All official European Union website addresses are in the europa.eu domain.
See all EU institutions and bodiesPilotní projekt městské zeleně v Trnavě: Otevřenýprostor po revitalizaci. |
Městské
Klíčová sdělení
- Z místního i globálního hlediska jsou nejzranitelnější osoby a komunity nejvíce ohroženy dopady změny klimatu, mají nejmenší schopnost přizpůsobit se a je nejméně pravděpodobné, že budou vyslyšeny, uznány a budou mít prospěch z adaptačních opatření. Spravedlivé strategie odolnosti uznávají nerovnoměrné rozložení dopadů změny klimatu na lidi a místa, nerovnoměrné předpoklady a schopnosti (sociální, hospodářské, politické, související se zdravím atd.) přizpůsobit se a podílet se na přínosech, které poskytují adaptační opatření.
- Koncepce „nikoho neopomíjet“ je klíčovým prvkem nedávných i nadcházejících politik EU souvisejících s přizpůsobením se změně klimatu, včetně balíčku opatření Zelené dohody pro Evropu a mise EU pro přizpůsobení se změně klimatu. Zejména nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu se výslovně zaměřuje na spravedlivou odolnost.
- Zajištění toho, aby nikdo nebyl opomenut, vyžaduje zaměření na aspekty rovnosti ve všech fázích plánování, provádění a monitorování přizpůsobení, jakož i na všech úrovních správy. Zásadní význam má rovněž smysluplné zapojení zranitelných skupin do těchto procesů.
Spravedlivá odolnost – překonání nerovností v oblasti klimatických rizik a adaptačních opatření
Nejzranitelnější osoby - vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu, místu bydliště nebo socioekonomickému postavení - a systémy jsou nejvíce ohroženy dopady změny klimatu, mají nejmenší schopnost přizpůsobit se a je nejméně pravděpodobné, že budou vyslyšeny, uznány a budou mít prospěch z adaptačních opatření. Opatření v oblasti přizpůsobení mohou některé z těchto nerovností napravit, ale také mohou prohloubit již existující mezery.
Pojem „nikoho neopomíjet“ v oblasti změny klimatu, nazývaný také „spravedlnost v oblasti přizpůsobení“ nebo „spravedlivá odolnost“, je proto třeba řádně zohlednit při provádění spravedlivého, transformačního a dlouhodobého přizpůsobení se změně klimatu, aby se zabránilo maladaptivním postupům, přerozdělení rizik nebo posílení stávajících nerovností a zabránilo se vytváření „vítězů“ a „poražených“ (Evropskáúzemní spolupráce, 2021). Jedná se zejména o:
- Snížení nerovnoměrné zátěže spojené s klimatickými riziky – některé skupiny a regiony jsou změnou klimatu neúměrně postiženy v důsledku nerovnoměrného vystavení změně klimatu, již existující zranitelnosti, rozdílných hospodářských a politických schopností, jakož i rozdílného přístupu k veřejným službám a infrastruktuře (jako je odpovídající bydlení chránící před povodněmi a extrémními teplotami). Zpráva agentury EEA poskytuje další poznatky o nerovnostech v oblasti zranitelnosti a expozice klimatickým rizikům.
- Zajištění spravedlivého rozdělení přínosů (a zátěže) přizpůsobení – adaptační opatření a politiky nemusí být nutně přínosem pro všechny ve stejném rozsahu a v některých případech mohou dokonce vést k „nepřizpůsobení“. Například investice do přizpůsobení (např. zelené plochy, pojištění proti povodním, místní opatření na úsporu vody nebo chlazení), které nezajišťují cenovou dostupnost, mohou vyloučit domácnosti s nízkými příjmy.
Zajištění toho, aby nikdo nebyl opomenut, proto vyžaduje zaměření na aspekty spravedlnosti ve všech fázích cyklu adaptační politiky, jakož i smysluplné zapojení postižených a zranitelných skupin do rozhodovacích procesů.
Politický rámec
Stále více se uznává potřeba „nikoho neopomíjet“ ve všech oblastech politiky EU, v neposlední řadě v oblasti přizpůsobení se změně klimatu. Spravedlivá odolnost má zásadní význam jak pro Agendu OSN 2030, tak pro novou strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu, kterou se provádí právní rámec EU pro klima. Strategie zdůrazňuje, že je důležité dosáhnout odolnosti spravedlivým a spravedlivým způsobem a že adaptační opatření musí být navržena tak, aby zohledňovala sociální aspekty, včetně mezinárodních rozměrů klimatických rizik a přizpůsobení se změně klimatu. Zavazuje Evropskou unii k podpoře spravedlivé transformace prostřednictvím řady politik a režimů financování, jakož i prosazováním stávajících právních předpisů v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti.
Zelená dohoda pro Evropu zdůrazňuje „spravedlivý přechod“ na společnost bez čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050 a uznává, že je třeba řešit nepřiměřenou zátěž pro některé země a skupiny obyvatelstva. Opatření v rámci Zelené dohody pro Evropu, jako je balíček zaručených výkupních cen pro 55, se budou řídit evropským pilířem sociálních právs cílem vyvážit hospodářské a environmentální politiky se sociálními politikami.
Zlepšení znalostní základny
Ačkoli pojem „spravedlivá odolnost“ je v oblasti politiky v oblasti klimatu poměrně nový, již existuje zavedená oblast výzkumu sociálních dopadů změny klimatu a v poslední době se rozšiřuje znalostní základna na celosvětové a evropské úrovni.
Několik zpráv se konkrétně zabývá tímto tématem, a to jak na celosvětové úrovni, tak na úrovni EU. Pátá hodnotící zpráva IPCC (AR5) již uznala nerovnoměrné rozložení klimatických rizik v různých odvětvích a nejnovější šestá hodnotící zpráva IPCC (AR6) zdůrazňuje spravedlnost jako základní kvalitu přizpůsobení se změně klimatu na všech úrovních správy. Zejména příspěvek pracovní skupiny II k šesté hodnotící zprávě určuje zásady spravedlnosti, které by měly být zohledněny při hodnocení možností přizpůsobení.
Osmá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti představuje současné socioekonomické a územní rozdíly v Evropě a to, jak jsou zhoršovány dopady změny klimatu, a naznačuje, že politika soudržnosti by se měla vyvíjet tak, aby na tyto výzvy reagovala.
Technický dokument ETC/CCA „Leaving No One Behind“ in Climate Resilience Policy and Practice in Europe“ (2021)zkoumá praktické důsledky „spravedlivé transformace“ v souvislosti s adaptací a odolností vůči změně klimatu – „spravedlivou odolností“. Poskytuje poznatky o tom, jak zohlednit aspekty spravedlnosti ve všech fázích cyklu adaptační politiky podle nástroje na podporu adaptace. Jiné produkty EEA a ETC/CCA, které jsou důležité pro pochopení spravedlivé odolnosti, zohledňují zdravotní a městské aspekty politik spravedlivé odolnosti.
Cílem agentury EEA je zabývat se zohledněním aspektů spravedlnosti v politikách zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně v rámci integrovaného přístupu. V informační zprávě agentury EEA o sociálních výzvách nízkouhlíkových energetických politik v Evropě jsou při posuzování nespravedlivých dopadů uhlíkových a energetických daní a analýze politik zvažovány aspekty přizpůsobení s cílem maximalizovat přínosy pro cíle související s přizpůsobením.
Informační sdělení agentury EEA z roku 2022 Směrem ke „spravedlivé odolnosti“: při přizpůsobování se změně klimatu nikoho neopomíjet se zabývá tím, jak změna klimatu ovlivňuje zranitelné skupiny a jak lze těmto dopadům předcházet nebo je snižovat prostřednictvím spravedlivých adaptačních opatření. Uvádí rovněž příklady politik a opatření zaměřených na spravedlnost z celé Evropy.
EU rovněž podniká několik opatření s cílem pomoci tvůrcům politik a odborníkům z praxe získat další znalosti a metodiky k provádění spravedlivých politik a opatření v oblasti odolnosti. Například skupina odborníků pro hospodářský a sociální dopad výzkumu (ESIR) poskytuje Komisi fakticky podložené politické poradenství ohledně toho, jak rozvíjet spravedlivou, perspektivní a transformační politiku v oblasti výzkumu a inovací.
Evropská komise a Evropská agentura pro životní prostředí ve spolupráci s několika partnery z EU a z celého světa rozvíjejí Evropské středisko pro sledování klimatu a zdraví. Poskytuje přístup k nejdůležitějším zdrojům znalostí o zranitelnosti sociálních skupin vůči klimatickým dopadům a rizikům souvisejícím se zdravím, jakož i o spravedlnosti v politických reakcích.
Spravedlnost v politikách v oblasti klimatu je rovněž klíčovým tématem programu Horizont 2020, zejména pokud jde o zmírňování změny klimatu. Pokud jde o přizpůsobení, některé probíhající projekty zkoumají distribuční důsledky klimatických rizik a souvisejících politik. Projekt CASCADE například zkoumá šíření klimatických rizik na mezinárodní úrovni v evropských společnostech a posuzuje potenciální socioekonomické nevýhody. Na politiky se zaměřuje projekt NAVIGATE, který vyvíjí nové modely integrovaného posuzování schopné modelovat nerovnosti a posuzovat, jak je ovlivňují politiky zmírňování a přizpůsobování. Kromě toho má projekt JustNature v úmyslu aktivovat řešení inspirovaná přírodou jako nástroje pro zajištění práva na zdraví a pohodu v sedmi pilotních městech.
Program LIFE rovněž přispívá k rozšíření znalostní základny. Například projekt Vyvíjející se regiony poskytne praktické zkušenosti s mapováním zranitelných skupin pro posouzení rizik a zohlednění aspektů spravedlnosti v městském a regionálním plánu přizpůsobení se změně klimatu.
Podpora financování a investic
EU je odhodlána podporovat „spravedlivou transformaci“ prostřednictvím specializovaných režimů financování, jako je Fond pro spravedlivou transformaci.
Finanční prostředky na přizpůsobení se změně klimatu jsou k dispozici z různých zdrojů financování EU a mnohé z nich rovněž podporují spravedlivou odolnost. Víceletý finanční rámec na období 2021–2027 zajišťuje, aby opatření pro přizpůsobení se změně klimatu byla začleněna do všech hlavních výdajových programů EU, jak je stanoveno i ve strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu. Kromě toho Evropská komise rovněž poskytuje finanční prostředky prostřednictvím programu Next Generation EU (750 miliard EUR) na zotavení z hospodářské krize spojené s epidemií COVID-19. Program financuje národní plány pro oživení a odolnost, které mají radikálně transformovat evropské ekonomiky prostřednictvím spravedlivé klimatické a digitální transformace.
Program LIFE je plně zaměřen na životní prostředí a má rozpočet ve výši 1,9 miliardy EUR na opatření v oblasti klimatu, která zahrnují přizpůsobení se změně klimatu.
Řešení nerovností v ekologické transformaci je rovněž jádrem klíčových strategických směrů programu Horizont Evropa (95,5 miliardy EUR). Podle strategického plánu na období 2021–2024 přispěje program prostřednictvím výzkumu k vytvoření odolnější, inkluzivnější a demokratičtější evropské společnosti. Za tímto účelem téma rovnosti v opatřeních pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně protíná pracovní programy programu Horizont Evropa, a zejména šest nových výzev přispěje k provádění mise „Přizpůsobení se změně klimatu“. Ačkoli žádná z výzev výslovně nezmiňuje sociální aspekty, jejich provádění zohlední aspekty spravedlnosti v souladu s cíli mise EU pro přizpůsobení se změně klimatu.
Dalšími příslušnými evropskými programy financování jsou:
- Společná zemědělská politika (378,5 miliardy EUR) podporuje přizpůsobení odvětví zemědělství, přičemž zvláštní pozornost je věnována zranitelným skupinám zemědělců.
- Evropský sociální fond plus (ESF+) je klíčovým finančním nástrojem na podporu nejzranitelnějších skupin v Evropě. ESF financuje provádění zásad evropského pilíře sociálních práv: rovné příležitosti a přístup na trh práce; spravedlivé pracovní podmínky a sociální ochrana a začlenění.
- Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) může být rovněž věnován adaptaci a sociálnímu rozměru adaptace. Mezi priority financování EFRR patří „Zelenější, nízkouhlíková a odolná [Evropa]“, jakož i „Sociálnější“.
Podpora provádění
Na evropské úrovni je spravedlivá odolnost integrována a prováděna prostřednictvím opatření vyplývajících z evropské strategie pro přizpůsobení se změně klimatu a prostřednictvím dalších iniciativ EU.
Pakt starostů a primátorů začleňuje téma spravedlivé odolnosti do provádění adaptačních politik na místní úrovni. V rámci nástroje na podporu politiky poskytuje pokyny k provádění přizpůsobení, které se výslovně týkají nerovné expozice a zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu. Byl zahájen pilotní program na rok 2023 se 40 obcemi ve 12 zemích, který má těmto obcím pomoci na jejich cestě ke spravedlivému pokroku v adaptačních opatřeních.
Mise EU pro přizpůsobení se změně klimatu je vedena GŘ CLIMA a jejím cílem je přímo podporovat nejméně 150 evropských regionů a komunit, aby se do roku 2030 staly odolnými vůči změně klimatu. Mise se zaměřuje na řešení a připravenost na dopad změny klimatu spravedlivým a spravedlivým způsobem, a to prostřednictvím inkluzivních správních procesů a podpůrných opatření na ochranu zdraví a dobrých životních podmínek zranitelných osob. Zahrnuje změnu chování a sociální aspekty tím, že oslovuje nové komunity nad rámec obvyklých zúčastněných stran.
Iniciativa Nový evropský Bauhaus podporuje udržitelnost, kvalitu zkušeností a začlenění do navrhování evropských obytných prostor.
Highlighted indicators
Resources
Highlighted case studies
Language preference detected
Do you want to see the page translated into ?