Energetika

Energetika

Klíčová sdělení

• Změna klimatu ovlivňuje odvětví energetiky, pokud jde o výrobu energie (jak neobnovitelné, tak obnovitelné) a podmínky dodávek. Rizika zahrnují sníženou míru účinnosti všech typů elektráren, jakož i škody na energetické infrastruktuře způsobené extrémními událostmi. Zajištění odolnosti odvětví energetiky vůči změně klimatu je pro opatření EU v oblasti klimatu klíčové, a to především kvůli jeho úloze při zmírňování změny klimatu jako jednoho z hlavních zdrojů antropogenních emisí skleníkových plynů.
• „Evropský právní rámec pro klima“ a balíček „Fit for 55“ povedou k výrazné dekarbonizaci odvětví energetiky EU. Ačkoli v nové strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu dosud nebyla navržena žádná konkrétní opatření, je pravděpodobné, že tyto politiky v oblasti klimatu budou mít významné důsledky pro možnosti přizpůsobení tohoto odvětví. Na základě informací a pokynů obsažených ve strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu a v dokumentech politiky soudržnosti hodlá Evropa konkrétně investovat do infrastruktury odolné vůči změně klimatu, zejména do zřízení infrastruktury pro energii z obnovitelných zdrojů.
• Zatímco modelové studie k posouzení dopadu změny klimatu na odvětví energetiky poskytlo Společné výzkumné středisko a příležitosti k přizpůsobení se evropskému energetickému systému a odolnost vůči změně klimatu v evropském energetickém systému nyní i v budoucnu, kde je analyzovala agentura EEA, několik výzkumných a inovačních projektů financovaných EU navrhuje řešení, jak začlenit přizpůsobení do tohoto klíčového odvětví politiky EU.

Dopady a zranitelnosti

Změna klimatu ovlivňuje odvětví energetiky mnoha způsoby, od změn sezónní a roční poptávky po vytápění a chlazení až po rizika a příležitosti týkající se podmínek výroby a dodávek energie. Rizika zahrnují změny v míře účinnosti elektráren, problémy s chladicí vodou a poškození energetické infrastruktury způsobené extrémními událostmi. Kromě toho může být energetická infrastruktura více vystavena škodám v důsledku měnících se klimatických podmínek.

Odvětví energetiky je náchylné nejen k významným zranitelnostem souvisejícím s klimatem: má klíčový význam pro opatření EU v oblasti klimatu, a to především z důvodu její úlohy při zmírňování změny klimatu jako jednoho z hlavních zdrojů antropogenních emisí skleníkových plynů. Vzhledem k této dvojí úloze se zdá, že začleňování adaptace do tohoto odvětví má zásadní význam, což je řádně zohledněno v nové strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu.

Politický rámec

Strategické směry Evropské komise pro odvětví energetiky jsou stanoveny v rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a v energetické unii. V červnu 2021 přijala Rada Evropské unie nový evropský právní rámec pro klima. Stanoví v právních předpisech cíl klimaticky neutrální Evropské unie do roku 2050, čímž se konečný cíl poprvé stává právně závazným požadavkem. Balíček EU „Fit for 55“ obsahuje politické návrhy, které definují cestu k tomu, aby EU splnila svůj příspěvek v rámci Pařížské dohody. Jedná se o návrh Komise týkající se legislativních nástrojů k dosažení cílů dohodnutých v evropském právním rámci pro klima. Navrhuje rovněž řešení pro odvětví energetiky, která je třeba provádět způsobem odolným vůči změně klimatu.

Evropská komise předložila dne 18. května 2022 plán RepowerEU, jehož cílem je minimalizovat závislost Evropy na ruských fosilních palivech, který rovněž pomáhá udržet EU na cestě k uhlíkové neutralitě. Plán je postaven na třech pilířích: úspory energie; diverzifikace dodávek energie; a rychlé nahrazení fosilních paliv ve všech odvětvích urychlením přechodu na čistou energii. Plán předpokládá značné investice do bezpečnosti dodávek plynu a elektrických sítí a do vytvoření celounijní páteřní vodíkové sítě. Plán má důsledky pro přizpůsobení v odvětví energetiky EU, neboť provádění tří pilířů by mohlo snížit rizika, která představují dopady změny klimatu, a to jak z hlediska energetických infrastruktur mimo EU, tak z hlediska celkové expozice odvětví energetiky EU rizikům změny klimatu.

Zelená dohoda pro Evropu z roku 2020 povede k podstatné dekarbonizaci odvětví energetiky EU. I když to bude mít pravděpodobně významné důsledky pro možnosti přizpůsobení tohoto odvětví, nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu neobsahuje zvláštní oddíl o odvětví energetiky, ale obsahuje několik relevantních doporučení. Zaměření na sucha zahrnuje například opatření pro přizpůsobení vodního hospodářství pro provoz vodních elektráren a tepelných elektráren. Strategie pro přizpůsobení se změně klimatu doporučuje začlenit strategii pro přizpůsobení se změně klimatu do monitorovacích postupů požadovaných v rámci správy energetické unie a opatření v oblasti klimatu; a zdůrazňuje úlohu účinného využívání vody v rámci nařízení o označování energetickými štítky a o výrobě energie.

Odvětví energetiky má nepřímý význam pro další opatření strategie. Je třeba ji zohlednit při řešení integrace s dalšími iniciativami Zelené dohody pro Evropu, zejména s renovační vlnou, která se ve velké míře zabývá spotřebou energie v zastavěném prostředí, akčními plány pro oběhové hospodářství a nulové znečištění a strategií pro inteligentní a udržitelnou mobilitu, a to vzhledem k úloze, kterou hraje energetika ve výrobě a dopravě. Obdobně se potřeba nových investic do odolnosti vůči změně klimatu zmíněná ve strategii vztahuje na všechny energetické infrastruktury.

V neposlední řadě mají přeshraniční dopady změny klimatu uvedené ve strategii význam pro fungování mezinárodních trhů s energií a pro dodávky energie do EU. Narušení přístavní infrastruktury je důležité pro přepravu energetických paliv, konflikty vyvolané změnou klimatu jsou důležité pro energetickou bezpečnost a změny v polárních regionech vyvolané změnou klimatu, pokud jde o nové zásobovací trasy a rozmrazování permafrostu, které může ohrozit místa těžby fosilních paliv a potrubí v Arktidě.

Lze očekávat důsledky pro přizpůsobení vyplývající z ohlášeného přezkumu regulačního rámce pro energetickou infrastrukturu, včetně nařízení TEN-E, s cílem zajistit soulad s cílem klimatické neutrality.

Pokud jde o regulační rámec pro zranitelnost kritických energetických infrastruktur vůči závažným hrozbám, směrnice o evropské kritické infrastruktuře (ECI) z roku 2008 vyžadovala, aby členské státy EU chránily infrastrukturu „zásadních společenských funkcí“ před všemi riziky a hrozbami, ale neuváděla konkrétně ty, které jsou způsobeny změnou klimatu. S cílem zohlednit rostoucí konektivitu, vzájemnou závislost a přeshraniční provoz kritické infrastruktury nahradila počátkem roku 2023 směrnici o evropské občanské iniciativě směrnice o odolnosti kritických subjektů. Hlavním důvodem pro tuto novou směrnici je skutečnost, že ve složitém a vzájemně propojeném světě byla ochrana pouze aktiv považována za nedostatečnou k tomu, aby se zabránilo narušení a kaskádovým účinkům. Směrnice CER chrání životně důležité společenské funkce EU tím, že posiluje odolnost kritických subjektů poskytujících základní služby. Změna klimatu je výslovně uvedena jako faktor, který zvyšuje četnost a rozsah extrémních povětrnostních jevů, a tím i fyzické riziko pro kritickou infrastrukturu, a členské státy jsou povinny přijmout vhodná opatření nezbytná k tomu, aby „zabránily vzniku incidentů, přičemž řádně zohlední opatření ke snížení rizika katastrof a přizpůsobení se změně klimatu“. Energetické infrastruktury pro elektřinu, dálkové vytápění a chlazení, ropu, zemní plyn a vodík jsou výslovně uvedeny mezi cíli preventivních opatření, která mají být zavedena podle této směrnice.

Zlepšení znalostní základny

Zpráva pracovní skupiny II šesté hodnotící zprávy IPCC o změně klimatu 2022: Dopady, adaptace a zranitelnost zahrnují zranitelná místa a možnosti adaptace pro odvětví energetiky v rámci různých kapitol. Energetické systémy jsou navíc jedním ze čtyř klíčových přechodů systému, kolem nichž je ve zprávě uspořádána identifikace adaptivních reakcí na reprezentativní klíčová rizika. V zájmu řešení rizik, která představují klíčové energetické infrastruktury a sítě, zpráva doporučuje přechod energetických systémů na udržitelnější konfigurace, zvýšení jejich odolnosti a zvýšení spolehlivosti dodávek energie a účinnosti využívání vody v tomto odvětví. Za užitečnou se rovněž považuje diverzifikace zdrojů energie zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie a zlepšením řízení poptávky. Výroba elektřiny z vodních zdrojů a tepla může umožnit postupné přizpůsobení se mírnému nárůstu teploty (až o 2 °C); ve střednědobém a dlouhodobém horizontu budou zapotřebí další systémová opatření (s vedlejšími přínosy v oblasti zmírňování změny klimatu).

Relevantní informace o dopadech změny klimatu na odvětví energetiky na celosvětové úrovni poskytla Mezinárodní energetická agentura (IEA). Přírůstková rizika změny klimatu pro energetické systémy v souvislosti s nárůstem globální teploty o 1,5 °C a 2 °C byla posouzena ve zvláštní zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o globálním oteplování o 1,5 °C. Služba programu Copernicus pro změnu klimatu rovněž spouští provozní službu pro odvětví energetiky, kterou může využívat při svých rozhodnutích v oblasti řízení.

Společné výzkumné středisko (JRC) provedlo modelovací studie s cílem posoudit dopad změny klimatu na odvětví energetiky. Společné výzkumné středisko rovněž vydalo v roce 2023“; zpráva „Dopadyzměny klimatu na kritickou energetickou infrastrukturu související s obranou“,která se zabývá důsledky zranitelnosti, kterou změna klimatu představuje pro energetickou bezpečnost obecně, a zejména pro životaschopnost kritické a obranné infrastruktury, pro evropský obranný systém, což je velmi relevantní otázka, neboť změna klimatu je z hlediska mezinárodní bezpečnosti považována za „multiplikátor hrozeb“.

Agentura EEA zveřejnila v roce 2019 zprávu Adaptation challenges and opportunities for the European energy system, která analyzuje potřeby přizpůsobení se změně klimatu a odolnosti vůči změně klimatu v evropském energetickém systému nyní i v budoucnu.

Cílem energetické provozní služby programu Copernicus v oblasti změny klimatu (C3S) je poskytovat klíčové informace pro ukazatele související s klimatem, které jsou relevantní pro evropské odvětví energetiky.

V rámci sedmého rámcového programu EU pro výzkum a technologický rozvoj (7. RP) bylo financováno několik výzkumných projektů, které se týkají odolnosti odvětví energetiky. Patří mezi ně projekt ToPDAd (Rozvoj politik pro regionální přizpůsobení podporovaný nástroji), který poskytuje mimo jiné informace o posouzení dopadů a zranitelnosti, jakož i o adaptačních strategiích pro odvětví energetiky, a projekt EUPORIAS, který poskytuje znalosti o budoucí variabilitě klimatu s cílem dosáhnout nákladově efektivních řešení pro budoucí provoz energetické sítě.

Přizpůsobení se změně klimatu bylo rovněž jedním z cílů programu financování EU pro výzkum a inovace Horizont 2020, např. odolnost kritické infrastruktury, jako jsou inteligentní sítě, zatímco Evropský program na ochranu kritické infrastruktury zahrnuje také přírodní rizika, změna klimatu dosud není součástí tohoto programu. Byly vypracovány metodiky s cílem zvážit, jak využívat politiky týkající se stávající infrastruktury v Evropě způsobem, který podporuje odolnost infrastruktury. Z programu Horizont 2020 byly financovány projekty týkající se přizpůsobení v odvětví energetiky, jako je projekt RESIN a EU-CIRCLE. Projekt RESIN pomáhá městům přijít s robustními adaptačními strategiemi pro jejich nejkritičtější infrastrukturu. Projekt EU-Circle vytváří celounijní rámec na podporu životně důležitých infrastruktur, které mají být připraveny na přírodní nebezpečí, včetně změny klimatu. Pokračováním programu Horizont 2020 je program pro výzkum a inovace Horizont Evropa na období 2021–2027 s celkovým rozpočtem 95,5 miliardy EUR.

Dalšími příslušnými činnostmi financovanými EU jsou znalostní a inovační společenství Innoenergy a Climate-KIC Evropského inovačního a technologického institutu (EIT).

Podpora investic a financování

Finanční prostředky EU na přizpůsobení se změně klimatu jsou podporovány víceletým finančním rámcem na období 2021–2027, který zajišťuje, aby opatření pro přizpůsobení se změně klimatu byla začleněna do všech hlavních výdajových programů EU. Příkladem je program LIFE; Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský fond pro regionální rozvoj.

Evropská politika soudržnosti, která poskytuje členským státům finanční prostředky na rozvoj nových infrastrukturních projektů, jako jsou například elektrické sítě, podporuje posuzování odolnosti těchto projektů vůči změně klimatu. Na základě informací a pokynů obsažených ve strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu a v dokumentech týkajících se politiky soudržnosti hodlá Evropa konkrétně investovat do „zelenějšího přechodu na nízkouhlíkové hospodářství s nulovými emisemi uhlíku“ (porucha politiky soudržnosti 2),což je důležité pro infrastrukturu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

Úplný přehled je k dispozici na stránce o financování adaptačních opatření ze strany EU.