hospodaření s pobřežními vodami naleznete na stránce Pobřežní oblasti.

Politický rámec

Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu z roku 2021 zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby sladká voda byla k dispozici udržitelným způsobem, aby se výrazně snížila spotřeba vody a zachovala kvalita vody, a zdůrazňuje riziko zvýšené četnosti a závažnosti extrémních povětrnostních jevů, které vedou k suchu a záplavám, a v důsledku toho k rozsáhlým hospodářským škodám. Zohlednění dopadů změny klimatu v politikách EU souvisejících s vodou je proto obzvláště důležité.

Rámcová směrnice o vodě přijatá v roce 2000, která je prvním základním kamenem vodní politiky EU, má za cíl dlouhodobě udržitelné hospodaření s vodou založené na vysoké úrovni ochrany vodního prostředí dosažením dobrého ekologického stavu ve všech vodních útvarech. Samotná směrnice výslovně neodkazuje na přizpůsobení se změně klimatu. V roce 2009 se však členské státy EU dohodly, že hrozby související s klimatem a plánování přizpůsobení se změně klimatu musí být začleněny do plánů povodí vypracovaných v rámci rámcové směrnice o vodě.

Cílem směrnice EU o povodních přijaté v roce 2007 je vyhodnocovat a zvládat povodně soudržným způsobem v celé EU a začlenit zohlednění dopadů změny klimatu přímo do jejího provádění.  Členské státy musí posoudit povodňová rizika na svém území a vypracovat plány pro zvládání povodňových rizik (FRMP) zohledňující dopady změny klimatu.

Otázky týkající se nedostatku vody a sucha byly poprvé řešeny ve sdělení Evropské komise (EK) Řešení problému nedostatku vody a sucha v Evropské unii (2007) s cílem přejít na hospodářství účinně využívající vodu a šetřící vodu. V roce 2012 byl zveřejněn plán sdělení na ochranu evropských vodních zdrojů, který vybízí členské státy, aby lépe začlenily aspekty řízení rizik sucha a změny klimatu do svých budoucích plánů povodí a při vypracovávání meziodvětvových plánů řízení rizik a plánů řízení rizik spojených s více riziky. Nejnovějším opatřením ke zmírnění nedostatku vody je nové nařízení o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody přijaté v roce 2020, které stanoví nová pravidla pro stimulaci a usnadnění opětovného využívání vody se zaměřením na zavlažování v zemědělství. Kromě toho v návaznosti na novou strategii pro přizpůsobení se změně klimatu plánuje EK pomoci snížit spotřebu vody zvýšením požadavků na úsporu vody u výrobků, podporou účinnosti a úspor vody a podporou širšího využívání plánů řízení sucha, jakož i udržitelného hospodaření s půdou a využívání půdy. V zájmu zajištění dodávek pitné vody nyní revidovaná směrnice o pitné vodě zahrnuje zohlednění dopadů změny klimatu do posouzení rizik systémů dodávek. V roce 2023 bylo vydáno nové nařízení o opětovném využívání vody s cílem zlepšit alternativní dodávky vody, které opětovně využívají vodu z čistíren městských odpadních vod.

Na podporu provádění adaptace v plánech povodí rámcové směrnice o vodě je k dispozici dokument s pokyny ke společné prováděcí strategii „Řízení povodí v měnícím se klimatu“,který má zajistit, aby do plánů povodí byly začleněny hrozby související s klimatem a plánování adaptace. Plány musí přinejmenším prokázat, i) jak prognózy změny klimatu přispěly k posouzení tlaků a dopadů, ii) jak jsou monitorovací programy konfigurovány tak, aby zjišťovaly dopady změny klimatu, a iii) jak jsou vybraná opatření spolehlivá vůči předpokládaným klimatickým podmínkám.

Zlepšení znalostní základny

Evropské posouzení klimatických rizik z roku 2024 poskytuje komplexní posouzení hlavních klimatických rizik, kterým Evropa dnes i v budoucnu čelí. Identifikuje 36 hlavních klimatických rizik, která ohrožují naši energetickou a potravinovou bezpečnost, ekosystémy, infrastrukturu, vodní zdroje, finanční systémy a zdraví lidí, a to i s ohledem na riziko pro odvětví vodního hospodářství.

Posílení znalostní základny o dopadech změny klimatu na globální hydrologický cyklus má zásadní význam pro udržitelné hospodaření s vodou. Šestá hodnotící zpráva pracovní skupiny II Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) s názvem Změna klimatu 2022: Dopady, přizpůsobení se změně klimatu a zranitelnost tento rámec aktualizují a zdůrazňují různé důsledky spojené s účinky změny klimatu vyvolané člověkem v odvětví vodního hospodářství. Přírůstková rizika, dopady a zranitelná místa ve vodohospodářském odvětví spojená s globálním oteplením o 1,5 °C a 2 °C jsou místo toho ilustrovány v jiné zvláštní zprávě IPCC (Globálníoteplení o 1,5 °C – Climate-ADAPT (europa.eu)).

V zájmu přizpůsobení vodních zdrojů změně klimatu Evropská komise a členské státy spolupracují na zlepšení znalostní základny. Mnoho informačních zdrojů je zkombinováno v Evropském systému informací o vodě (WISE).

Evropská agentura pro životní prostředí zkombinovala příslušné informace o dopadech změny klimatu v Evropě v několika zprávách. Zpráva o změně klimatu, dopadech a zranitelnosti z roku 2016  se zabývá minulými a předpokládanými dopady změny klimatu na ekosystémy a společnost, včetně dopadů na vodohospodářství. Zpráva o povodňových rizicích a zranitelnosti životního prostředí za rok 2016 se zaměřuje na úlohu záplavových území v ochraně před povodněmi, vodním hospodářství a ochraně přírody. Podobně zpráva o evropských záplavových územích z roku 2020 ukazuje, že přírodní záplavová území podporují dosažení více politických cílů EU. Zpráva o přírodě blízkých řešeních v Evropě zveřejněná v roce 2021 obsahuje kapitolu týkající se vodního hospodářství.

Společné výzkumné středisko (JRC) zveřejnilo zprávu o dopadech změny klimatu a přizpůsobení se této změně v Evropě v roce 2020, která obsahuje několik kapitol týkajících se vodních zdrojů. Zpráva dochází k závěru, že jižní Evropa se potýká s poklesem dostupnosti vody a v důsledku toho s nárůstem nedostatku vody. Sucho bude častější, bude trvat déle a bude intenzivnější v jižních a západních částech Evropy a říční a pobřežní záplavy se v důsledku změny klimatu pravděpodobně zvýší. Tato souhrnná zpráva je doplněna řadou konkrétnějších zpráv, které poskytují podrobnější informace o různých dopadech na vodní zdroje:

• Změna klimatu a evropské vodní zdroje
• Globální oteplování a dopady sucha v EU
• Globální oteplování a dopady extrémních teplot a chladu na člověka v EU
• Přizpůsobení se rostoucímu riziku pobřežních povodní v EU v důsledku změny klimatu
• Přizpůsobení se rostoucímu riziku říčních povodní v EU v důsledku změny klimatu

Společné výzkumné středisko rovněž v roce 2018 zveřejnilo koncepční rámec pro posuzování a řízení rizik sucha a nedávno analyzovalo účinky opatření na úsporu vody na evropské vodní zdroje a dospělo k závěru, že ke snížení dopadu změny klimatu na vodní zdroje je zapotřebí vyšší úrovně ambicí v oblasti opatření na účinné využívání vody. Společné výzkumné středisko dále vyvinulo Evropský systém povodňového povědomí (EFAS), který poskytuje více než 48 hodin předem pravděpodobné informace o povodňových výstrahách. Tento portál používají manažeři záchranných služeb v celé Evropě.

S pomocí programů financovaných EU, jako je Horizont 2020, LIFE (opatření v oblasti životního prostředí a klimatu) a Interreg, mnoho členských států zlepšuje znalostní základnu o strategiích, politikách a opatřeních pro přizpůsobení se změně klimatu souvisejících s vodou prostřednictvím různých projektů. Očekávaný nárůst hydrologických extrémů způsobený dopady změny klimatu je zde obzvláště důležitý. V projektu IMPREXnapříklad partneři projektu vyvinuli inovativní přístupy a pomohli zlepšit schopnost předvídat budoucí hydrologické extrémní jevy a reagovat na ně. Projekt OPERANDUM pracuje na snížení hydrometeorologických rizik na evropských územích prostřednictvím společně navrženého, společně vyvinutého, zavedeného, testovaného a demonstrovaného inovativního zeleného a modrého/šedého/hybridního NbS. Cílem projektu RECONECT je rychle posílit evropský referenční rámec pro NbS pro snížení hydrometeorologického rizika tím, že bude demonstrovat, odkazovat, rozšiřovat a využívat rozsáhlé NbS ve venkovských a přírodních oblastech.

Některé projekty se zaměřují konkrétně na zlepšení zvládání povodní nebo nedostatku vody. Cílem projektu SCOREwater je zavést digitální služby ke zlepšení nakládání s odpadními vodami, dešťovými vodami a povodněmi s cílem zvýšit odolnost měst vůči změně klimatu. Projekt LIFE UrbanStorm usnadňuje rozvoj a provádění integrovaných přístupů ke strategiím a akčním plánům pro přizpůsobení se změně klimatu s cílem zvýšit odolnost estonských obcí vůči změně klimatu, zejména jejich schopnost zvládat přívalové povodně. Projekt SPONGE 2020 vytvořil soubor nástrojů, balíček pokynů a přeshraniční akční plán na podporu zapojení zúčastněných stran a participativních opatření v oblasti přizpůsobování se změně klimatu s cílem lépe zvládat městské povodně. Problém nedostatku vody řeší například projekt W2W – Water to Water, který podporuje inovativní odsolovací systém pro řešení nedostatku vody ve středomořské oblasti, nebo projekt DRYvER, jehož cílem je vypracovat strategie pro zmírnění dopadů změny klimatu a přizpůsobení se jim při sušení říčních sítí a který integruje hydrologické, ekologické (včetně přírodě blízkých řešení), socioekonomické a politické perspektivy.

Další informace o minulých a probíhajících projektech jsou k dispozici na portálu WISE a v databázi CORDIS.

Podpora investic a financování

V prosinci 2020 byl zveřejněn nový víceletý finanční rámec na období 2021–2027; poskytuje řadu možností financování v odvětví vodního hospodářství. Výzkumné a inovační projekty mohou být financovány prostřednictvím programu Horizont Evropa. Mise EU pro přizpůsobení se změně klimatupodporuje regiony, města a místní orgány v jejich úsilí o budování odolnosti vůči dopadům změny klimatu a poskytuje finanční prostředky v rámci rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa. Do akcí mise mohou být zapojeny regiony a místní orgány v zemích přidružených k programu Horizont Evropa nebo v zemích vyjednávajících přidružení k programu Horizont Evropa. K účasti mohou být způsobilé i společnosti, například jako inovátoři poskytující inovativní řešení nebo klimatické služby. Možnosti financování jsou k dispozici na portálu pro financování a nabídková řízení, zejména v rámci pracovního programu Horizont Evropa na období 2023–2024.

Další finanční prostředky jsou k dispozici prostřednictvím programu LIFE pro životní prostředí a oblast klimatu, který se mimo jiné zaměřuje na dosažení přechodu k udržitelnému klimaticky neutrálnímu hospodářství odolnému vůči změně klimatu a na ochranu, obnovu a zlepšování kvality vody. Program zahrnuje podprogram „Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně“ a financuje inovativní technologie, rozvoj osvědčených postupů a činností, které podporují provádění plánů v oblasti životního prostředí a klimatu vypracovaných na regionální, multiregionální nebo vnitrostátní úrovni. Financování je rovněž k dispozici prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj, který podporuje činnosti spolupráce mezi regiony v různých členských státech (viz programy Interreg). Dalším důležitým zdrojem financování pro vodohospodářství je Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, který je součástí společné zemědělské politiky a podporuje udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu a podporuje projekty, které se zaměřují na opatření zaměřená na obnovu, zachování a posílení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím s pozitivním dopadem na biologickou rozmanitost, půdu, vodu a ovzduší.

Podpora provádění

V rámci vodního plánu bylo zahájeno budování vodních bilancí na úrovni EU, které připravily půdu pro přesnější kvantifikaci tlaků na vodní zdroje a odvětvových/geografických rozdílů. V této souvislosti jsou k dispozici zvláštní pokyny k uplatňování vodní bilance. Evropská platforma pro přírodní opatření k zadržování vody je navíc platformou, která podporuje provádění evropské environmentální politiky v oblasti zelené infrastruktury jako způsobu, jak přispět k integrovaným cílům týkajícím se ochrany a obnovy přírody a biologické rozmanitosti a krajinných úprav.

Kromě toho je na úrovni EU výrazně podporováno využívání nesilničních porostů a zelené infrastruktury. Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu z roku 2021 uvádí, že přírodě blízká řešení jsou obzvláště vhodná pro zvýšení odolnosti klimatu vůči dopadům vody, a podporuje jejich využívání při provádění rámcové směrnice o vodě a rámcové směrnice o vodě.

MRE přizpůsobení

Plány povodí a plány řízení pro zvládání povodňových rizik vypracované na základě rámcové směrnice o vodě a rámcové směrnice o vodě musí evropské členské státy revidovat v rámci šestiletého cyklického přístupu. Po každé aktualizaci musí Evropská komise zveřejnit zprávu Evropskému parlamentu a Radě o pokroku při provádění těchto směrnic. Tyto zprávy obsahují informace o tom, jak členské státy při vypracovávání plánů zohlednily dopady změny klimatu. Poslední zpráva byla přijata v roce 2021 a je šestou rámcovou směrnicí o vodě a zprávou o provádění směrnice o povodních. V souvislosti s prováděním rámcové směrnice o vodě Evropská komise uvádí, že zohlednění dopadů změny klimatu zůstává důležitou výzvou v příštích cyklech provádění rámcové směrnice o vodě. Ačkoli většina členských států při vypracovávání posledních plánů povodí zohlednila změnu klimatu, účinnost metodik prověřování z hlediska klimatického dopadu je nejasná a obecně jsou zelené infrastruktury a opatření pro zadržování vody využívány nedostatečně.  V prvním prováděcím cyklu rámcového rozhodnutí zvážil vysoký podíl členských států alespoň některé aspekty změny klimatu, ale neřešil její dopady do hloubky. Rámcová směrnice vyžaduje zvýšenou pozornost dopadům změny klimatu od druhého cyklu. Zpráva například doporučuje větší koordinaci s vnitrostátními strategiemi pro přizpůsobení se změně klimatu.