Snížení rizika katastrof

Klíčová sdělení

• Evropa (a zbytek světa) již čelí změně klimatu. Aniž je dotčena nutnost přijmout opatření ke zmírnění změny klimatu (a co nejdříve dosáhnout nulových čistých emisí), je třeba se přizpůsobit podle všech scénářů, neboť důsledky změny klimatu budou viditelné i v nadcházejících desetiletích (nebo dokonce staletích).
• Extrémnějšími povětrnostními jevy jsou přírodní rizika, u nichž se přizpůsobování se změně klimatu a snižování rizika katastrof překrývají. Obě se musí zaměřit na celý cyklus řízení rizik, včetně opatření zaměřených na prevenci, připravenost a obnovu.
• Mezi politikami EU v oblasti zvládání katastrof a přizpůsobování se změně klimatu existují synergie a obě musí být začleněny do všech politik EU, jako je voda (povodně, sucha) nebo kritické infrastruktury.

Dopady, zranitelnosti a rizika

Ihsan Ilze, Climate Change PIX /EEA

V posledních desetiletích se v Evropě zvyšuje četnost a závažnost přírodních rizik souvisejících s počasím a klimatem, jako jsou sucha, lesní požáry, vlny veder a silné srážky. I přes současné dohodnuté ambice rychle snížit emise skleníkových plynů a účinně předcházet klimatickým rizikům se předpokládá, že tyto trendy budou pokračovat a budou umocněny socioekonomickými a environmentálními změnami (např. demografickým vývojem a změnami ve využívání půdy) (EEA2021; IPCC 2020; EEA 2017).

Politický rámec

Provádění politiky EU v oblasti řízení rizik katastrof založené na mechanismu civilní ochrany EU podporuje spolupráci mezi vnitrostátními systémy civilní ochranya podporuje výměnu osvědčených postupů v oblasti řízení rizik katastrof, včetně toho, jak se vypořádat s dopady změny klimatu.

Evropská komise (EK) podporuje sendajský rámec pro snižování rizika katastrof (SFDRR), který posiluje a prosazuje mobilizaci domácích příjmů a její začlenění do politik EU. V roce 2016 zveřejnila EK akční plán, jehož cílem je řídit provádění nařízení SFDRR v politikách EU prostřednictvím přístupu k tvorbě politik založeného na informacích o riziku katastrof. Kromě toho Komise v roce 2017 zveřejnila sdělení s klíčovými opatřeními k posílení zvládání katastrof v Evropě.

Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu z roku 2021 vybízí k dalšímu využívání synergií mezi snižováním rizika katastrof a přizpůsobováním se změně klimatu, se zvláštním důrazem na rizika katastrof souvisejících s vodou a kritickou infrastrukturu. Strategie rovněž podporuje financování rizika katastrof, uvolnění soukromých finančních prostředků a začlenění odolnosti vůči změně klimatu do fiskální politiky členských států.

mobilizace domácích příjmů je přítomna v několika klíčových oblastech politiky EU: směrnice o povodních, opatření týkající se nedostatku vody a sucha (viz stránka věnovaná vodohospodářské politice) a návrh směrnice o evropských kritických infrastrukturách.

Zlepšení znalostní základny

Evropské posouzení klimatických rizik z roku 2024 poskytuje komplexní posouzení hlavních klimatických rizik, kterým Evropa dnes i v budoucnu čelí. Identifikuje 36 hlavních klimatických rizik, která ohrožují naši energetickou a potravinovou bezpečnost, ekosystémy, infrastrukturu, vodní zdroje, finanční systémy a zdraví lidí, a to i s ohledem na riziko pro odvětví snižování rizika katastrof.

Šestá hodnotící zpráva pracovní skupiny II Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) s názvem Změna klimatu 2022: Dopady, adaptace a zranitelnost posuzují dopady a rizika spojená s pozorovanou a předpokládanou změnou klimatu, jakož i možnosti, procesy a příznivé podmínky pro řízení klimatických rizik. Předpokládané změny klimatických extrémů jako funkce globálního oteplování (1,5 °C oproti 2 °C) a jejich důsledky pro mobilizaci domácích příjmů byly zváženy ve zvláštní zprávě IPCC o globálním oteplování o 1,5 °C. Extrémy a náhlé nebo nevratné změny v oceánu a kryosféře v měnícím se klimatu byly posouzeny ve zvláštní zprávě o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu s cílem určit udržitelné a odolné strategie řízení rizik. Řízení rizik a rozhodování v souvislosti s udržitelným rozvojem byly zváženy ve zvláštní zprávě IPCC o změně klimatu a půdě.

V roce 2015 zřídila EK znalostní centrum pro řízení rizik katastrof (DRMKC), které má pomoci posílit odolnost EU a členských států vůči katastrofám a jejich schopnost předcházet mimořádným událostem, připravovat se na ně a reagovat na ně prostřednictvím posíleného rozhraní mezi vědou a politikou s on-line úložištěm výzkumu souvisejícího s katastrofami a přístupem k řadě sítí a partnerství. Společné výzkumné středisko (JRC) řídí DRMKC a od roku 2017 webové platformy GIS Risk Data Hub. Cílem centra je zlepšit přístup k údajům o rizicích a jejich sdílení v celé EU za účelem podpory mobilizace domácích příjmů. Jako znalostní centrum se očekává, že centrum údajů o rizicích bude referenčním bodem pro kurátorované údaje o rizicích v celé EU, a to buď prostřednictvím hostingu příslušných souborů údajů, nebo propojením s vnitrostátními platformami a zprávami Společného výzkumného střediska o vědě pro mobilizaci domácích příjmů (zprávy zlet 2017 a 2020).

Evropská komise podporuje vytváření lepších informací a srovnatelnosti údajů o katastrofách, jako jsou informace o hospodářských ztrátách způsobených katastrofami. V této souvislosti poskytuje zpráva zveřejněná v roce 2018 Společným výzkumným střediskem analýzu několika databází vytvořených za účelem shromažďování, zaznamenávání a agregování informací o různých ztrátách nebezpečí, a tím zlepšení srovnatelnosti široké škály událostí vyvolaných jakýmkoli druhem nebezpečí. Řada projektů PESETA Společného výzkumného střediska navíc poskytuje přehled možných biofyzikálních a hospodářských důsledků budoucí změny klimatu pro Evropu.

Služba krizového řízení programu Copernicus (CEMS) poskytuje informace o několika rizicích souvisejících s klimatem, včetně povodní, sucha a přírodních požárů, pro reakci na mimořádné události a řízení rizik katastrof.

V posledních letech bylo vyvinuto úsilí o posílení soudržnosti mezi výzkumem, politikou a postupy v oblasti snižování rizika katastrof a bojem proti němu. V rámci projektu H2020 PLACARD byla vytvořena platforma pro dialog, výměnu znalostí a spolupráci mezi oběma různými komunitami. Agentura EEA dále zveřejnila zprávu posuzující stávající postupy a úroveň know-how v oblasti snižování rizika katastrof a analýzy nákladů a přínosů.

Agentura EEA každoročně aktualizuje ukazatel hospodářských ztrát způsobených extrémními klimatickými jevy. Evropské projekty jako LODE se zaměřily na vývoj datových informačních systémů o škodách a ztrátách pro DRR a CCA. Skupina Světové banky rovněž vypracovala studie pro Evropskou unii o ekonomice pro předcházení katastrofám a připravenost na ně v Evropě (2021). Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění vypracoval pilotní přehled, který se zabývá mezerou v ochraně před přírodními katastrofami.

Podpora investic a financování

Podpora účinných a větších investic do prevence katastrof je pro Evropskou komisi prioritním opatřením. Finanční prostředky EU na přizpůsobení se změně klimatu jsou podporovány víceletým finančním rámcem na období 2021–2027, který zajišťuje, že opatření pro přizpůsobení se změně klimatu byla začleněna do všech hlavních výdajových programů EU.

Fond solidarity EU byl zřízen za účelem financování členských států v případě závažných katastrof. Byla vytvořena v reakci na masivní povodeň ve střední a východní Evropě v roce 2002 a podporu při odstraňování následků katastrof, obnově veřejné infrastruktury a ochraně kulturního dědictví.

Výzkum v oblasti snižování rizika katastrof je financován prostřednictvím rámcových programů EU pro výzkum a inovace, zejména v období 2021–2027 z programu Horizont Evropa, který zahrnuje přizpůsobení se změně klimatu jako oblast mise s cílem pomoci evropským komunitám a regionům lépe porozumět klimatickým rizikům, připravit se na ně a řídit je. Klastr 3 – Civilní bezpečnost pro společnost má za cíl reagovat na výzvy vyplývající z přírodních a člověkem způsobených rizik, a je proto obzvláště důležitý pro odvětví snižování rizika katastrof.

Mechanismus civilní ochrany EU navíc každoročně vyhlašuje výzvu k financování projektů v oblasti prevence a připravenosti. Posílení mobilizace domácích příjmů je rovněž v rámci cílů programu financování LIFE.

Komplexní přehled lze nalézt na stránce financování adaptačních opatření ze strany EU.

Podpora provádění

Na úrovni EU jsou prováděny činnosti v oblasti připravenosti s cílem pomoci dosáhnout stavu připravenosti a schopnosti lidských a materiálních prostředků a zajistit účinnou a rychlou reakci na katastrofy. Zásadní součástí těchto činností jsou systémy včasného varování (pro katastrofy obecně, podrobněji pro povodně, suchaa lesní požáry), moduly a programy odborné přípravy. V této souvislosti byla vytvořena síť znalostí Unie v oblasti civilní ochrany s cílem posílit spolupráci, koordinaci, dovednosti a odborné znalosti a zlepšit schopnost EU připravit se na katastrofy, předcházet jim a reagovat na ně.

Kromě toho byl zřízen Evropský soubor civilní ochrany s cílem pokročit v evropské spolupráci v oblasti civilní ochrany a umožnit rychlejší, lépe koordinovanou a účinnější evropskou reakci na člověkem způsobené katastrofy a přírodní nebezpečí.

MRE přizpůsobení

V souladu s CPM Evropské unie musí členské státy každé tři roky podávat Evropské komisi 1) shrnutí posouzení rizik, 2) posouzení schopnosti řízení rizik a 3) informace o prioritních opatřeních v oblasti prevence a připravenosti. Zprávy se rovněž zaměřují na opatření pro přizpůsobení se změně klimatu: Členské státy musí zahrnout synergie mezi opatřeními v oblasti snižování rizika katastrof a opatřeními CCA zavedenými na celostátní nebo nižší než celostátní úrovni pro klíčová rizika spojená se změnou klimatu. Na základě shrnutí vnitrostátních posouzení rizik předložených na konci roku 2018 zveřejnila Evropská komise aktualizovaný přehled rizik EU.

Na druhé straně v současné době neexistuje žádný systematický mechanismus, který by zemím umožňoval hlásit ztráty Evropské komisi nebo agentuře EEA.