5.3 Začleňování: Začlenění přizpůsobení do nástrojů a odvětvových politik

Přijetí a provádění adaptačních cílů a opatření v odvětvových politikách a jejich nástrojích má zásadní význam, protože změna klimatu se týká prakticky všech odvětví správy a socioekonomických činností, a akční plány pro přizpůsobení se změně klimatu na celostátní nebo nižší úrovni jsou tedy většinou víceodvětvovými, průřezovými politickými dokumenty. V důsledku toho nelze přizpůsobení provádět izolovaně od stávajících politik (např. právních předpisů, systémů financování), nástrojů (např. právních předpisů, strategií, plánů, programů, projektů, financí, vzdělávání), řídících struktur (např. sítí) a procesů (např. při rozhodování) v jiných odvětvích, ale musí být z velké části prováděno prostřednictvím odvětvových směrů činnosti. Provádění adaptace proto vyžaduje integraci adaptačních politik do odvětví. Důležitou součástí tohoto začleňování přizpůsobení je začlenění do nástrojů odvětvové politiky. Hlavním prostředkem k dosažení integrace politik je horizontální správa, která zahrnuje mechanismy, instituce a procesy koordinace, spolupráce a vytváření sítí.

Začleňování v zásadě znamená začlenění přizpůsobení do všech úrovní tvorby odvětvových politik, od politických programů, právních předpisů, strategií, nástrojů (jako jsou programy a plány) až po rozpočty, projekty a každodenní pracovní postupy. Hlavním cílem je dosáhnout soudržnosti veřejných politik, tj. sladění a harmonizace různých odvětvových politik s cíli v oblasti přizpůsobení se změně klimatu, aby se minimalizovaly konflikty, zabránilo se kompromisům a podpořila se vzájemná součinnost s cílem dosáhnout společných zastřešujících výsledků v oblasti přizpůsobení se změně klimatu.

V zásadě je k dispozici široké portfolio stávajících nástrojů, které lze použít k provádění strategií a akčních plánů pro přizpůsobení napříč odvětvími a úrovněmi, což z nich činí hlavní prostředek k dosažení začleňování a vertikálního provádění. Začlenění adaptace do politických nástrojů zahrnuje prověření a přezkum příslušných stávajících nástrojů, určení vstupních bodů pro adaptaci a začlenění adaptačních cílů a obav. Pokud by změny již zavedených nástrojů neměly být dostatečné, je třeba vyvinout a zavést nové nástroje pro provádění přizpůsobení. Při uvádění široké škály adaptačních opatření, která jsou obvykle stanovena v adaptačních akčních plánech, do praxe bude pravděpodobně nejúčinnější široká škála politických nástrojů, které vyvažují „měkké“ a „tvrdé“ stimuly.

Možné nástroje mohou pokrývat následující spektrum:

Právní nástroje (zákony, nařízení, vyhlášky, právně nevynutitelné předpisy, jako jsou normy)
Ekonomické nástroje (financování, daně, poplatky, veřejné zakázky, granty, půjčky, tržní)
Informační nástroje (studie, databáze, informační kampaně, poradenství, školení, poradenství a pracovní pomůcky, akce, internetové stránky)
Nástroje partnerství (dohody o partnerství veřejného a soukromého sektoru, dobrovolné dohody, projekty spolupráce)
Hybridní strategické/plánovací nástroje (plány, strategie, programy, plánovací nástroje)

Příkladem začleňování právních předpisů je vytvoření odvětvových adaptačních plánů, které mohou být řízeny právními požadavky nebo podporovány obecným strategickým rámcem pro začleňování. Povinné povinnosti týkající se vypracování odvětvových adaptačních plánů nebo začlenění adaptace do stávajících dokumentů odvětvových politik, jak jsou zavedeny v některých evropských zemích, jsou jistě hnacím faktorem integrace adaptační politiky. Sama o sobě však nestačí k zajištění účinného provádění v praxi, ale měla by být kombinována s „měkkými“ formami horizontální správy. To může zahrnovat poskytnutí přiměřeného prostoru zástupcům odvětví pro společný rozvoj jejich příslušných adaptačních opatření, což jim umožní rozvíjet odpovědnost za provádění, nebo vývoj adaptačních řešení, která jsou atraktivní a přizpůsobená odvětvím a přinášejí výhody v jejich vlastním zájmu.

Začleňování přizpůsobení se změně klimatu na úrovni politik EU je důležitou hnací silou integrace adaptační politiky na vnitrostátní úrovni. Příkladem jsou politiky EU v oblasti vodníhohospodářství (rámcová směrnice o vodě),zvládání povodňových rizik (směrniceo povodních),snižování rizika katastrof (mechanismuscivilní ochrany),územního plánování (městskáagenda pro EU, Pakt starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky)a zelené infrastruktury (strategiepro zelenou infrastrukturu), jakož i meziodvětvové politiky, jako je posuzování vlivů na životní prostředía pojistná politika. Programy Interreg v regionech nadnárodní spolupráce, makroregionální strategie a mezinárodní úmluvy navíc podporují začleňování přizpůsobení v evropských zemích a regionech na programové a projektové úrovni. Climate-ADAPT poskytuje informace o různých politikách EU, v nichž probíhá nebo se zkoumá začleňování problematiky přizpůsobení se změně klimatu.