Systémy včasného varování před nemocemi přenášenými vektory

Navrhování a provádění systému včasného varování v souvislosti s nemocemi bez virů zahrnuje širokou škálu dovedností, které jsou zajištěny zapojením odborníků z oblastí, jako je tradiční epidemiologie životního prostředí a infekčních nemocí, veřejné zdraví a změny životního prostředí. Z tohoto důvodu je obvykle zapojeno několik správních orgánů a institucí v různých prostorových měřítcích, včetně vnitrostátních ministerstev zdravotnictví, vnitrostátních agentur veřejného zdraví, vnitrostátních lékařských entomologických jednotek, vnitrostátních/regionálních/místních orgánů pro bezpečnost krve, lékařů, laboratorních techniků, veterinárních lékařů a dalších.

Na evropské úrovni provádí Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) informační centrum nazvané Evropská síť pro životní prostředí a epidemiologii (E3). Síť E3 je síť pro spolupráci, jejímž prostřednictvím si uživatelé a partneři sítě E3 mohou vyměňovat údaje a informace o tomto tématu. Prostřednictvím sítě E3 usiluje středisko ECDC o podporu činnosti v této oblasti shromažďováním a šířením údajů o klimatických, environmentálních, demografických a infekčních nemocech, které byly získány širokou škálou především evropských výzkumných projektů, institutů a vládních agentur. Zastřešujícím cílem zřízení sítě E3 je umožnit celoevropské analýzy hrozících rizik šíření infekčních nemocí v důsledku změny životního prostředí. Výsledky těchto analýz jsou předávány tvůrcům politik, odborníkům v oblasti veřejného zdraví, agenturám Evropské unie a mezinárodním agenturám, dalším vládním sektorům a nevládním organizacím. Vnitrostátní systémy a systémy na nižší než celostátní úrovni mohou být začleněny do širšího systému (např. E3) za účelem monitorování a homogenizace vstupních údajů, jakož i výstupů (např. map) pro monitorování vektorů.

Systém včasného varování týkající se virových hepatitid funguje dobře pouze tehdy, je-li dobře zavedena a odpovídajícím způsobem udržována monitorovací síť výskytu onemocnění a klimatologických a environmentálních faktorů. Při monitorování a analýze VBD mohou být zváženy různé proměnné (např. místní teplota, vlhkost, stav vegetace, index vody...) a metodiky, které jsou dnes k dispozici, nemusí být schopny monitorovat všechny z nich. Identifikace výsledků v oblasti zdraví pomocí těchto metod dozoru trpí značnými zpožděními v důsledku zpoždění při získávání údajů (jako jsou klimatické, ekologické nebo epidemiologické, epidemiologické údaje), jakož i zpoždění při identifikaci případů, diagnóze, hlášení nebo jiných prvků, což může vést k nesprávné klasifikaci expozice.

Absence nebo vadné systémy včasného varování pro zařízení s velmi vysokou hmotností by mohly vést k významnému zvýšení dopadů na postižené obyvatelstvo. Klíčový význam má proto správné provádění a řízení systému včasného varování týkajícího se virtuálních budov. Systémy včasného varování pro sexuálně přenosné nemoci vyžadují průběžnou aktualizaci a zlepšování na základě nedávných poznatků z výzkumu změny klimatu nebo epidemiologie. K dnešnímu dni sice již existuje několik varovných systémů týkajících se VBD (např. prevence infekcí virem West-Nile v Řecku), existuje však několik problémů, které je obtížné překonat. Mezi ně patří především obtížné shromažďování klimatických a epidemiologických údajů (tj. vstupních údajů), ale také prokazování důkazů o nákladově efektivních kontrolních opatřeních. Srovnání a extrapolace analýz je také obtížná.

Náklady na systémy včasného varování pro zařízení VBD nejsou v absolutním vyjádření zanedbatelné. Je však relativně nízká ve srovnání s potenciálním objemem ztrát, které tyto systémy umožňují snížit. Zachycením výskytu a šíření nemocí přenášených vektory lze ve skutečnosti omezit lidské a finanční náklady potenciální epidemie. Systémy včasného varování týkající se sexuálně přenosných nemocí s sebou nesou náklady související s několika složkami systémů dozoru, jakož i náklady na biocidy pro regulaci vektorů, které mohou souviset s lidskými zdroji, opatřeními pro bezpečnost krve (např. screeningovými procesy) nebo testováním viru na lidech, zvířatech nebo vektorech. Kromě toho jsou zapotřebí zdroje na údržbu systému a jeho další zlepšování.

Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu zdůrazňuje, že je důležité omezit výskyt a šíření infekčních nemocí a alergenů spojených se zeměpisnými změnami vektorů a patogenů. Cílem strategie je „sdružit a propojit údaje, nástroje a odborné znalosti za účelem komunikace, monitorování, analýzy a prevence účinků změny klimatu na lidské zdraví a na zdraví zvířat a na životní prostředí (tj. přístup „jedno zdraví“). V této souvislosti Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) – nezávislá evropská agentura, která vydává vědecká stanoviska a poradenství v oblasti bezpečnosti potravin, výživy, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, ochrany rostlin a zdraví rostlin – ve spolupráci s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) shromažďuje údaje o vektorech a nákazách přenášených vektory a analyzuje jejich šíření v Evropské unii.

Navržení a zavedení systému včasného varování pro osoby se sníženou pohyblivostí obvykle vyžaduje 1 až 5 let v závislosti na specifickém cíli a vlastnostech systému.

Činnosti v oblasti prevence a reakce, včetně dozoru nad infekcemi VBD u lidí, jsou obecně prováděny jednou ročně a systémy dozoru jsou nepřetržitě provozovány.