5.4 Víceúrovňová koordinace a podpůrný rámec řízení

5.4 Víceúrovňová koordinace a podpůrný rámec řízení

Změna klimatu ovlivňuje všechny úrovně vládní, správní a územní organizace, od úrovně EU a vnitrostátní úrovně až po nižší než celostátní, regionální a místní/městskou úroveň. Všechny úrovně proto musí v rámci svých pravomocí plánovat a přijímat předběžná opatření v oblasti přizpůsobení se změně klimatu. Adaptace je tedy typickým úkolem víceúrovňové správy. Provedení přizpůsobení na všech úrovních správy soudržným a účinným způsobem vyžaduje odpovídající mechanismy a opatření pro víceúrovňovou koordinaci a spolupráci. Vnitrostátní úroveň hraje ústřední úlohu při slaďování svých adaptačních politik s unijními a nadnárodními úrovněmi a při podpoře adaptačních procesů na nižších úrovních, které zahrnují všechny kroky adaptačního cyklu. Vertikální správa na podporu přizpůsobení na nižších úrovních zahrnuje poskytnutí jasného strategického a právního rámce, mechanismů financování a usnadnění, umožnění a posílení rámce, včetně poskytování informací a jiných nepeněžních forem podpory.

Podpora adaptačních činností na nižších úrovních prostřednictvím vyšších úrovní nabývá na významu s tím, jak se vnitrostátní proces adaptační politiky dostává do prováděcí fáze. Je tomu tak proto, že dopady změny klimatu zasahují nejvíce přímo na místní úrovni, a je to především regionální a místní úroveň, kde je třeba přijmout velkou část konkrétních adaptačních opatření. Orgány nižší úrovně jsou zároveň často výrazně omezeny omezenými zdroji a kapacitami (rozpočet, zaměstnanci, odborné znalosti, kontakty na příslušné sítě aktérů atd.), a proto potřebují „pomoc shora“. Climate-ADAPT nabízí nástroj na podporu přizpůsobení se změně klimatu ve městech, který má městům a dalším místním orgánům poskytnout vodítko v procesu přizpůsobování a pomoci jim splnit požadavky Paktu starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky. Regionální nástroj na podporu přizpůsobení (RAST) byl vyvinut s cílem pomoci místním a regionálním orgánům velmi praktickým způsobem navrhnout a revidovat strategie a plány pro přizpůsobení se změně klimatu.

Vyšší (celostátní nebo nižší) úrovně mohou podpořit tvorbu adaptační politiky na nižších úrovních prostřednictvím různých mechanismů a úsilí, včetně právních požadavků, politických vstupů, financování, vytváření a předávání znalostí, budování kapacit a dalších nepeněžních podpůrných opatření. Přitom je možné využít usnadňujících faktorů:

Rámec podpůrné správy a nepeněžní podpůrná opatření:

• Právní požadavky shora dolů: Právní povinnosti orgánů na nižších úrovních, pokud jde o vypracování adaptačních plánů, mohou být důležitou hnací silou, ale dosud jsou přítomny pouze v menšině evropských zemí. Některé vnitrostátní strategie pro přizpůsobení vyžadují, aby obce vypracovaly své strategie na místní úrovni, a právní závazky mohou rovněž vyplývat z odvětvových politik, a to i na úrovni EU. Může se rovněž jednat o možnost výslovně zahrnout přizpůsobení do statutárních úkolů obcí. Požadavky shora dolů musí v každém případě jít ruku v ruce s podporou plnění tohoto úkolu, včetně poskytování finančních prostředků.
• Politické vstupy z vyšších úrovní: Přestože většina vnitrostátních strategií a akčních plánů pro přizpůsobení se změně klimatu jsou měkké politiky bez právně závazných účinků, poskytují znalostní základnu, referenční rámec a model pro nižší úrovně. Plní důležité funkce, pokud jde o zvyšování povědomí, stanovování agendy, komunikaci, motivaci a budování kapacit, a dávají legitimitu tvůrcům politik, kteří chtějí vypracovat adaptační plány na své vlastní úrovni. Podobně strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu zdůraznila potřebu adaptačních opatření na úrovni členských států.
• Vytváření a poskytování znalostí: Důležitá úloha adaptačních orgánů na vyšší úrovni spočívá ve vytváření znalostní základny pro adaptaci a v poskytování použitelných znalostních zdrojů a informačních produktů aktérům adaptace na nižších úrovních proveditelným způsobem. Mezi příklady patří klimatické scénáře, dopad na klima, posouzení zranitelnosti a rizik a nástroje na podporu rozhodování (příručky, pokyny, pracovní pomůcky atd.). Tyto zdroje by měly být připraveny na míru, přizpůsobeny a zaměřeny na cílovou skupinu, měly by být snadno srozumitelné a poutavé, např. pomocí vizualizačních formátů. Zapojení místních nebo regionálních členů cílové skupiny do společného navrhování těchto informačních produktů prospívá jejich použitelnosti.
• Zprostředkování znalostí: Internetové adaptační portály, jako je Climate-ADAPT, nadnárodní platformy a vnitrostátní adaptační portály, poskytují široký přístup k adaptačním znalostem centrálními, sdruženými, kvalitními a uživatelsky vstřícnými způsoby. Zejména pro subjekty na regionální a místní úrovni by mohla být na nižší než celostátní úrovni nebo na úrovni regionální správy zřízena podobná centrální informační centra, která by poskytovala informace přizpůsobené těmto konkrétním cílovým skupinám a nabízela další osobní poradenství.
• Poradenské služby: Personalizované zprostředkování znalostí tváří v tvář v interaktivním prostředí je účinnější než poskytování jednosměrných informací shora dolů. Některé země nabízejí obcím poradenské služby v oblasti přizpůsobení, tj. kvalifikovaný personál, který během návštěv na místě poskytuje poradenství místním adaptačním činnostem.
• Vzdělávací programy pro regionální a místní subjekty: Klíčem k budování kapacit je pořádání kurzů odborné přípravy a formátů vzájemného učení v oblasti přizpůsobování se změně klimatu zaměřených na místní (např. obecní úředníky pro oblast klimatu) a regionální aktéry (např. regionální manažery) a – v souladu se zásadou „školení školitelů“ – zaměstnance transferových agentur (např. Climate Alliance, regionální energetické agentury).
• Spolupráce s transferovými agenturami: Je-li to možné, měly by být zapojeny stávající převodní agentury, zprostředkovatelské organizace a multiplikátory, aby informovaly o přizpůsobení se změně klimatu v regionech a obcích, podporovaly stanovování agendy, poskytovaly procesní podporu a poskytovaly informace a poradenství. Tyto organizace a sítě, jako je Climate Alliance nebo agentury pro regionální rozvoj, jsou zvyklé spolupracovat s místními aktéry na oční úrovni a stále více začleňují přizpůsobení do svých poradenských činností.
• Organizování formátů dialogu: Vyšší správní úrovně hrají úlohu při organizování regionálních akcí, konferencí, výměnných workshopů, setkání zaměřených na vytváření sítí a formátů vzájemného učení v oblasti přizpůsobení se změně klimatu. Jedná se o poměrně nízkonákladová opatření v oblasti budování kapacit a komunikace, která však mohou mít vysoký potenciál pákového efektu. Podobně by měly být organizovány víceúrovňové formáty dialogu s cílem podpořit výměnu a učení mezi aktéry přizpůsobení na různých úrovních a adaptační gramotnost.
• Sladění se stávajícími strukturami a procesy: Stávající a dobře fungující struktury a procesy zaměřené např. na otázky související se zmírňováním, udržitelným rozvojem, snižováním rizika katastrof nebo ekosystémovými službami na místní/regionální úrovni nabízejí vhodné vstupní body pro přizpůsobení.

Veřejné financování a financování vyššími úrovněmi:

• Financování přizpůsobení na úrovni EU: Finanční prostředky a financování pro přizpůsobení se změně klimatu v Evropě jsou k dispozici prostřednictvím široké škály finančních nástrojů EU, z nichž mnohé nabízejí také finanční podporu regionům a činnostem na místní úrovni. Komplexní přehledy mechanismů financování jsou k dispozici na stránkách Climate-ADAPT v oddíle o financování EU, v oddíle o regionální politice EU, v příručce pro financování přizpůsobení se změně klimatu ve městech a v nástroji na podporu přizpůsobení se změně klimatu ve městech a v nástroji na podporu přizpůsobení se změně klimatu v regionech (RAST). Vlády členských států by měly hrát úlohu při usnadňování přístupu subjektů na nižší než celostátní úrovni k těmto zdrojům financování a při poskytování vnitrostátního spolufinancování.
• Vyčleněné finanční prostředky na provádění: Je zřejmé, že přínosem je, pokud národní adaptační plány obsahují explicitní rozpočtové příděly nebo pokud jsou jinak k dispozici konzistentní finanční zdroje pro provádění adaptačních opatření na různých úrovních. Ve většině zemí však národní koordinátoři pro přizpůsobení nemají žádné významné finanční prostředky, které by mohli rozdělit, ale spíše musí být provádění financováno prostřednictvím „standardních rozpočtových mechanismů“, včetně řádných rozpočtů odvětvových státních politik.
• Zavedení programů veřejného financování pro přizpůsobení se změně klimatu: Vnitrostátní veřejné financování přizpůsobení se změně klimatu je zřejmým faktorem úspěchu a silným podnětem k přijetí politik v oblasti přizpůsobení se změně klimatu na nižších úrovních. Finanční podpora především pomáhá překonat omezení kapacity na regionální a místní úrovni správy. Proto by měly být vytvořeny nástroje financování na podporu přizpůsobení na všech úrovních, a to buď vytvořením nových pobídek, nebo začleněním přizpůsobení do jiných stávajících programů, jako je zmírňování, udržitelný rozvoj nebo snižování rizika katastrof. Aby byly financující subjekty při oslovování místních orgánů účinné, měly by zohlednit některé doplňkové předpoklady: jasnou a soudržnou strukturu struktury financování; zamezení paralelním nebo konkurenčním nástrojům financování; sladění mechanismů financování na různých úrovních (EU, stát, orgány na nižší než celostátní úrovni); dlouhodobá kontinuita a tematická stabilita nabídek financování, což umožní podpořit dlouhodobé adaptační procesy a transformační změny.
• Nízkoprahový přístup k financování: Zejména menším obcím chybí odborné znalosti a správní kapacita pro přístup k mnoha možnostem financování. Programy financování ze strany celostátních orgánů nebo orgánů na nižší než celostátní úrovni by proto měly snížit prahovou hodnotu pro přístup, zmírnit administrativní zátěž a nabídnout zainteresovaným příjemcům poradenské a konzultační služby.
• Zaměření finančních prostředků na nejefektivnější témata: Na podporu přizpůsobení na nižší úrovni je v zásadě k dispozici široké spektrum subjektů financování, mimo jiné: externí odborné poradenství, analýza zranitelnosti a rizik, příprava adaptačních koncepcí, adaptačních procesů nebo plánování realizace. Z důkazů však vyplývá, že nejefektivnější je poskytovat finanční podporu na koordinační kapacity (náklady na zaměstnance místních úředníků pro přizpůsobení / regionálních manažerů pro přizpůsobení), organizaci meziobecních nebo meziregionálních sítí a budování kapacit (odborná příprava) pro místní/regionální subjekty. Je vhodné zvážit financování investičních nákladů na provádění konkrétních adaptačních opatření v praxi, např. ve formě pilotních adaptačních projektů. Důvodem je skutečnost, že realizace opatření s konkrétními a viditelnými účinky může být motivačním výchozím bodem pro trvalý a komplexní proces přizpůsobování.
• Kombinace financování s „měkkým nátlakem“: Doporučuje se spojit poskytování veřejných finančních prostředků se závaznými požadavky, které zajistí soulad s kritérii kvality „dobré adaptace“, upřednostní přístupy k předvídání adaptace a přispějí k víceúrovňové koordinaci adaptačních politik. Mezi příklady takových požadavků patří povinná analýza dopadu na klima, zranitelnosti nebo rizik; písemný adaptační plán; plnění zvláštních koordinačních funkcí (úředník/manažer pro přizpůsobení atd.); zvážení adaptačních plánů na vyšší úrovni a povinných kontaktů s jejich koordinátory; účast veřejnosti včetně zranitelných skupin.
• Modelové regiony nebo pilotní adaptační programy: Programy, které financují strukturované adaptační činnosti ve vybraných regionech nebo obcích, se v některých zemích ukázaly jako obzvláště úspěšné. Podporují průkopníky v oblasti adaptace, vytvářejí příklady osvědčených postupů a majákové projekty, které mají inspirovat další obce a regiony. Usnadnění vlastností těchto typů programů spočívá v tom, že kombinují ustanovení shora dolů s nastavením priorit zdola nahoru, podporují vzájemné učení a regionální sítě a umožňují experimentovat s inovativními řešeními bez obav z neúspěchu. Je třeba poznamenat, že tyto pilotní projekty by se měly vztahovat nejen na bohaté velké komunity, ale také na menší komunity s menšími zdroji.

Další zdroje

• Coutry profily
• Mapování řízení přizpůsobení se změně klimatu v alpském prostoru