Nemoci přenášené vektory

Pozorované účinky

Teplejší teploty umožnily mnoha vektorům přenášejícím nemoci rozšířit jejich distribuci na sever a do vyšších nadmořských výšek v Evropě. V posledních letech (většinou od roku 2010) se v jižní a jihovýchodní Evropě vyskytla místně přenášená ohniska horečky dengue, chikungunya, západonilské horečky a dokonce malárie. K těmto ohniskům přispěla lepší klimatická vhodnost pro vektory onemocnění.

Horečka dengue většinou vede k horečnatému onemocnění, ale těžké formy zahrnují hemoragické horečky a smrt. Lokálně přenášené případy horečky dengue v kontinentální Evropě, kde se vyskytuje A. albopictus, se nadále vyskytují častěji. Do roku 2010 byla Evropa prostá autochtonního přenosu horečky dengue od vypuknutí epidemie v letech 1927/28 v Řecku před 82 lety. První zprávy o místních případech horečky dengue v nedávné době se objevily v Chorvatsku a Francii v roce 2010. Od té doby se v letech 2013, 2014, 2015, 2018, 2019 a 2020 vyskytla sporadická ohniska ve Francii, Španělsku a Itálii. Jednou z hypotéz, proč se zdá, že četnost těchto ohnisek se zvyšuje, je, že změny klimatu v jižní Evropě zlepšily klimatickou vhodnost A. albopictus. Ačkoli průměrná vhodnost pro horečku dengue zůstala v Evropě nízká, rok 2018 byl nejvhodnějším rokem, který byl dosud zaznamenán u obou druhů vektorů v této oblasti, se změnou oproti výchozímu stavu z 50. let 20. století ve výši 25 % u druhu A. aegypti a 60 % u druhu A. albopictus. Rostoucí trendy lze pozorovat ve všech zemích EU.

Climate Suitability for the transmission of Dengue – Change in the vektorial capacity for the transmission of dengue from a 1950-1959 baseline, by vektor (Klimatická vhodnost pro přenos horečky dengue – Změna vektorové kapacity pro přenos horečky dengue od základní linie 1950–1959 podle vektoru).
_{Zdroj: Watts, N., et al., 2021
Poznámka: Údaje se týkají evropského regionu WHO}

Klíšťová encefalitida (TBE) a lymská borelióza (Lymeho choroba) jsou dvě nejdůležitější klíšťová onemocnění v Evropě, která jsou přenášena především organismem Ixodes ricinus. Několik evropských zemí uvedlo, že Ixodes ricinus migroval na sever a do vyšších nadmořských výšek. Lymská borelióza má v EU hlášený výskyt přibližně 65 000 případů ročně. Průměrné roční hlášení případů TBE se v evropských endemických oblastech za posledních 30 let zvýšilo přibližně o 400 %, i když je to téměř jistě výsledkem spolehlivějších detekčních metod a diagnostiky. Vysoký výskyt obou onemocnění koreluje s mírnými zimami a teplými, vlhkými léty.

Předpokládané účinky

Předpokládá se, že oteplování klimatu rozšíří oblast vhodnou pro přenos nemocí přenášených vektory v Evropě, zejména na sever. Podrobné analýzy infekcí virem západonilské horečky, dengue a chikungunya naznačují, že k expanzi by došlo hlavně na okrajích současných oblastí přenosu. Podle scénáře vysokých emisí během 21.^století však hrozí, že velká část jižní Evropy bude napadena Aedes aegypti, které přenášejí dengue.

Politické reakce

Zlepšení veřejných zdravotnických služeb může v krátkodobém až střednědobém horizontu působit proti rozšíření vektorů nemocí, jako jsou vektory komárů Aedes, ale změna klimatu bude toto úsilí stále obtížnější a nákladnější. Přítomnost účinných systémů zdravotní péče a změny ve využívání půdy by měly být dostatečné k tomu, aby zabránily opětovnému výskytu malárie v Evropě navzdory zvyšující se klimatické vhodnosti.