Hospodaření s vodou

Vodní hospodářství

Klíčová sdělení

• Změna klimatu ovlivňuje hospodaření s vodou mnoha způsoby, od změn srážek, a tedy sezónních a ročních vzorců povodní a sucha, dostupnosti vody nebo schopnosti ředit vodu, a má dopad na naše zdraví, hospodářské činnosti a ekosystémy závislé na (čerstvé) vodě.
• EU má dobře rozvinuté vodohospodářské politiky, které se vztahují jak na kvalitu vody, tak na hospodaření s jejím množstvím. Jejich provádění, které úzce souvisí s adaptací založenou na ekosystémech a řešeními inspirovanými přírodou, je podporováno nástroji, jako je nástroj pro opatření k přirozenému zadržování vody.
• Pravidelné hodnocení pokroku v oblasti vodního hospodářství se provádí na evropské úrovni na základě informací vykazovaných na vnitrostátní úrovni. Tato hodnocení zahrnují rovněž aspekty změny klimatu (přizpůsobení se změně klimatu), ale dospěla k závěru, že v této oblasti je třeba vyvinout další úsilí.

Dopady a zranitelnosti

Vodní hospodářství zahrnuje řízení kvality a množství vody, jakož i hydromorfologii a sedimentologii. Sladkovodní hospodaření s řekami, jezery a podzemními vodami, vodami v ústí řek, ale také povodňovými zónami nebo infiltračními oblastmi jsou klíčovými prvky ekosystémů, dodávek pitné vody a nakládání s odpadními vodami a mnoha hospodářských odvětví a systémů, včetně zemědělství, dopravy a energetiky.

Změna klimatu ovlivňuje hospodaření s vodou mnoha způsoby, od změn srážek, a tedy sezónních a ročních vzorců povodní a sucha, dostupnosti vody nebo schopnosti ředit vodu, a má dopad na naše zdraví, hospodářské činnosti a ekosystémy závislé na (čerstvé) vodě.

Více podrobností o hospodaření s pobřežními vodami naleznete na stránce Pobřežní oblasti.

Politický rámec

Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu z roku 2021 zdůrazňuje, že je důležité zajistit dostupnost sladké vody udržitelným způsobem, prudce snížit spotřebu vody a zachovat kvalitu vody, a zdůrazňuje riziko zvýšené četnosti a závažnosti extrémních povětrnostních jevů, které vedou k suchu a povodním, a v důsledku toho k rozsáhlým hospodářským škodám. Zohlednění dopadů změny klimatu v politikách EU týkajících se vody je proto obzvláště důležité.

Rámcová směrnice o vodě přijatá v roce 2000, která je prvním základním kamenem vodní politiky EU, usiluje o dlouhodobě udržitelné hospodaření s vodou založené na vysoké úrovni ochrany vodního prostředí dosažením dobrého ekologického stavu ve všech vodních útvarech. Samotná směrnice výslovně neodkazuje na přizpůsobení se změně klimatu. V roce 2009 se však členské státy EU dohodly, že hrozby související s klimatem a plánování přizpůsobení se změně klimatu musí být začleněny do plánů povodí vypracovaných v rámci rámcové směrnice o vodě.

Cílem směrnice EU o povodních přijaté v roce 2007 je posuzovat a zvládat povodně soudržným způsobem v celé EU a začlenit zohlednění dopadů změny klimatu přímo do jejího provádění.  Členské státy musí posoudit povodňové riziko na svém území a vypracovat plány pro zvládání povodňových rizik zohledňující dopady změny klimatu.

Otázky týkající se nedostatku vody a sucha byly poprvé řešeny ve sdělení Evropské komise Řešení problému nedostatku vody a sucha v Evropské unii (2007) s cílem pokročit směrem k hospodářství účinně využívajícímu vodu a šetřícímu vodu. V roce 2012 byl zveřejněn návrh sdělení na ochranu vodních zdrojů Evropy, který vybízí členské státy, aby lépe začlenily řízení rizik sucha a aspekty změny klimatu do svých budoucích plánů povodí a při vypracovávání meziodvětvových a víceodvětvových plánů řízení rizik. Nejnovějším opatřením ke zmírnění nedostatku vody je nové nařízení o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody přijaté v roce 2020, které stanoví nová pravidla pro stimulaci a usnadnění opětovného využívání vody se zaměřením na zavlažování v zemědělství. V návaznosti na novou strategii pro přizpůsobení se změně klimatu Komise dále plánuje přispět ke snížení spotřeby vody zvýšením požadavků na úsporu vody u výrobků, podporou účinného hospodaření s vodou a úspor vody a podporou širšího využívání plánů pro zvládání sucha, jakož i udržitelného hospodaření s půdou a využívání půdy. V zájmu zajištění dodávek pitné vody nyní revidovaná směrnice o pitné vodě zahrnuje zohlednění dopadů změny klimatu do posouzení rizik systémů dodávek. V roce 2023 bylo vydáno nové nařízení o opětovném využívání vody s cílem zlepšit alternativní zásobování vodou opětovně využívající vodu z čistíren městských odpadních vod.

Zlepšení znalostní základny

Posílení znalostní základny o dopadech změny klimatu na globální hydrologický cyklus má zásadní význam pro udržitelné hospodaření s vodou. Zpráva pracovní skupiny II šesté hodnotící zprávy IPCC o změně klimatu 2022: Dopady, adaptace a zranitelnost tento rámec aktualizují a zdůrazňují různé důsledky související s dopady změny klimatu ve vodohospodářství vyvolanými člověkem. Přírůstková rizika, dopady a zranitelná místa ve vodohospodářství spojená s globálním oteplováním o 1,5 °C a 2 °C jsou místo toho ilustrována v jiné zvláštní zprávě Mezivládníhopanelu pro změnu klimatu (Globální oteplování o 1,5 °C – Climate-ADAPT (europa.eu)).

S cílem přizpůsobit vodní zdroje změně klimatu spolupracují Evropská komise a členské státy na zlepšení znalostní základny. Mnohé informační zdroje jsou kombinovány v Evropském systému informací o vodě (WISE).

Evropská agentura pro životní prostředí sloučila příslušné informace o dopadech změny klimatu v Evropě do několika zpráv. Zpráva o změně klimatu, dopadech a zranitelnosti z roku 2016  se zabývá minulými a předpokládanými dopady změny klimatu na ekosystémy a společnost, včetně dopadů na vodohospodářství. Zpráva o povodňových rizicích a zranitelnosti životního prostředí za rok 2016 se zaměřuje na úlohu záplavových území v ochraně před povodněmi, vodohospodářství a ochraně přírody. Podobně zpráva o evropských záplavových územích z roku 2020 ukazuje, že přírodní záplavová území podporují dosažení řady politických cílů EU. Zpráva Řešení inspirovaná přírodou v Evropě zveřejněná v roce 2021 obsahuje kapitolu týkající se hospodaření s vodou.

Společné výzkumné středisko (JRC) zveřejnilo zprávu o dopadech změny klimatu a přizpůsobení se této změně v Evropě v roce 2020, včetně několika kapitol týkajících se vodních zdrojů. Zpráva dochází k závěru, že jižní Evropa čelí poklesu dostupnosti vody, a v důsledku toho i nárůstu jejího nedostatku. Sucho bude častější, bude trvat déle a bude intenzivnější v jižních a západních částech Evropy a v důsledku změny klimatu se pravděpodobně zvýší povodně na řekách a pobřežích. Tato souhrnná zpráva je doplněna řadou konkrétnějších zpráv, které poskytují podrobnější informace o různých dopadech na vodní zdroje:

• Změna klimatu a vodní zdroje Evropy
• Dopady globálního oteplování a sucha v EU
• Globální oteplování a dopady extrémních teplot a chladu na člověka v EU
• Přizpůsobení se rostoucímu pobřežnímu povodňovému riziku v EU v důsledku změny klimatu
• Přizpůsobení se rostoucímu riziku říčních povodní v EU v důsledku změny klimatu

Společné výzkumné středisko rovněž v roce 2018 zveřejnilo koncepční rámec pro posuzování a řízení rizik sucha a nedávno analyzovalo účinky opatření na úsporu vody na evropské vodní zdroje a dospělo k závěru, že ke snížení dopadu změny klimatu na vodní zdroje je zapotřebí zvýšit úroveň ambicí v oblasti opatření pro účinné využívání vody. Společné výzkumné středisko dále vyvinulo Evropský systém varování před povodněmi (EFAS), který poskytuje pravděpodobnostní informace o povodňových varováních více než 48 hodin předem. Tento portál využívají manažeři záchranných služeb v celé Evropě.

S pomocí programů financovaných EU, jako jsou Horizont 2020, LIFE (opatření v oblasti životního prostředí a klimatu) a Interreg, mnoho členských států zlepšuje znalostní základnu o strategiích, politikách a opatřeních pro přizpůsobení se změně klimatu souvisejících s vodou prostřednictvím různých projektů. Očekávaný nárůst hydrologických extrémů způsobený dopady změny klimatu je zde obzvláště důležitý. V projektu IMPREXnapříklad partneři projektu vyvinuli inovativní přístupy a pomohli zlepšit schopnost předvídat budoucí hydrologické extrémní události a reagovat na ně. Projekt OPERANDUM pracuje na snížení hydrometeorologických rizik na evropských územích prostřednictvím společného návrhu, společného vývoje, zavádění, testování a demonstrace inovativních zelených a modrých/šedých/hybridních NbS. Cílem projektu RECONECT je rychle posílit evropský referenční rámec pro NbS pro snižování hydrometeorologických rizik tím, že bude demonstrovat, odkazovat, rozšiřovat a využívat rozsáhlé NbS ve venkovských a přírodních oblastech.

Některé projekty se zaměřují konkrétně na zlepšení zvládání povodní nebo nedostatku vody. Cílem projektu SCOREwater je zavést digitální služby ke zlepšení nakládání s odpadními vodami, srážkovými vodami a povodněmi s cílem zvýšit odolnost měst vůči změně klimatu. Projekt LIFE UrbanStorm usnadňuje rozvoj a provádění integrovaných přístupů ke strategiím a akčním plánům pro přizpůsobení se změně klimatu s cílem zvýšit odolnost estonských obcí vůči změně klimatu, zejména jejich schopnost zvládat bleskové povodně. V rámci projektu SPONGE 2020 byl vytvořen soubor nástrojů, soubor pokynů a přeshraniční akční plán na podporu zapojení zúčastněných stran a participativních opatření v oblasti přizpůsobení se změně klimatu s cílem lépe zvládat městské záplavy. Problém nedostatku vody řeší například projekt W2W - Water to Water, který podporuje inovativní odsolovací systém pro řešení nedostatku vody ve středomořském regionu, nebo projekt DRYvER, jehož cílem je vypracovat strategie pro zmírnění dopadů změny klimatu a přizpůsobení se těmto dopadům při sušení říčních sítí, které začlení hydrologické, ekologické (včetně přírodě blízkých řešení) a sociálně-ekonomické a politické perspektivy.

Další informace o minulých a probíhajících projektech lze nalézt na portálu WISE a v databázi CORDIS.

Podpora investic a financování

V prosinci 2020 byl zveřejněn nový víceletý finanční rámec na období 2021–2027; poskytuje řadu možností financování v odvětví vodního hospodářství. Výzkumné a inovační projekty mohou být financovány prostřednictvím programu Horizont Evropa. Mise EU pro přizpůsobení se změně klimatupodporuje regiony, města a místní orgány v jejich úsilí o budování odolnosti vůči dopadům změny klimatu a poskytuje finanční prostředky v rámci rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa. Do akcí mise mohou být zapojeny regiony a místní orgány v zemích přidružených k programu Horizont Evropa nebo v zemích jednajících o přidružení k programu Horizont Evropa. K účasti mohou být způsobilé i společnosti, například jako inovátoři poskytující inovativní řešení nebo služby v oblasti klimatu. Možnosti financování lze nalézt na portálu pro financování a nabídková řízení, zejména v rámci pracovního programu Horizont Evropa na období 2023–2024.

Další finanční prostředky jsou k dispozici prostřednictvím programu LIFE pro životní prostředí a oblast klimatu, který se mimo jiné zaměřuje na dosažení přechodu k udržitelnému klimaticky neutrálnímu hospodářství odolnému vůči změně klimatu a na ochranu, obnovu a zlepšování kvality vody. Program zahrnuje podprogram „Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně“ a financuje inovativní technologie, rozvoj osvědčených postupů a činnosti, které podporují provádění plánů v oblasti životního prostředí a klimatu vypracovaných na regionální, multiregionální nebo vnitrostátní úrovni. Financování je k dispozici také prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj, který podporuje činnosti spolupráce mezi regiony v různých členských státech (viz programy Interreg). Dalším důležitým zdrojem financování pro vodohospodářství je Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, který je součástí společné zemědělské politiky a podporuje udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu a podporuje projekty, které se zaměřují na opatření zaměřená na obnovu, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím s pozitivním dopadem na biologickou rozmanitost, půdu, vodu a ovzduší.

Podpora provádění

Na podporu provádění přizpůsobení v plánech povodí rámcové směrnice o vodě jsou k dispozici pokyny ke společné prováděcí strategii „Řízení povodí v měnícím se klimatu“,aby se zajistilo, že do plánů povodí budou začleněny hrozby související s klimatem a plánování přizpůsobení. Plány musí přinejmenším prokázat, i) jak prognózy změny klimatu přispěly k posouzení tlaků a dopadů, ii) jak jsou monitorovací programy konfigurovány pro odhalování dopadů změny klimatu a iii) jak jsou vybraná opatření spolehlivá vůči předpokládaným klimatickým podmínkám.

V rámci plánu pro vodu bylo zahájeno budování vodních bilancí na úrovni EU, které připravily půdu pro přesnější kvantifikaci tlaků na vodní zdroje a odvětvových/zeměpisných rozdílů. V této souvislosti jsou k dispozici zvláštní pokyny k uplatňování vodních bilancí. Evropská platforma pro opatření pro přirozené zadržování vody je navíc platformou, která podporuje provádění evropské politiky v oblasti životního prostředí týkající se zelené infrastruktury jako způsob, jak přispět k integrovaným cílům, které se zabývají ochranou a obnovou přírody a biologické rozmanitosti a krajinnými úpravami.

Kromě toho je na úrovni EU důrazně podporováno využívání přírodě blízkých služeb a zelené infrastruktury. Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu z roku 2021 uvádí, že přírodě blízká řešení jsou obzvláště vhodná ke zvýšení odolnosti vůči dopadům na vodu, a podporuje jejich využívání při provádění rámcové směrnice o vodě a rámcové směrnice o vodě.

Minimální požadavky na kapitál a způsobilé závazky (MRE) pro přizpůsobení

Plány povodí a plány řízení plánů pro zvládání povodňových rizik vypracované na základě rámcové směrnice o vodě a rámcové směrnice o vodě musí evropské členské státy revidovat v rámci šestiletého cyklického přístupu. Po každé aktualizaci musí Evropská komise zveřejnit zprávu Evropskému parlamentu a Radě o pokroku při provádění těchto směrnic. Tyto zprávy obsahují informace o tom, jak členské státy zohlednily dopady změny klimatu při vypracovávání plánů. Poslední zpráva byla přijata v roce 2021 a je šestou zprávou o provádění rámcové směrnice o vodě a směrnice o povodních. V souvislosti s prováděním rámcové směrnice o vodě Evropská komise uvádí, že zohlednění dopadů změny klimatu zůstává důležitou výzvou v příštích cyklech provádění rámcové směrnice o vodě. Ačkoli většina členských států zohlednila změnu klimatu při vypracovávání posledních plánů povodí, účinnost metodik prověřování z hlediska klimatického dopadu je nejasná a obecně jsou zelené infrastruktury a opatření pro zadržování vody nedostatečně využívány.  V prvním prováděcím cyklu rámcového rozhodnutí zvážil vysoký podíl členských států alespoň některé aspekty změny klimatu, ale neřešil její dopady do hloubky. Rámcové rozhodnutí vyžaduje od druhého cyklu zvýšenou pozornost věnovanou dopadům změny klimatu. Zpráva doporučuje například silnější koordinaci s vnitrostátními strategiemi pro přizpůsobení se změně klimatu.