Nemoci přenášené vektory

Pozorované účinky

Změna klimatu již není budoucí hrozbou, je hrozbou současnou a aktivně přetváří prostředí infekčních nemocí v celé Evropě (EEA, 2022). Jsme svědky "nového normálu", kdy se tropické nemoci v Evropě přenášejí lokálně. Invazivní vektory, jako je komár asijský (Aedes albopictus), jsou nyní zavedeny po celém kontinentu a tlačí na sever a do vyšších nadmořských výšek, kde dříve nemohly přežít (Světový den komárů 2025: Evropa dosahuje nových rekordů, pokud jde o nemoci přenášené komáry).

Důkazy jsou jasné: rekordní počet místně získaných případů infekce virem západonilské horečky a onemocnění virem chikungunya se objevuje v regionech, které byly kdysi považovány za bezpečné (Wadman, 2025). Tento posun je způsoben biologickou adaptací: komáři vyvíjejí „chladnou odolnost“, aby přežili evropské zimy, zatímco virové patogeny mutují, aby se účinněji šířily v našem místním prostředí (Delwel a Mordecai, 2025). V zájmu ochrany evropských občanů má nyní pro řízení těchto rostoucích zdravotních rizik zásadní význam politická naléhavost a integrovaný dozor (nařízení (EU) 2022/2371 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách).

Předpokládané účinky

Klimatická vhodnost komára tygra v letech 2041–2070 podle scénáře s vysokými emisemi

(Kliknutím na mapu zobrazíte interaktivní verzi)

Index klimatické vhodnosti tygřího komára je relevantní pro lidské zdraví. Tygří komár (Aedes albopictus) je invazivní druh z jihovýchodní Asie, který je upřednostňován teplejším klimatem a představuje vážnou hrozbu, neboť přenáší nemoci přenášené vektory, jako je horečka dengue a chikungunya. Faktory životního prostředí, mezi nimiž jsou povětrnostní podmínky, ovlivňují jak potenciální přítomnost, tak sezónní aktivitu tygřího komára. Zde je příklad prognózy vhodnosti komára tygřího v zemích EU v polovině ‑století (2041–2070) podle scénáře s vysokými emisemi ‑ (RCP 8.5).
Zdroj: Služba programu Copernicus v oblasti změny klimatu (C3S)

Rostoucí teploty, mírnější zimy a měnící se srážky již prodlužují období komárů a rozšiřují populace Aedes a Culex v Evropě. V den komárů (20. srpna) 2025 středisko ECDC uvedlo, že teplejší a delší léta a změny srážek vytvářejí „nový normál“ delších a intenzivnějších období přenosu nemocí přenášených komáry, přičemž virus západního Nilu a virus chikungunya jsou zjištěny v nových oblastech a ohniska dosahují rekordních čísel ( https://www.ecdc.europa.eu/en/news-events/world-mosquito-day-2025-europe-sets-new-records-mosquito-borne-diseases).  Pokyny střediska ECDC týkající se nemocí přenášených sedem rovněž varují, že změna klimatu prodlouží příznivá environmentální období pro komáry rodu Aedes,  což zvýší potenciál epidemií horečky dengue, viru chikungunya a viru Zika na evropském kontinentu.

The Lancet Countdown Europe uvádí, že se zvyšuje klimatická vhodnost pro západonilský virus, virus dengue, virus chikungunya, virus Zika a parazity Plasmodium (způsobující malárii), což naznačuje, že oteplování klimatu umožní těmto patogenům přetrvávat každý rok dál na sever a déle (Van Daalen et al. 2024).

Změna klimatu však neovlivňuje pouze nemoci přenášené komáry. Posouzení lymské boreliózy provedené WHO v Evropě ukazuje, že klíšťata se již rozšířila do vyšších zeměpisných šířek a nadmořských výšek v Evropě a že budoucí oteplování pravděpodobně usnadní další šíření a zároveň sníží výskyt v oblastech, které se stanou příliš horkými a suchými (https://www.who.int/publications/i/item/9789289022910).

Politické reakce

Politika EU v oblasti nemocí přenášených vektory se postupně posunula od do značné míry reaktivního přístupu – zaměřeného na reakci na propuknutí nákazy v okamžiku jejího výskytu – k proaktivnějšímu a integrovanějšímu rámci, který odráží „nový normál“ zdravotních rizik souvisejících s klimatem. Rostoucí teploty, úbytek biologické rozmanitosti a ekologické narušení spolu s globalizací rozšiřují zeměpisný rozsah a sezónní přenosová okna patogenů přenášených vektory. V této souvislosti EU stále více začleňuje připravenost na VBD do širší vize evropské zdravotní unie, jejímž cílem je posílit dlouhodobou odolnost a koordinovanou činnost ve všech členských státech namísto spoléhání se na dočasná opatření proti šíření nákazy (https://commission.europa.eu/topics/public-health/european-health-union_en).

Klíčovým pilířem této vyvíjející se strategie je lepší připravenost prostřednictvím investic do inovací a zdravotní bezpečnosti, jako je společné opatření EU pro rozšíření vnitrostátních systémů členských států pro detekci a kontrolu vektorových hrozeb. Tato společná akce zavede interdisciplinární programy pro sledování distribuce vektorů a populační dynamiky a vypracuje a provede protiopatření pro kontrolu vektorů přenášejících nemoci, včetně fyzikálních, biologických a chemických metod, doplněná o veřejné informační kampaně.

Na operativní úrovni postupuje politika EU rovněž směrem k integrovanému dohledu a kontrole vektorů. EU se nezaměřuje pouze na klinické případy u lidí, ale prosazuje přístup založený na zásadě „jedno zdraví“, který zahrnuje dozor nad zvířaty (prostřednictvím mise Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA)) a entomologické monitorování. Projekt VectorNet financovaný střediskem ECDC a úřadem EFSA hraje ústřední úlohu při shromažďování a sdílení údajů o populacích komárů, klíšťat a dalších vektorů v celé Evropě, což umožňuje včasnější odhalování rizik a cílenější zásahy před rozsáhlým šířením ohnisek (https://www.vectornetdata.org/).

Vědecká koordinace mezi agenturami EU tento integrovaný rámec dále posiluje. EFSA, zejména prostřednictvím své komise pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat, poskytuje nezávislé vědecké poradenství o zoonotických nákazách přenášených vektory, které postihují zvířata ( https://www.efsa.europa.eu/en/topics/topic/vector-borne diseases). Úřad EFSA úzce spolupracuje s ECDC na sdílení informací o dozoru a obě agentury společně spravují síť One-Health VectorNet a projekt týkající se vektorů významných pro veterinární a veřejné zdraví.

Na základě údajů shromážděných členskými státy EFSA a ECDC společně posuzují výskyt viru západonilské horečky v Evropě a vypracovávají společné měsíční zprávy o infekcích u lidí a zvířat, čímž podporují tvorbu politik založenou na důkazech a posilují meziodvětvovou spolupráci, která je jádrem strategie EU v oblasti VBD.

Souběžně s tímto institucionálním a regulačním vývojem EU rovněž posiluje své vědecké a operační základy pro zdravotní hrozby související s klimatem ‑ prostřednictvím evropského klastru pro oblast klimatu a zdraví (Klimatické zdraví), což je spolupráce v rámci programu Horizont Evropa, která spojuje šest hlavních výzkumných a inovačních projektů: BlueAdapt, CATALYSE, CLIMOS, HIGH Horizons, IDAlerta TRIGGER. Tyto projekty společně vytvářejí důkazy, údaje, nástroje dozoru a kapacity včasného varování ‑, které přímo podporují připravenost EU na vektor ‑borne a další klimaticky citlivé nemoci. Klastr podporuje synergie mezi výzkumnými komunitami v oblasti životního prostředí, klimatu a zdraví, zlepšuje převádění politiky v oblasti vědy ‑ a vyvíjí harmonizované ukazatele a přístupy k modelování, které pomáhají předvídat vznikající rizika, spíše než na ně reagovat reaktivně. Tím, že klastr „Klima – zdraví“ vkládá špičkové vědecké poznatky do iniciativ, jako je evropská zdravotní unie, úřad HERA a strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, funguje jako most mezi výzkumem, politikou a praxí – posiluje schopnost EU předvídat hrozby, řídit cílené intervence a budovat dlouhodobou odolnost ‑ v rychle se měnícím klimatu.