European Union flag

Pilotní projekt městské zeleně v Trnavě: otevřený prostor po revitalizaci.
Ilustrační foto: Karpatský rozvojový institut

Městské

Klíčová sdělení

  • Nejzranitelnější osoby a komunity jsou nejvíce ohroženy dopady změny klimatu, mají nejmenší schopnost přizpůsobit se a je u nich nejméně pravděpodobné, že budou vyslyšeny, uznány a budou mít prospěch z adaptačních opatření. Strategie spravedlivé odolnosti uznávají nerovnoměrné rozložení dopadů změny klimatu na lidi a místa, nerovnoměrné předpoklady a schopnosti (sociální, hospodářské, politické, související se zdravím atd.) přizpůsobit se a podílet se na přínosech adaptačních opatření.
  • Koncept „nikoho neopomíjet“ je klíčovým prvkem nedávných a nadcházejících politik EU souvisejících s přizpůsobením se změně klimatu, včetně politického balíčku Zelené dohody pro Evropu a mise EU pro přizpůsobení se změně klimatu. Zejména nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu se výslovně zaměřila na spravedlivou odolnost.
  • Zajištění toho, aby nikdo nebyl opomenut, vyžaduje zaměření na aspekty rovnosti ve všech fázích plánování, provádění a monitorování přizpůsobení, jakož i na všech úrovních správy. Zásadní význam má rovněž smysluplné zapojení zranitelných skupin do těchto procesů.

Spravedlivá odolnost – překonání nerovností v oblasti klimatických rizik a adaptačních opatření

Nejzranitelnější osoby – vzhledem ke svému věku, zdraví, místu bydliště nebo socioekonomickému postavení – a systémy jsou nejvíce ohroženy dopady změny klimatu, mají nejmenší schopnost přizpůsobit se a je u nich nejméně pravděpodobné, že budou vyslyšeny, uznány a budou mít prospěch z adaptačních opatření. Adaptační opatření mají schopnost některé z těchto nerovností napravit, ale také mohou prohloubit již existující mezery.

Koncept „nikoho neopomíjet“ v oblasti změny klimatu, nazývaný také „spravedlnost v oblasti přizpůsobování se změně klimatu“ nebo „spravedlivá odolnost“, je proto třeba řádně zohlednit při provádění spravedlivého, transformačního a dlouhodobého přizpůsobování se změně klimatu, aby se zabránilo maladaptivním praktikám, přerozdělování rizik nebo posilování stávajících nerovností a aby se zabránilo vytváření „vítězů“ a „prohrávajících“ (Evropská územní spolupráce, 2021). Jedná se zejména o:

  • Snížení nerovnoměrné zátěže spojené s klimatickými riziky – některé skupiny a regiony jsou změnou klimatu neúměrně zasaženy v důsledku nerovnoměrné expozice změně klimatu, již existující zranitelnosti, rozdílných hospodářských a politických schopností, jakož i rozdílného přístupu k veřejným službám a infrastruktuře (jako je odpovídající bydlení chránící před povodněmi a extrémními teplotami). Zpráva agentury EEA poskytuje další poznatky o nerovnostech ve zranitelnosti a expozici klimatickým rizikům.
  • Zajištění rovnosti při rozdělování přínosů (a zátěže) přizpůsobení se změně klimatu – Adaptivní opatření a politiky nemusí být nutně ku prospěchu všem ve stejném rozsahu a v některých případech mohou dokonce vést k „nesprávnému přizpůsobení“. Například investice do přizpůsobení se změně klimatu (např. zelené plochy, pojištění proti povodním, místní opatření na úsporu vody nebo chlazení), které nezajišťují cenovou dostupnost, mohou vyloučit domácnosti s nízkými příjmy.

Zajištění toho, aby nikdo nebyl opomenut, proto vyžaduje zaměření na aspekty spravedlnosti ve všech fázích cyklu adaptační politiky, jakož i smysluplné zapojení dotčených a zranitelných skupin do rozhodovacích procesů.

Politický rámec

Stále více se uznává potřeba „nikoho neopomíjet“ ve všech odvětvích politiky EU, v neposlední řadě v oblasti přizpůsobení se změně klimatu. Spravedlivá odolnost má zásadní význam jak pro Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030, tak pro novou strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu , kterou se provádí právní rámec EU pro klima. Strategie zdůrazňuje, že je důležité dosáhnout odolnosti spravedlivým a spravedlivým způsobem a že adaptační opatření mají být navržena tak, aby zohledňovala sociální aspekty, včetně mezinárodních rozměrů klimatických rizik a adaptace. Zavazuje Evropskou unii, aby podporovala spravedlivou transformaci prostřednictvím řady politik a režimů financování, jakož i prosazováním stávajících právních předpisů v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti.

Zelená dohoda pro Evropu zdůrazňuje „spravedlivý přechod“ ke společnosti bez čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050 a uznává, že je třeba řešit nepřiměřenou zátěž pro některé země a skupiny obyvatelstva. Opatření v rámci Zelené dohody pro Evropu, jako je balíček FIT for 55, se budou řídit evropským pilířem sociálních práv s cílem vyvážit hospodářské a environmentální politiky se sociálními politikami.

Zlepšení znalostní základny

Ačkoli je pojem „spravedlivá odolnost“ v kontextu politiky v oblasti klimatu relativně nový, již existuje zavedená oblast výzkumu sociálních důsledků změny klimatu a v poslední době roste znalostní základna na celosvětové i evropské úrovni.

Tématu se konkrétně věnuje několik zpráv, a to jak na celosvětové úrovni, tak na úrovni EU. Pátá hodnotící zpráva IPCC (AR5)  již uznala nerovnoměrné rozložení klimatických rizik v různých odvětvích a nejnovější šestá hodnotící zpráva IPCC (AR6) zdůrazňuje spravedlnost jako základní kvalitu přizpůsobení se změně klimatu na všech úrovních správy. Příspěvek pracovní skupiny II k šesté hodnotící zprávě zejména určuje zásady spravedlnosti, které by měly být zohledněny při hodnocení možností přizpůsobení.

Osmá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti představuje současné sociálně-ekonomické a územní rozdíly v Evropě a to, jak je zhoršují dopady změny klimatu, a uvádí, že politika soudržnosti by se měla vyvíjet tak, aby reagovala na tyto výzvy.

Technický dokument EÚS/CCA „Nikoho neopomíjet“ v politice a praxi v oblasti odolnosti vůči změně klimatu (2021) zkoumá praktické důsledky „spravedlivé transformace“ v souvislosti s přizpůsobením se změně klimatu a odolností vůči této změně – „spravedlivá odolnost“. Poskytuje poznatky o tom, jak zohlednit aspekty spravedlnosti ve všech fázích cyklu adaptační politiky podle nástroje na podporu adaptace. Další produkty EEA a ETC/CCA, které jsou důležité pro pochopení spravedlivé odolnosti, zohledňují zdravotní a městské aspekty politik spravedlivé odolnosti.

Cílem agentury EEA je zabývat se aspekty spravedlnosti v politikách zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně v rámci integrovaného přístupu. Ve zprávě agentury EEA Zkoumání sociálních výzev nízkouhlíkových energetických politik v Evropě jsou aspekty přizpůsobení zohledněny při posuzování nespravedlivých dopadů uhlíkových a energetických daní a analýze politik s cílem maximalizovat přínosy pro cíle související s přizpůsobením se změně klimatu.

Briefing EEA 2022 Towards „just resilience“ (Směrem ke spravedlivé odolnosti): Nikoho neopomíjet při přizpůsobování se změně klimatu se zabývá tím, jak změna klimatu ovlivňuje zranitelné skupiny a jak lze těmto dopadům předcházet nebo je snižovat prostřednictvím spravedlivých adaptačních opatření. Uvádí rovněž příklady politik a opatření zaměřených na rovnost z celé Evropy.

EU rovněž podniká několik opatření, která mají tvůrcům politik a odborníkům z praxe pomoci získat další znalosti a metodiky pro provádění spravedlivých politik a opatření v oblasti odolnosti. Například skupina odborníků pro hospodářský a sociální dopad výzkumu (ESIR) poskytuje Komisi politické poradenství založené na důkazech ohledně toho, jak rozvíjet spravedlivou, progresivní a transformační politiku v oblasti výzkumu a inovací.

Evropská komise a EEA ve spolupráci s několika partnery z EU a z celého světa rozvíjejí Evropské středisko pro sledování klimatu a zdraví. Poskytuje přístup k nejdůležitějším zdrojům znalostí o zranitelnosti sociálních skupin vůči dopadům a rizikům v oblasti klimatu souvisejícím se zdravím, jakož i o spravedlnosti v politických reakcích.

Spravedlnost v politikách v oblasti klimatu je rovněž klíčovým tématem programu Horizont 2020, zejména pokud jde o zmírňování změny klimatu. Pokud jde o přizpůsobení se změně klimatu, některé probíhající projekty studují distribuční důsledky klimatických rizik a souvisejících politik. Například projekt CASCADE zkoumá šíření klimatických rizik na mezinárodní úrovni v evropských společnostech a posuzuje potenciální socioekonomické nevýhody. Na politiky se zaměřuje projekt NAVIGATE, který vyvíjí nové integrované modely hodnocení schopné modelovat nerovnosti a posoudit, jak je ovlivňují politiky v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Kromě toho má projekt JustNature aktivovat přírodě blízká řešení jako nástroje pro zajištění práva na zdraví a dobré životní podmínky v sedmi pilotních městech.

Program LIFE rovněž přispívá k rozšíření znalostní základny. Například projekt Rozvíjející se regiony poskytne praktické zkušenosti s mapováním zranitelných skupin za účelem posouzení rizik a zohlednění aspektů spravedlnosti v obecním a regionálním plánu pro přizpůsobení se změně klimatu.

Podpora financování a investic

EU je odhodlána podporovat „spravedlivou transformaci“ prostřednictvím specializovaných režimů financování, jako je Fond pro spravedlivou transformaci.

Finanční prostředky na přizpůsobení se změně klimatu jsou k dispozici z různých finančních toků EU a mnohé z nich rovněž podporují spravedlivou odolnost. Víceletý finanční rámec na období 2021–2027 zajišťuje, aby opatření pro přizpůsobení se změně klimatu byla začleněna do všech hlavních výdajových programů EU, jak je stanoveno i ve strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu. Evropská komise navíc poskytuje finanční prostředky prostřednictvím programu Next Generation EU (750 miliard EUR) na zotavení z hospodářské krize spojené s epidemií COVID-19. Program financuje národní plány pro oživení a odolnost, které mají radikálně transformovat evropské ekonomiky prostřednictvím spravedlivé klimatické a digitální transformace.

Program LIFE je zcela věnován životnímu prostředí a má rozpočet ve výši 1,9 miliardy EUR na opatření v oblasti klimatu, která zahrnují přizpůsobení se změně klimatu.

Řešení nerovností v ekologické transformaci je rovněž jádrem klíčových strategických směrů programu Horizont Evropa (95,5 miliardy EUR). Podle strategického plánu na období 2021–2024 přispěje program prostřednictvím výzkumu k vytvoření odolnější, inkluzivnější a demokratičtější evropské společnosti. Za tímto účelem přispěje k provádění mise „Přizpůsobení se změně klimatu“ téma rovnosti ve zmírňujících a adaptačních opatřeních napříč pracovními programy programu Horizont Evropa, a zejména šest nových výzev. Ačkoli žádná z výzev výslovně nezmiňuje sociální aspekty, jejich provádění zohlední aspekty spravedlnosti v souladu s cíli mise EU pro přizpůsobení se změně klimatu.

Dalšími relevantními evropskými programy financování jsou:

  • Společná zemědělská politika (378,5 miliardy EUR) podporuje přizpůsobení zemědělského odvětví se zvláštním důrazem na zranitelné skupiny zemědělců.
  • Evropský sociální fond plus (ESF+) je klíčovým finančním nástrojem na podporu nejzranitelnějších skupin v Evropě. ESF financuje provádění zásad evropského pilíře sociálních práv: rovné příležitosti a přístup na trh práce; spravedlivé pracovní podmínky a sociální ochranu a začlenění.
  • Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) může být rovněž věnován přizpůsobení a sociálnímu rozměru přizpůsobení. Priority financování EFRR zahrnují jak „zelenější, nízkouhlíkovou a odolnou [Evropu]“, tak „více sociální oblast“.

Podpora provádění

Na evropské úrovni je spravedlivá odolnost integrována a prováděna prostřednictvím opatření vyplývajících z evropské strategie pro přizpůsobení se změně klimatu a prostřednictvím dalších iniciativ EU.

Pakt starostů a primátorů začleňuje téma spravedlivé odolnosti do provádění adaptačních politik na místní úrovni. V rámci svého nástroje na podporu politiky poskytuje pokyny k provádění adaptace, které výslovně pokrývají nerovnoměrné vystavení dopadům změny klimatu a zranitelnost vůči nim. Byl zahájen pilotní program na rok 2023 se 40 obcemi ve 12 zemích s cílem pomoci těmto obcím na jejich cestě k pokroku v adaptačních opatřeních spravedlivým způsobem.

Mise EU pro přizpůsobení se změně klimatu vede GŘ CLIMA a je navržena tak, aby přímo podporovala nejméně 150 evropských regionů a komunit, aby se do roku 2030 staly odolnými vůči změně klimatu. Mise se zaměřuje na řešení a připravenost na dopad změny klimatu spravedlivým a spravedlivým způsobem prostřednictvím inkluzivních procesů správy a podpory opatření na ochranu zdraví a dobrých životních podmínek zranitelných osob. Zahrnuje změnu chování a sociální aspekty tím, že oslovuje nové komunity nad rámec obvyklých zúčastněných stran.

Iniciativa Nový evropský Bauhaus podporuje udržitelnost, kvalitu zkušeností a začlenění do navrhování evropských obytných prostor.

Language preference detected

Do you want to see the page translated into ?

Exclusion of liability
This translation is generated by eTranslation, a machine translation tool provided by the European Commission.

Vyloučení odpovědnosti
Tento překlad generuje eTranslation, nástroj pro strojový překlad poskytovaný Evropskou komisí.