Systémy včasného varování před nemocemi přenášenými vektory

Změna klimatu může mít vliv na přenos onemocnění přenášených vektory (VBD), protože klimatické podmínky ovlivňují životní cyklus vektorů onemocnění (např. komáři, klíšťata,...) a rychlost replikace virů a parazitů uvnitř vektorů. Zvýšené teploty mohou zkrátit cykly reprodukce vektorů a inkubační doby patogenů přenášených vektory, což vede k větším populacím vektorů a zvýšeným rizikům přenosu. Změny teplot, srážek a vlhkosti by mohly ovlivnit jak zeměpisné rozložení, tak sezónní aktivitu vektorů a hostitelských zvířat, jakož i lidské chování a vzorce využívání půdy, a jako takové i celkovou prevalenci VBD. 

V posledních desetiletích se v Evropě vyskytla ohniska VBD a jednou z příčin těchto ohnisek by mohla být změna klimatu. Například v létě roku 2010 předcházelo bezprecedentnímu nárůstu počtu infekcí virem západonilské horka u lidí v jihovýchodní Evropě období extrémního horkého počasí v této oblasti. V následujících letech byly jako faktory přispívající k opakujícím se ohniskům zjištěny vysokoteplotní anomálie (EEA 2016).

Aby se předešlo možným zdravotním rizikům pro obyvatelstvo, lze signály ze systémů včasného varování (EWS) použít ke strukturování účinných programů kontroly vektorů. Opatření po včasném varování zahrnují analýzy šíření patogenů, jejich detekci (na základě monitorování přítomnosti a prostorového rozložení patogenů), prognózu možného dalšího šíření infekcí pomocí prediktivního modelování a konečně šíření varování, rozhodování a provádění reakcí. Tyto akce zahrnují širokou škálu aktérů, jako jsou tvůrci politik, celostátní, regionální a místní orgány (např. ministerstvo zdravotnictví, zdravotnické epidemiologické jednotky atd.), zdravotnický personál (např. lékaři, kliničtí lékaři a laboratorní pracovníci) a výzkumní pracovníci.

Návrh a implementace EWS na VBD zahrnuje širokou škálu dovedností, které jsou zajištěny zapojením odborníků z oblastí, jako je tradiční epidemiologie životního prostředí a infekčních onemocnění, veřejné zdraví a změny životního prostředí. Z tohoto důvodu je obvykle zapojeno několik správních orgánů a institucí v různých prostorových měřítcích, včetně vnitrostátních ministerstev zdravotnictví, vnitrostátních orgánů veřejného zdraví, vnitrostátních lékařských entomologických jednotek, vnitrostátních/regionálních/místních orgánů pro bezpečnost krve, lékařů, laboratorních techniků, veterinárních lékařů a dalších.

Na evropské úrovni realizuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) centrum informačních zdrojů nazvané Evropská síť pro životní prostředí a epidemiologii (E3). Síť E3 je síť pro spolupráci, jejímž prostřednictvím si uživatelé a partneři sítě E3 mohou vyměňovat údaje a informace o daném tématu. Prostřednictvím sítě E3 si ECDC klade za cíl podporovat činnost v této oblasti shromažďováním a šířením údajů o klimatických, environmentálních, demografických a infekčních onemocněních, které byly vytvořeny širokou škálou především evropských výzkumných projektů, ústavů a vládních agentur. Zastřešujícím cílem zřízení sítě E3 je umožnit celoevropské analýzy hrozících rizik šíření infekčních nemocí v důsledku změny životního prostředí. Výsledky těchto analýz jsou šířeny tvůrcům politik, odborníkům v oblasti veřejného zdraví, Evropské unii a mezinárodním agenturám, dalším vládním sektorům a nevládním organizacím. Vnitrostátní systémy a systémy na nižší než celostátní úrovni mohou být začleněny do širšího systému (např. E3) s cílem monitorovat a homogenizovat vstupní údaje, jakož i výstupy (např. mapy) pro monitorování vektorů.

Systém včasného varování na VBD funguje dobře pouze tehdy, pokud je dobře zavedena a odpovídajícím způsobem udržována monitorovací síť výskytu onemocnění a klimatologických a environmentálních faktorů. Mohou existovat různé proměnné, které je třeba vzít v úvahu při monitorování a analýze VBD (např. místní teplota, vlhkost, stav vegetace, index vody...), a metodiky, které jsou dnes k dispozici, nemusí být schopny sledovat všechny. Identifikace zdravotních výsledků pomocí těchto metod dozoru trpí významným zpožděním v důsledku zpoždění při získávání údajů (jako jsou klimatické, ekologické nebo epidemiologické, epidemiologické údaje), jakož i zpoždění v identifikaci případů, diagnostice, hlášení nebo jiných prvcích, což může vést k nesprávné klasifikaci expozice.

Neexistence nebo chybné systémy včasného varování pro VBD by mohly vést k významnému zvýšení dopadů na dotčenou populaci. Zásadní význam má proto správné zavedení a řízení systému včasného varování u VBD. Systémy včasného varování pro VBD vyžadují neustálou aktualizaci a zlepšování na základě nedávných poznatků z výzkumu změny klimatu nebo epidemiologie. K dnešnímu dni sice již existuje několik systémů varování před VBD (např. prevence infekce virem West-Nile v Řecku), existuje však několik problémů, které je obtížné překonat. Mezi nimi je především obtížné shromažďovat klimatické a epidemiologické údaje (tj. vstupní údaje), ale také prokazovat důkazy o nákladově efektivních kontrolních opatřeních. Obtížné je také srovnání a extrapolace analýz.

Náklady na EWS pro VBD jsou v absolutním vyjádření nezanedbatelné. Přesto je relativně nízká ve srovnání s potenciálním množstvím ztrát, které tyto systémy umožňují snížit. Zachycením vzniku a šíření nemocí přenášených vektory lze ve skutečnosti omezit lidské a finanční náklady potenciální epidemie. Systémy včasného varování na VBD s sebou nesou náklady související s několika složkami systémů dozoru, jakož i náklady na biocidy pro regulaci vektorů, které mohou souviset s lidskými zdroji, opatřeními v oblasti bezpečnosti krve (např. screeningové procesy) nebo testováním virů na lidech, zvířatech nebo vektorech. Kromě toho jsou zapotřebí zdroje na zachování systému a jeho další zlepšení.

Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu zdůrazňuje, že je důležité omezit vznik a šíření infekčních nemocí a alergenů souvisejících s geografickými změnami vektorů a patogenů. Cílem strategie je „shromažďovat a propojovat data, nástroje a odborné znalosti za účelem komunikace, monitorování, analýzy a prevence dopadů změny klimatu na lidské zdraví a na zdraví zvířat a životní prostředí (tj. přístup „jedno zdraví“). V této souvislosti Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) – nezávislá evropská agentura, která vydává vědecká stanoviska a poradenství v oblasti bezpečnosti potravin, výživy, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, ochrany rostlin a zdraví rostlin – ve spolupráci s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), shromažďuje údaje o vektorech a nákazách přenášených vektory a analyzuje jejich šíření v Evropské unii.

Návrh a zavedení systému včasného varování pro zařízení VBD obvykle vyžaduje 1 až 5 let v závislosti na specifickém cíli a vlastnostech systému.

Činnosti v oblasti prevence a reakce, včetně dohledu nad lidskými infekcemi VBD, jsou obecně prováděny každoročně a systémy dohledu jsou nepřetržitě provozovány.