Energetika

Klíčová sdělení

• Změna klimatu ovlivňuje odvětví energetiky, pokud jde o výrobu energie (obnovitelné i neobnovitelné) a podmínky dodávek. Rizika zahrnují sníženou míru účinnosti všech typů elektráren, jakož i škody na energetické infrastruktuře způsobené extrémními událostmi. Zajištění odolnosti odvětví energetiky vůči změně klimatu je pro opatření EU v oblasti klimatu klíčové, a to především z důvodu jeho úlohy při zmírňování změny klimatu jako jednoho z hlavních zdrojů antropogenních emisí skleníkových plynů.
• „Evropský právní rámec pro klima“ a balíček „Fit for 55“ povedou k podstatné dekarbonizaci odvětví energetiky EU. Ačkoli v nové strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu dosud nebyla navržena žádná konkrétní opatření, je pravděpodobné, že tyto politiky v oblasti klimatu budou mít významné důsledky pro možnosti tohoto odvětví v oblasti přizpůsobení se změně klimatu. Na základě informací a pokynů obsažených ve strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu a v dokumentech politiky soudržnosti má Evropa v úmyslu konkrétně investovat do infrastruktury odolné vůči změně klimatu, zejména za účelem zřízení infrastruktury pro energii z obnovitelných zdrojů.
• Zatímco Společné výzkumné středisko poskytlo modelové studie k posouzení dopadu změny klimatu na odvětví energetiky a možnosti přizpůsobení se evropskému energetickému systému a odolnost evropského energetického systému vůči změně klimatu nyní i v budoucnu, které analyzovala agentura EEA, několik výzkumných a inovačních projektů financovaných EU navrhuje řešení pro začlenění přizpůsobení do tohoto klíčového odvětví politiky EU.

Dopady, zranitelnosti a rizika

Frederic Laugier, EDF

Změna klimatu ovlivňuje energetický systém mnoha způsoby, od změn sezónních a ročních požadavků na vytápění a chlazení až po rizika a příležitosti pro výrobu a distribuci energie. Rizika zahrnují snížení účinnosti elektráren, omezení chladicí vody a vody pro vodní elektrárny. Kromě toho může změna klimatu poškodit energetickou infrastrukturu v důsledku extrémních jevů, včetně pobřežních a vnitrozemských povodní, bouří a přírodních požárů.

Evropské posouzení rizik v oblasti klimatu označilo za nejnaléhavější řešení riziko narušení dodávek energie v důsledku tepla a sucha, které ovlivňuje nabídku elektřiny a poptávku po ní, přičemž jižní Evropa je regionem hotspotů. Posouzení rovněž dospělo k závěru, že rizika pro dodávky energie se mohou promítnout do všech společenských odvětví a činností, což ohrožuje bezpečnost, hospodářský blahobyt a lidské zdraví.

Odvětví energetiky není náchylné pouze k významným zranitelnostem souvisejícím s klimatem: je klíčová pro opatření EU v oblasti klimatu, a to především z důvodu její úlohy při zmírňování změny klimatu jako jednoho z hlavních zdrojů antropogenních emisí skleníkových plynů. Vzhledem k této dvojí úloze se zdá, že začleňování přizpůsobení v tomto odvětví má zásadní význam, což je náležitě zohledněno ve strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu z roku 2021.

Politický rámec

Strategické směry Evropské komise pro odvětví energetiky jsou stanoveny v rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a v energetické unii. V červnu 2021 přijala Rada Evropské unie nový evropský právní rámec pro klima. Stanoví do právních předpisů cíl klimaticky neutrální Evropské unie do roku 2050, čímž se konečný cíl poprvé stává právně závazným požadavkem. Balíček EU „Fit for 55“ obsahuje politické návrhy, které vymezují cestu k ambici EU splnit svůj příspěvek v rámci Pařížské dohody. Jedná se o návrh Komise týkající se legislativních nástrojů k dosažení cílů dohodnutých v evropském právním rámci pro klima. Navrhuje rovněž řešení pro odvětví energetiky, která je třeba provádět způsobem odolným vůči změně klimatu.

Evropská komise předložila dne 18. května 2022 plán RepowerEU, jehož cílem je minimalizovat závislost Evropy na ruských fosilních palivech a který rovněž pomáhá udržet EU na cestě k uhlíkové neutralitě. Plán je založen na třech pilířích: úspory energie; diverzifikace dodávek energie; a rychlé nahrazení fosilních paliv ve všech odvětvích urychlením přechodu na čistou energii. Plán počítá s významnými investicemi do bezpečnosti dodávek plynu a elektrických rozvodných sítí a do vytvoření celounijní vodíkové páteře. Plán má důsledky pro přizpůsobení se změně klimatu v odvětví energetiky EU, neboť provádění těchto tří pilířů by mohlo snížit rizika, která představují dopady na klima, a to jak z hlediska energetických infrastruktur mimo EU, tak z hlediska celkové expozice energetického odvětví EU klimatickým rizikům.

Zelená dohoda pro Evropu z roku 2020 povede k podstatné dekarbonizaci odvětví energetiky EU. Ačkoli to bude mít pravděpodobně významné důsledky pro možnosti přizpůsobení se změně klimatu v tomto odvětví, nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu neobsahuje zvláštní oddíl o odvětví energetiky, ale obsahuje několik příslušných doporučení. Zaměření na sucha například zahrnuje adaptační opatření v oblasti vodního hospodářství pro provoz vodních a tepelných elektráren. Strategie pro přizpůsobení se změně klimatu doporučuje začlenit strategii pro přizpůsobení se změně klimatu do monitorovacích postupů požadovaných správou energetické unie a opatřeními v oblasti klimatu; a zdůrazňuje úlohu účinného využívání vody v rámci předpisů pro označování energetickými štítky a výrobu energie.

Odvětví energetiky je nepřímo relevantní pro další opatření v rámci strategie. Musí být zohledněna při řešení integrace s dalšími iniciativami Zelené dohody pro Evropu, zejména s renovační vlnou, která se ve velké míře zabývá využíváním energie v zastavěném prostředí, akčními plány pro oběhové hospodářství a nulové znečištění a strategií pro inteligentní a udržitelnou mobilitu, a to vzhledem k úloze, kterou hraje energetika ve výrobě a dopravě. Obdobně se potřeba nových investic do odolnosti vůči změně klimatu uvedená ve strategii vztahuje na všechny energetické infrastruktury.

V neposlední řadě má změna klimatu přeshraniční dopady uvedené ve strategii význam pro fungování mezinárodních trhů s energií a dodávky energie do EU. Narušení přístavní infrastruktury má význam pro přepravu energetických paliv, konflikty vyvolané změnou klimatu mají význam pro energetickou bezpečnost a změny v polárních regionech vyvolané změnou klimatu mají význam z hlediska nových zásobovacích tras a rozmrazování permafrostu, které může ohrozit místa těžby fosilních paliv a potrubí v oblasti Artic.

Lze očekávat důsledky pro přizpůsobení vyplývající z oznámeného přezkumu regulačního rámce pro energetickou infrastrukturu, včetně nařízení TEN-E, s cílem zajistit soulad s cílem klimatické neutrality.

Pokud jde o regulační rámec pro zranitelnost kritických energetických infrastruktur vůči závažným hrozbám, směrnice o evropské kritické infrastruktuře (ECI) z roku 2008 vyžadovala, aby členské státy EU chránily infrastrukturu „zásadních společenských funkcí“ před všemi nebezpečími a hrozbami, ale konkrétně se nezmiňovala o rizicích a hrozbách způsobených změnou klimatu. S cílem zohlednit rostoucí konektivitu, vzájemnou závislost a přeshraniční provoz kritické infrastruktury nahradila směrnice o odolnosti kritických subjektů na začátku roku 2023 směrnici o evropské občanské iniciativě. Hlavním důvodem této nové směrnice je to, že ve složitém a vzájemně propojeném světě byla ochrana pouze aktiv považována za nedostatečnou k tomu, aby se zabránilo narušení a kaskádovým účinkům. Směrnice CER chrání životně důležité společenské funkce EU tím, že posiluje odolnost kritických subjektů poskytujících základní služby. Změna klimatu je výslovně zmíněna jako faktor, který zvyšuje četnost a rozsah extrémních povětrnostních jevů, a tím i fyzické riziko pro kritické infrastruktury, a členské státy jsou povinny přijmout vhodná opatření nezbytná k „zabránění vzniku incidentů, a to s náležitým ohledem na snižování rizika katastrof a opatření pro přizpůsobení se změně klimatu“. Energetické infrastruktury pro elektřinu, dálkové vytápění a chlazení, ropu, zemní plyn a vodík jsou výslovně uvedeny mezi cíli preventivních opatření, která mají být zavedena podle této směrnice.

Zlepšení znalostní základny

Evropské posouzení klimatických rizik z roku 2024 poskytuje komplexní posouzení hlavních klimatických rizik, kterým Evropa dnes i v budoucnu čelí. Identifikuje 36 hlavních klimatických rizik, která ohrožují naši energetickou a potravinovou bezpečnost, ekosystémy, infrastrukturu, vodní zdroje, finanční systémy a zdraví lidí, a to i s ohledem na rizika pro odvětví energetiky.

Šestá hodnotící zpráva pracovní skupiny II Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) s názvem Změna klimatu 2022: Dopady, přizpůsobení a zranitelnost se týkají zranitelných míst a možností přizpůsobení pro odvětví energetiky v rámci různých kapitol. Energetické systémy jsou navíc jedním ze čtyř klíčových přechodů systému, kolem nichž je ve zprávě uspořádána identifikace adaptivních reakcí na reprezentativní klíčová rizika. Aby bylo možné řešit rizika spojená s klíčovými energetickými infrastrukturami a sítěmi, doporučuje zpráva přechod energetických systémů na udržitelnější konfigurace, zvýšení jejich odolnosti a zvýšení spolehlivosti dodávek energie a účinnosti využívání vody v tomto odvětví. Za užitečnou se rovněž považuje diverzifikace zdrojů energie zvýšením podílu obnovitelných zdrojů a zlepšením řízení na straně poptávky. Vodní energie a tepelná výroba mohou přizpůsobit postupné přizpůsobení mírnému (až 2 ° C) zvýšení teploty; ve střednědobém a dlouhodobém horizontu budou zapotřebí další systémová opatření (se zmírňujícími vedlejšími přínosy).

Příslušné informace o dopadech změny klimatu na odvětví energetiky na celosvětové úrovni poskytla Mezinárodní energetická agentura (IEA). Přírůstková rizika změny klimatu pro energetické systémy v souvislosti se zvýšením globální teploty o 1,5 °C a 2 °C byla posouzena ve zvláštní zprávě IPCC o globálním oteplování o 1,5 °C. Služba programu Copernicus pro změnu klimatu rovněž zahajuje provoz služby pro odvětví energetiky, kterou mohou využívat při svých rozhodnutích v oblasti řízení.

Společné výzkumné středisko (JRC) provedlo modelové studie s cílem posoudit dopad změny klimatu na odvětví energetiky. Společné výzkumné středisko rovněž vydalo v roce 2023“; zpráva s názvem „Dopadyzměny klimatu na kritickou energetickou infrastrukturu související s obranou“,která se zabývá dopadem zranitelnosti, kterou změna klimatu představuje pro evropský obranný systém, na energetickou bezpečnost obecně, a zejména na životaschopnost kritické a obranné infrastruktury, což je velmi relevantní otázka, neboť změna klimatu je z hlediska mezinárodní bezpečnosti považována za „multiplikátor hrozeb“.

Agentura EEA zveřejnila v roce 2019 zprávu „Přizpůsobení se výzvám a příležitosti pro evropský energetický systém“, která analyzuje potřeby přizpůsobení se změně klimatu a odolnosti vůči změně klimatu v evropském energetickém systému nyní i v budoucnu.

Cílem provozní služby programu Copernicus v oblasti energetiky (C3S) je poskytovat klíčové informace pro ukazatele související s klimatem, které jsou relevantní pro evropské odvětví energetiky.

V rámci sedmého rámcového programu EU pro výzkum a technologický rozvoj (7. RP) bylo financováno několik výzkumných projektů, které se týkají odolnosti odvětví energetiky. Patří mezi ně projekt ToPDAd (Tool-supported Policy Development for Regional Adaptation), který poskytuje mimo jiné informace o posouzení dopadů a zranitelnosti, jakož i adaptační strategie pro odvětví energetiky, a projekt EUPORIAS, který poskytuje znalosti o budoucí proměnlivosti klimatu s cílem dosáhnout nákladově efektivních řešení pro budoucí provoz energetické sítě.

Přizpůsobení se změně klimatu bylo rovněž jedním z cílů programu financování EU pro výzkum a inovace Horizont 2020, např. odolnost kritické infrastruktury, jako jsou inteligentní sítě, zatímco evropský program na ochranu kritické infrastruktury zahrnuje také přírodní rizika, změna klimatu dosud není součástí tohoto programu. Byly vypracovány metodiky s cílem zvážit, jak využít politiky týkající se stávající infrastruktury v Evropě způsobem, který podporuje odolnost infrastruktury. Program Horizont 2020 financoval projekty týkající se přizpůsobení se změně klimatu v odvětví energetiky, jako je RESIN a projekt EU-CIRCLE. Projekt RESIN pomáhá městům přijít s robustními adaptačními strategiemi pro jejich nejkritičtější infrastrukturu. Projekt EU-Circle vytváří celounijní rámec na podporu životně důležitých infrastruktur, které mají být připraveny na přírodní nebezpečí, včetně změny klimatu. Pokračováním programu Horizont 2020 je program pro výzkum a inovace Horizont Evropa na období 2021–2027 s celkovým rozpočtem 95,5 miliardy EUR.

Dalšími příslušnými činnostmi financovanými EU jsou znalostní a inovační společenství Innoenergy Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) a znalostní a inovační společenství v oblasti klimatu.

Podpora investic a financování

Finanční prostředky EU na přizpůsobení se změně klimatu jsou podporovány víceletým finančním rámcem na období 2021–2027, který zajišťuje, že opatření pro přizpůsobení se změně klimatu byla začleněna do všech hlavních výdajových programů EU. Příkladem je program LIFE; Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský fond pro regionální rozvoj.

Evropská politika soudržnosti, která členským státům poskytuje finanční prostředky na rozvoj nových infrastrukturních projektů, jako jsou například elektrické sítě, podporuje posuzování odolnosti těchto projektů vůči změně klimatu. Na základě informací a pokynů obsažených ve strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu a v dokumentech týkajících se politiky soudržnosti má Evropa v úmyslu konkrétně investovat do „zelenějšího přechodu na nízkouhlíkové hospodářství s nulovými čistými emisemi uhlíku“ (rozdíl politiky soudržnosti č. 2),což je důležité pro infrastrukturu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

Komplexní přehled lze nalézt na stránce financování adaptačních opatření ze strany EU.