Budovy

Klíčová sdělení

• Budovy mohou být zranitelné vůči změně klimatu – což může mít dopad jak na strukturální prvky budovy, tak na vnitřní podmínky budovy. Neschopnost řádně regulovat vnitřní teploty může vést k tepelnému nepohodlí pro uživatele, což může mít negativní dopady na zdraví, pohodu a produktivitu.
• EU pracuje na řešení tohoto problému na několika frontách. Pracovala na podpoře začlenění přizpůsobení se změně klimatu do stavebních norem, zavedla směrnice ke zvýšení energetické účinnosti a energetické náročnosti a vypracovala politiky na podporu renovací budov, které vedou ke zlepšení účinnosti zdrojů a energetické účinnosti. Evropská komise vypracovala v březnu 2023 pokyny na úrovni EU týkající se odolnosti budov vůči změně klimatu.
• Znalosti o tom, jak zvýšit odolnost zastavěného prostředí, jsou aktualizovány a rozpracovány prostřednictvím různých výzkumných programů a EU nabízí finanční podporu na inovativní nápady a řešení, například prostřednictvím Nového evropského Bauhausu.

Dopady, zranitelnosti a rizika

Cesare Barillà, Climate Change PIX /EEA

Změna klimatu může způsobit škody na obytných i jiných než obytných budovách (velké riziko v evropském posouzení klimatických rizik (EUCRA)). To může způsobit zvýšené riziko kolapsu, degradace stavebních materiálů a dokonce i strukturální integrity budov. Může také způsobit značnou ztrátu hodnoty v důsledku většího počtu bouří, poškození sněhem nebo poklesem půdy, zasahování vody, zhoršování vnitřního klimatu a zkrácení životnosti budov.

Kromě dopadu na strukturální prvky budovy může změna klimatu ovlivnit podmínky, za nichž lidé žijí, pracují a komunikují uvnitř budov (velké riziko v rámci EUCRA). Uživatelé budov musí používat systémy vytápění a chlazení, aby se vypořádali s tepelným nepohodlím způsobeným extrémními teplotami. Zranitelné skupiny společnosti často žijí v chudším bydlení, což je činí náchylnějšími k dopadům změny klimatu. Lidé žijící v městských oblastech jsou obzvláště ohroženi kvůli účinku městských tepelných ostrovů, což způsobuje různé problémy v oblasti lidského zdraví. Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče jsou rovněž ohrožena dopady změny klimatu, jako je teplo, povodně a bouře, které mají v konečném důsledku dopad na lidské zdraví.

Politický rámec

Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu zahrnuje několik opatření, která řeší klimatickou zranitelnost zastavěného prostředí, přičemž je třeba mít na paměti průřezový význam budov v rámci evropské politiky v oblasti klimatu. Strategie upozorňuje na potřebu zlepšit připravenost budov na změnu klimatu. Strategie si je dále vědoma úlohy budov při rozsáhlé adaptaci, například při omezování účinku městských tepelných ostrovů prostřednictvím zelených střech a zdí, a potřeby přesnějších předpovědí stresu způsobeného změnou klimatu na zastavěné prostředí. Na úrovni budov musí být rozhodnutí v oblasti investiční politiky podložena spolehlivými údaji o klimatu, včetně rozhodnutí na úrovni domácností o tom, zda provést renovaci. Pokud jde o pojištění budov, klíčovou prioritou strategie je odstranit mezeru v ochraně klimatu, pokud jde o infrastrukturu a zastavěné prostředí. Zásadní význam má také propojení mezi vodou a energií a odvětví stavebnictví může pomoci řešit související slabá místa.

Strategie upřednostňuje řešení inspirovaná přírodou, jako jsou zelené střechy a zdi, která mohou pomoci snížit nepřizpůsobivost, což je postup, kterému strategie doporučuje zabránit. Například v budovách mohou být řešení inspirovaná přírodou udržitelnou alternativou k výhradnímu využívání klimatizace pro chlazení. Opatření zelené infrastruktury (zelené koridory, zelené městské oblasti, stromy ve městech, jakož i zelené střechy a zdi) mohou zvýšit odolnost zastavěného prostředí, zejména pokud jsou začleněna do územního plánování a spojena s řešeními inspirovanými přírodou.

Výslovně se předpokládá začlenění strategie pro přizpůsobení se změně klimatu a sdělení o renovační vlně z roku 2020. V rámci Zelené dohody pro Evropu se renovační vlna zaměřuje na zdvojnásobení míry renovací v příštích deseti letech a na zajištění vyšší energetické účinnosti a účinného využívání zdrojů. Pokud jde o přizpůsobení, poukazuje na to, že je třeba přezkoumat normy pro vytápění a chlazení v budovách a zároveň zohlednit zranitelné osoby a zlepšit připravenost společnosti na vlny veder. To je dále sledováno v doporučení o energetické chudobě z roku 2020, které je rovněž součástí renovační vlny.

V roce 2021 byla zahájena revize kritérií pro zelené veřejné zakázky na kancelářské budovy z roku 2016 (v rámci renovační vlny). Zahrnuje kritéria odolnosti vůči změně klimatu a vychází z ukazatelů vypracovaných v rámci nového evropského rámce pro udržitelné budovy. Jeho cílem, který byl zahájen v roce 2020, je posoudit udržitelnost budov po celou dobu jejich životního cyklu na základě řady ukazatelů týkajících se rizik extrémního počasí v oblasti zdraví a tepelné pohody, udržitelného odvodňování a spotřeby vody.

Politiky EU týkající se vytápění a chlazení budov jsou nastíněny na stránce Climate-ADAPT Health. Směrnice o energetické náročnosti budov a směrnice o energetické účinnosti poskytují v tomto ohledu pokyny.

Zlepšení znalostní základny

Evropské posouzení klimatických rizik z roku 2024 poskytuje komplexní posouzení hlavních klimatických rizik, kterým Evropa dnes i v budoucnu čelí. Identifikuje 36 hlavních klimatických rizik, která ohrožují naši energetickou a potravinovou bezpečnost, ekosystémy, infrastrukturu, vodní zdroje, finanční systémy a zdraví lidí, a to i s ohledem na rizika pro odvětví budov.

Šestá hodnotící zpráva pracovní skupiny II Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) s názvem Změna klimatu 2022: Dopady, přizpůsobení a zranitelnost zahrnují zranitelná místa a možnosti přizpůsobení se zastavěnému prostředí, a to jak z globálního a několika regionálních hledisek (včetně Evropy a Středomoří), tak v rámci širších souhrnných ukazatelů, jako jsou městská sídla, zdraví a zvyšování hladiny moří.

Fyzickými hrozbami pro budovy způsobenými změnou klimatu jsou přírodní požáry, tání permafrostu a zvyšování hladiny moří, což je hlavní zranitelnost mnoha nízko položených pobřežních měst, včetně evropských. Zastavěné prostředí je proto považováno za oblast pro naléhavá adaptační opatření, jako je revize stavebních předpisů z hlediska větší odolnosti vůči změně klimatu; využívání inovativních stavebních přístupů; nebo dokonce přemístění do bezpečnějších oblastí, kdy budou vyčerpány možnosti záchrany některých vysoce zranitelných sídel. Mezi hlášené nerovnoměrné distribuční účinky adaptačních opatření, které je třeba řešit v rámci spravedlivých adaptačních politik, patří vyšší náklady, zhoršení životních podmínek ve vnitřních prostorách (zejména pro znevýhodněné osoby v důsledku horších stavebních materiálů dostupných pro chudé a přizpůsobení se gentrifikaci vyvolané změnou klimatu. Zvláštní zpráva IPCC o globálním oteplování o 1,5 °C se zabývala dopady změny klimatu a možnostmi přizpůsobení ve stavebnictví, které mohou přispět k omezení oteplování na 1,5 °C.

Urban Audit Eurostatu poskytuje informace založené na ukazatelích o adaptační kapacitě měst, včetně infrastruktury a budov. Městský adaptační mapový prohlížeč poskytuje ukazatele, např. zakrývání půdy a zelené městské oblasti.

Městský atlas ze služby monitorování území programu Copernicus poskytuje harmonizované informace o krajinném pokryvu a mapách využití půdy v několika stovkách měst a jejich okolí.

V rámci programu Evropské komise pro výzkum a inovace Horizont 2020 jsou znalosti pro přizpůsobení se změně klimatu v oblasti infrastruktury budov jedním z témat zahrnutých do pracovního programu. Projekt RESIN pomáhá městům přijít s robustními adaptačními strategiemi pro jejich nejkritičtější infrastrukturu. Projekt EU-CIRCLE vytváří celounijní rámec na podporu životně důležitých infrastruktur, které mají být připraveny na přírodní nebezpečí, včetně změny klimatu. Cílem projektu ABC21 je prozkoumat nejlepší udržitelné návrhy pro teplé klimatické zóny s cílem uvolnit jejich tržní a výzkumný potenciál. Projekt se zaměřuje na přístup bioklimatického designu, nízkoenergetické chladicí techniky a místní stavební materiály, které se již používají v teplejších částech světa, jako je Afrika, a které lze identifikovat a přizpůsobit jiným zeměpisným oblastem.

Další poznatky o adaptaci měst jsou uvedeny na stránce Climate-ADAPT Urban.

Podpora investic a financování

Finanční prostředky EU na přizpůsobení se změně klimatu jsou podporovány víceletým finančním rámcem na období 2021–2027, který zajišťuje, že opatření pro přizpůsobení se změně klimatu byla začleněna do všech hlavních výdajových programů EU.

Financování EU na podporu odolnosti infrastruktury, včetně budov, je organizováno především v rámci politiky soudržnosti, konkrétně prostřednictvím evropských fondů pro regionální rozvoj.

Fond solidarity EU zasahuje v případě mimořádných událostí poté, co vznikla škoda. Mohou být financovány i události související se změnou klimatu.

Od roku 2021 se výzkumný program Horizont Evropa vztahuje na budovy v rámci cíle 4 „Efektivní, udržitelné a inkluzivní využívání energie“ klastru 5 „Energie a mobilita v oblasti klimatu“. Dvě témata v rámci cíle 4 tohoto programu, která se zaměřují na prověřování historických budov z hlediska klimatického dopadu a na odolnost zranitelných budov vůči ničivým událostem, měla lhůtu pro předložení návrhů v září 2023; v nadcházející zimě tak mohou být financovány nové projekty zabývající se přizpůsobením se změně klimatu v budovách. Budovy jsou jednou z oblastí činnosti, na něž se zaměřuje mise EU pro přizpůsobení se změně klimatu v rámci programu Horizont Evropa, která podporuje „mobilizaci finančních prostředků dostupných pro renovační vlnu na modernizaci veřejných budov a sociálního bydlení odolných vůči změně klimatu, aby byly účinné z hlediska zdrojů a energie, zdravé a v souladu se zásadami oběhového hospodářství“ v duchu integrace zásad renovační vlny a strategie pro přizpůsobení se změně klimatu.

Dalšími druhy přizpůsobení financování EU v odvětví infrastruktury jsou granty od Evropské investiční banky. Evropská investiční banka ve financovaných projektech aktivně podporuje odolnost vůči změně klimatu.

Cílem pojištění je finančně kompenzovat škody způsobené katastrofami, u nichž se očekává nárůst výskytu v důsledku změny klimatu. Pojistné krytí je velmi důležitým nástrojem přizpůsobení se změně klimatu v odvětví infrastruktury, včetně budov.

Komplexní přehled lze nalézt na stránce financování adaptačních opatření ze strany EU.

Podpora provádění adaptace

Od roku 2014 evropské normalizační organizace CEN a CENELEC podporují začlenění přizpůsobení se změně klimatu do stavebních norem a podporují jejich rozvoj a harmonizaci s cílem začlenit dopady změny klimatu, technologický pokrok a společenské požadavky do investičních rozhodnutí v souladu s mandátem Evropské komise.

EU se inspirovala tvůrčím hnutím před sto lety a v rámci iniciativy „renovační vlna“ spustila Nový evropský Bauhaus jako platformu na podporu tvůrčího spoluvytváření nových řešení pro udržitelné a krásné zastavěné prostředí v EU. Cílem iniciativy je usnadnit výměnu myšlenek o cenově dostupnějších a přístupnějších udržitelných obytných prostorech, mobilizovat kreativitu designérů, architektů, inženýrů, vědců, studentů a inspirovaných lidí z jakéhokoli prostředí s cílem v konečném důsledku zlepšit kvalitu našich životních zkušeností. Bude rovněž poskytovat finanční podporu prostřednictvím ad hoc výzev k předkládání návrhů a programů v rámci víceletého finančního rámce. Počáteční fáze již vedla k několika původním příspěvkům, na jejichž základě Evropská komise dne 15. září 2021 vydala sdělení.

Pakt starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky poskytuje podporu adaptačním opatřením v městském kontextu. Více informací je k dispozici na stránce ClimateAdapt Urban.