Přizpůsobení a diverzifikace nabídek cestovního ruchu

Nabídka cestovního ruchu je klíčovým faktorem atraktivity turistické destinace a závisí na určitých fyzických i sociokulturních podmínkách. Nabídka cestovního ruchu je stále více ovlivňována postupnými klimatickými změnami a extrémními povětrnostními jevy (jako jsou sucha, povodně nebo bouře).

Nízká míra diverzifikace nabídky cestovního ruchu proto zahrnuje vysoké riziko narušení způsobených změnou klimatu. Například destinace, které svou nabídku zakládají především na „sluneční a námořní“ turistice, jsou ohroženy vzestupem hladiny moří a oteplováním oceánů, zatímco destinace zimních sportů čelí problémům v důsledku zmenšující se sněhové pokrývky a kratších zimních období. Měnící se podmínky stále více ovlivňují spokojenost turistů a reagují tím, že upraví svůj výběr destinace. To by mohlo vést ke značným hospodářským ztrátám pro některé turistické destinace. Dopady změny klimatu by rovněž mohly představovat nové příležitosti, např. prodloužením doby trvání mírných teplotních období, čímž by se zvýšila poptávka mimo sezónu. To by mohlo přispět ke snížení sezónnosti cestovního ruchu a přinést hospodářské a sociální výhody.

Proto je důležité posoudit změny, které mohou mít vliv na odvětví cestovního ruchu, a odpovídajícím způsobem přizpůsobit a diverzifikovat nabídku cestovního ruchu.

Diverzifikace směrem k udržitelným formám cestovního ruchu je obzvláště důležitá pro destinace, které jsou na cestovním ruchu vysoce závislé. V roce 2022 byly nejvíce závislé na cestovním ruchu Chorvatsko, Kypr, Malta, Portugalsko a Řecko. Diverzifikace je obzvláště důležitá také pro destinace, které svou nabídku zakládají na určitých klimatických podmínkách (např. mírné počasí) nebo přírodních (např. neporušené ekosystémy) a sociokulturních podmínkách (např. kulturní dědictví, tradice), které mohou být změnou klimatu ovlivněny.  Další riziko představují výrazné sezónní výkyvy. Diverzifikace má kromě přizpůsobení se změně klimatu potenciál zvýšit atraktivitu destinace a zvýšit odolnost vůči různým změnám v poptávce. Kromě toho může mít diverzifikovaná nabídka cestovního ruchu také pozitivní dopad na obyvatele, např. vytvořením nových rekreačních aktivit, které nejsou určeny výhradně pro turisty.

Diverzifikace lze dosáhnout vytvořením nových nabídek nebo přizpůsobením stávajících nabídek. Měly by být formulovány nové a přizpůsobené nabídky cestovního ruchu, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována jejich environmentálním, hospodářským a sociálním dopadům. Diverzifikace a sezónní přerozdělení cestovního ruchu představují možnosti přizpůsobení pouze tehdy, pokud nepoškozují ekosystémy a respektují místní socioekonomické podmínky, čímž přispívají ke snížení dopadů masového cestovního ruchu (např. přeplněnost, narušení místních tradic, zhoršování životního prostředí, nedostatek vody atd.). Možnosti diverzifikace se liší v závislosti na místním kontextu. Doporučuje se například zvážit nabídky, které jsou nezávislé na specifických povětrnostních podmínkách, jako jsou vnitřní sportovní zařízení nebo muzea. Dalším doporučením je zohlednit aspekty změny klimatu jako podklad pro plány rozvoje cestovního ruchu a dlouhodobá rozhodnutí. Začlenění přizpůsobení se změně klimatu do vnitrostátních nebo regionálních plánů rozvoje cestovního ruchu může být ve skutečnosti hnací silou provádění této možnosti.   Například ve Spessartu (Německo) vedly klesající možnosti lyžování k rozvoji nových stezek a posunuly nabídku směrem k turistice, cyklistice, wellness a kultuře. Tím by se mohla snížit závislost na sněhu a zároveň snížit sezónnost. Nové nebo přizpůsobené produkty cestovního ruchu lze rovněž rozvíjet diverzifikací jiných odvětví. Například v pobřežních oblastech lze rybářský cestovní ruch rozvíjet jako způsob diverzifikace rybolovu, podpory udržitelných rybolovných postupů a poskytování doplňkových zdrojů příjmů pro rybáře (viz možnost přizpůsobení Diverzifikace produktů a systémů rybolovu a akvakultury). Tuto možnost lze rovněž kombinovat se strategiemi na ochranu zdraví občanů a turistů před vlnami veder (např. plánování městské zelené infrastruktury a řešení inspirovaná přírodou, využívání vody ke zvládání vln veder ve městech) nebo různými extrémními jevy (krize a systémy a plány zvládání katastrof).

Přizpůsobení a diverzifikace nabídky cestovního ruchu není možné bez spolupráce a podpory různých zúčastněných stran. Participativní proces má zásadní význam pro vytvoření společné vize a pro řešení potenciálních konfliktů od samého počátku. Spojení zúčastněných stran s různými zkušenostmi a zázemím (např. hospodářské subjekty v oblasti cestovního ruchu, cestovní společnosti, poskytovatelé veřejné dopravy, poskytovatelé kulturních akcí, sdružení v oblasti životního prostředí a kulturního dědictví, místní výrobci potravin, obce) může rovněž podpořit inovativní myšlenky a zabránit nepřizpůsobivým výsledkům.  

Zapojení turistů (např. provedením průzkumu nebo rozhovorů) pomáhá lépe porozumět jejich potřebám a očekáváním. Stejně tak je důležité zohlednit potřeby místních obyvatel, zejména zranitelných skupin, neboť diverzifikace nabídky cestovního ruchu by měla být přínosem jak pro turisty, tak pro místní obyvatele. Diverzifikace by měla v ideálním případě rovněž přispět k ochraně přírody. Proto je nutná výměna informací s příslušnými zúčastněnými stranami (např. správci chráněných oblastí a místními orgány odpovědnými za ochranu životního prostředí), aby se podpořila součinnost a zabránilo se novým konfliktům vyplývajícím z návrhů na diverzifikaci.

Obecně platí, že široký proces účasti je základem pro zajištění úspěšné diverzifikace a přizpůsobení nabídky cestovního ruchu.

Přizpůsobení a diverzifikace nabídky cestovního ruchu je náročný úkol, neboť neexistuje žádné univerzální řešení a to, co fungovalo v jedné destinaci, nemusí nutně fungovat v jiné. Klíčovým faktorem pro úspěšnou diverzifikaci je zapojení všech dotčených zúčastněných stran s cílem zvýšit přijetí strategie a získat podporu pro její provádění. Dalším klíčovým faktorem je vytváření iniciativ spolupráce s dalšími poskytovateli služeb cestovního ruchu v regionálním měřítku s cílem vytvořit synergie a vyhnout se konkurenční nabídce. Kromě toho se navrhuje uplatňovat systematický přístup zahrnující tyto kroky:

• Inventarizace stávajících nabídek a cílových skupin
• Posouzení dopadů změny klimatu a dalšího budoucího vývoje na nabídku a poptávku v oblasti cestovního ruchu
• Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (SWOT) současné nabídky cestovního ruchu  
• Rozvoj strategie (zaměření na řešení výzev a využívání nových příležitostí)
• Provádění
• Monitorování, hodnocení a učení (MEL)
• Marketing a komunikace.

Výzvami pro úspěšné přizpůsobení a diverzifikaci cestovního ruchu je vytvoření iniciativ úzké spolupráce s jinými odvětvími, které jsou často potřebné pro průřezový charakter odvětví cestovního ruchu. Aby se zabránilo maladaptivním výsledkům, je důležité zvážit výhody a nevýhody různých strategií diverzifikace v místním kontextu. Diverzifikace může mít různé pozitivní přínosy, pokud podporuje přechod k udržitelnějším nabídkám v oblasti cestovního ruchu, např. zapojením místních podniků. Tomu však může bránit nedostatek motivovaných, kvalifikovaných a perspektivních provozovatelů a obecná nedostatečná informovanost o dopadech změny klimatu na odvětví cestovního ruchu.

Náklady mohou být značnou překážkou provádění této možnosti, ale různé možnosti financování na úrovni EU, jakož i na celostátní a nižší než celostátní úrovni mohou podpořit přizpůsobení a diverzifikaci v odvětví cestovního ruchu. Příručka o financování cestovního ruchu ze strany EU může zúčastněným stranám v oblasti cestovního ruchu pomoci nalézt vhodné programy financování EU.

Náklady na diverzifikaci se mohou značně lišit a mohou být vysoké, pokud jsou zapotřebí nové infrastruktury. Přizpůsobení a opětovné využívání stávajících infrastruktur cestovního ruchu proto může být strategií ke snížení nákladů. Například obec v Allgäuských Alpách využila bývalý zasněžovací rybník k vytvoření „vodního lezeckého parku“.

Mezi výhody diverzifikované nabídky cestovního ruchu patří konkurenční výhoda ve srovnání s málo diverzifikovanými destinacemi a větší flexibilita při reakci na změny v poptávce. Negativní sociální a environmentální dopady cestovního ruchu by navíc mohly být omezeny udržitelnou diverzifikací, která namísto toho může vytvářet příležitosti pro zhodnocení a podporu kulturního a environmentálního dědictví. Patří sem například vytváření nových cest pro méně navštěvované oblasti, podpora ekomuzeí, organizace prohlídek s průvodcem za účelem představení environmentálních prvků atd. Ekonomických přínosů by mohlo být dosaženo zvýšením vazeb mezi cestovním ruchem a místními podniky, například pořádáním trhů na podporu regionálních potravin nebo ručně vyráběných řemesel (viz například případová studie o lvích rybách na Kypru). Kdykoli je diverzifikace nabídky cestovního ruchu založena na úvahách o změně klimatu, může pomoci zabránit hospodářským ztrátám v odvětví cestovního ruchu v dlouhodobém horizontu. Mezi další přínosy patří zvyšování povědomí o zranitelnosti turistických destinací vůči změně klimatu a případně také změny chování turistů a místního obyvatelstva.

Vzhledem k tomu, že cestovní ruch je průřezovým odvětvím, mohou být pro diverzifikaci a přizpůsobení nabídky cestovního ruchu relevantní různé právní aspekty (např. směrnice 76/160/EHS ve vztahu k vodám ke koupání, směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť). Diverzifikace nabídky cestovního ruchu prostřednictvím využití společného evropského kulturního dědictví je doporučena ve sdělení Komise „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“ (KOM(2010) 352 v konečném znění). Diverzifikace je rovněž připomenuta ve sdělení Komise „Evropská strategie pro větší růst a vyšší zaměstnanost v pobřežním a námořním cestovním ruchu“ (COM(2014) 86 final) prostřednictvím podpory nadnárodních tematických tras, jako jsou kulturní, náboženské nebo starobylé obchodní trasy.

Diverzifikace je dlouhodobý a dynamický proces, neboť vyžaduje flexibilní přizpůsobení se měnícím se okolnostem. Doba provádění konkrétního opatření se bude lišit v závislosti na rozsahu a složitosti projektu, právním rámci, dostupnosti finančních zdrojů a míře zapojení zúčastněných stran.

V ideálním případě představuje tato možnost přizpůsobení dlouhodobou strategii řešení změny klimatu. Klíčem k dlouhé životnosti je vytvořit nabídky, které umožní zachovat flexibilitu reagovat na měnící se klimatické, ale i sociokulturní podmínky.