5.4 Rámec pro víceúrovňovou koordinaci a podpůrnou správu

Změna klimatu ovlivňuje všechny úrovně vládní, správní a územní organizace, od úrovně EU a vnitrostátní úrovně až po úroveň nižší než celostátní, regionální a místní / městskou. Všechny úrovně proto musí plánovat a přijímat předběžná opatření v oblasti přizpůsobení se změně klimatu v rámci svých příslušných pravomocí. Přizpůsobení je tedy typickým úkolem víceúrovňové správy. Provedení přizpůsobení napříč úrovněmi správy soudržným a účinným způsobem vyžaduje odpovídající mechanismy a opatření pro víceúrovňovou koordinaci a spolupráci. Vnitrostátní úroveň hraje ústřední úlohu při slaďování svých adaptačních politik s unijními a nadnárodními úrovněmi a při podpoře adaptačních procesů na nižších úrovních, které zahrnují všechny kroky adaptačního cyklu. Vertikální správa s cílem podpořit přizpůsobení na nižších úrovních zahrnuje poskytnutí jasného strategického a právního rámce, mechanismů financování a mechanismů financování a podpůrného, podpůrného a posilujícího rámce, včetně poskytování informací a jiných nepeněžních forem podpory.

Čím více postupuje vnitrostátní proces adaptační politiky směrem k prováděcí fázi, tím větší význam nabývá podpora adaptačních činností na nižších úrovních. Je tomu tak proto, že dopady změny klimatu jsou nejpříměji zasaženy na místní úrovni a je to především regionální a místní úroveň, kde je třeba přijmout velkou část konkrétních adaptačních opatření. Orgány na nižší úrovni jsou zároveň často výrazně omezeny omezenými zdroji a kapacitami (rozpočet, zaměstnanci, odborné znalosti, kontakty na příslušné sítě aktérů atd.), a potřebují proto „pomoc shora“. Climate-ADAPT nabízí nástroj na podporu adaptace měst, který má vést města a další místní orgány procesem adaptace a pomoci jim splnit požadavky Paktu starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky.

Vyšší (celostátní nebo nižší) úrovně mohou podpořit tvorbu adaptační politiky na nižších úrovních prostřednictvím různých mechanismů a úsilí, včetně právních požadavků, politických vstupů, financování, budování kapacit a dalších nepeněžních podpůrných opatření. Přitom je možné využít usnadňujících faktorů:

Podpůrný správní rámec a nepeněžní podpůrná opatření:

Právní požadavky shora dolů: Důležitou hnací silou mohou být právní povinnosti orgánů na nižších úrovních vypracovat adaptační plány, které však dosud existují pouze v menšině evropských zemí. Některé vnitrostátní strategie pro přizpůsobení vyžadují, aby obce vypracovaly své strategie na místní úrovni, a právní povinnosti mohou rovněž vyplývat z odvětvových politik, a to i na úrovni EU. Může se také jednat o možnost výslovně zahrnout úpravu do statutárních úkolů obcí. Požadavky shora dolů musí v každém případě jít ruku v ruce s podporou při plnění tohoto úkolu, včetně poskytování finančních prostředků.
Politické vstupy z vyšších úrovní: I když je většina národních adaptačních strategií a akčních plánů měkkými politikami bez právně závazných účinků, poskytují znalostní základnu, referenční rámec a model pro nižší úrovně. Plní důležité funkce, pokud jde o zvyšování povědomí, stanovování agendy, komunikaci, motivaci a budování kapacit, a poskytují legitimitu tvůrcům politik, kteří chtějí vytvořit adaptační plány na své vlastní úrovni. Podobně strategie EU pro přizpůsobení zdůraznila potřebu adaptačních opatření na úrovni členských států.
Vytváření a poskytování znalostí: Důležitou úlohou orgánů na vyšší úrovni pro přizpůsobování se změně klimatu je vytvářet znalostní základnu pro přizpůsobování se změně klimatu a poskytovat použitelné zdroje znalostí a informační produkty subjektům působícím v oblasti přizpůsobování se změně klimatu na nižších úrovních. Příklady zahrnují klimatické scénáře, posouzení dopadu na klima, zranitelnosti a rizik a nástroje na podporu rozhodování (příručky, pokyny, pracovní pomůcky atd.). Tyto zdroje by měly být připraveny na míru, přizpůsobeny a zaměřeny na cílové skupiny, měly by být snadno srozumitelné a poutavé, např. pomocí vizualizačních formátů. Zapojení členů místní nebo regionální cílové skupiny do společného navrhování těchto informačních produktů je přínosem pro jejich použitelnost.
Zprostředkování znalostí: Internetové portály pro přizpůsobení se změně klimatu, jako je Climate-ADAPT, nadnárodní platformy a vnitrostátní portály pro přizpůsobení se změně klimatu, poskytují široký přístup ke znalostem v oblasti přizpůsobení se změně klimatu centrálními, sdruženými, kvalitními a uživatelsky vstřícnými způsoby. Zejména pro subjekty na regionální a místní úrovni by mohla být zřízena podobná centrální informační centra na nižší než celostátní nebo regionální úrovni správy, která by poskytovala informace přizpůsobené těmto specifickým cílovým skupinám a nabízela další osobní poradenství.
Poradenské služby: Personalizované zprostředkování znalostí tváří v tvář v interaktivním prostředí je účinnější než pouhé poskytování jednosměrných informací shora dolů. Některé země nabízejí obcím poradenské služby v oblasti adaptace, tj. kvalifikovaný personál, který radí místním adaptačním činnostem během návštěv na místě.
Vzdělávací programy pro regionální a místní subjekty: Klíčem k budování kapacit je pořádání kurzů odborné přípravy a formátů vzájemného učení v oblasti přizpůsobení zaměřených na místní (např. obecní úředníky pro klima) a regionální aktéry (např. regionální manažery) a – v souladu se zásadou „školení školitelů“ – zaměstnance přenosových agentur (např. Climate Alliance, regionální energetické agentury).
Spolupráce s transferovými agenturami: Pokud jsou k dispozici, měly by být zapojeny stávající agentury pro transfery, zprostředkovatelské organizace a multiplikátory, aby informovaly o přizpůsobení v regionech a obcích, podporovaly stanovování agendy, poskytovaly procesní podporu a poskytovaly informace a poradenství. Tyto organizace a sítě, jako je Klimatická aliance nebo agentury pro regionální rozvoj, jsou zvyklé spolupracovat s místními aktéry na úrovni očí a stále více začleňují přizpůsobení do svých poradenských činností.
Uspořádání formátů dialogu: Vyšší správní úrovně hrají roli při pořádání regionálních akcí, konferencí, výměnných seminářů, setkání zaměřených na vytváření sítí a formátů vzájemného učení v oblasti přizpůsobení. Jedná se o poměrně nízkonákladová opatření v oblasti budování kapacit a komunikace, která však mohou mít vysoký pákový efekt. Podobně by měly být organizovány formáty víceúrovňového dialogu s cílem podpořit výměnu a učení mezi aktéry v oblasti přizpůsobení na různých úrovních.
Sladění se stávajícími strukturami a procesy: Stávající a dobře fungující struktury a procesy zaměřené např. na otázky související se zmírňováním, udržitelným rozvojem, snižováním rizika katastrof nebo ekosystémovými službami na místní/regionální úrovni nabízejí vhodné vstupní body pro přizpůsobení.

Veřejné financování a financování na vyšší úrovni:

Financování přizpůsobení na úrovniEU: Financování a financování adaptace v Evropě je k dispozici prostřednictvím široké škály finančních nástrojů EU, z nichž mnohé nabízejí také finanční podporu regionům a činnostem na místní úrovni. Komplexní přehledy mechanismů financování jsou k dispozici na portálu Climate-ADAPT v oddíle o financování EU, v oddíle o regionální politice EU a v nástroji na podporu přizpůsobení se změně klimatu ve městech. Vlády členských států by měly hrát úlohu při usnadňování přístupu subjektů na nižší než celostátní úrovni k těmto zdrojům financování a při poskytování vnitrostátního spolufinancování.
Vyhrazené finanční prostředky na provádění: Je jednoznačně přínosem, pokud národní adaptační plány obsahují explicitní rozpočtové příděly nebo pokud jsou jinak k dispozici konzistentní zdroje financování pro provádění adaptačních opatření na různých úrovních. Ve většině zemí však národní koordinátoři pro přizpůsobování se změně klimatu nemají žádné podstatné finanční prostředky, které by mohli rozdělovat, ale provádění musí být financováno prostřednictvím „standardních rozpočtových mechanismů“, včetně řádných rozpočtů odvětvových státních politik.
Vytvoření programů veřejného financování pro přizpůsobení se změně klimatu: Vnitrostátní veřejné financování adaptace je zjevným faktorem úspěchu a silným impulsem pro zavádění adaptačních politik na nižších úrovních. Finanční podpora především pomáhá překonat omezení kapacity na regionální a místní úrovni správy. Měly by být proto vytvořeny finanční nástroje na podporu přizpůsobení napříč úrovněmi, a to buď vytvořením nových pobídek, nebo začleněním přizpůsobení do jiných stávajících programů, jako je zmírňování změny klimatu, udržitelný rozvoj nebo snižování rizika katastrof. Aby byly financující subjekty účinné při oslovování místních orgánů, měly by vzít v úvahu některé doplňkové předpoklady: jasná a soudržná struktura struktury financování; vyhýbání se paralelním nebo konkurenčním nástrojům financování; sladění mechanismů financování na různých úrovních (EU, vnitrostátní stát, orgány na nižší než celostátní úrovni); dlouhodobá kontinuita a tematická stabilita nabídek financování, což umožní podpořit dlouhodobé adaptační procesy a transformační změny.
Nízkoprahový přístup k financování: Zejména menším obcím chybí odborné znalosti a správní kapacita pro přístup k mnoha možnostem financování. Programy financování prováděné vládami na celostátní nebo nižší než celostátní úrovni by proto měly snížit jejich prahovou hodnotu pro přístup, zmírnit administrativní zátěž a nabídnout příjemcům, kteří o to projeví zájem, poradenské a konzultační služby.
Směrování financování na nejefektivnější témata: Na podporu adaptace na nižší úrovni je v zásadě k dispozici široké spektrum témat financování, mimo jiné včetně: externí odborné poradenství, analýza zranitelnosti a rizik, příprava koncepcí přizpůsobení, adaptační procesy nebo plánování provádění. Důkazy však naznačují, že je nejúčinnější poskytovat finanční podporu na koordinační kapacity (náklady na zaměstnance místních adaptačních úředníků / regionálních adaptačních manažerů), organizaci meziobecních nebo meziregionálních sítí a budování kapacit (školení) pro místní/regionální subjekty. Je vhodné zvážit financování investičních nákladů na provádění konkrétních adaptačních opatření v praxi, např. ve formě pilotních adaptačních projektů, protože realizace opatření s konkrétními, viditelnými účinky může být motivačním výchozím bodem pro trvalý a komplexní adaptační proces.
Kombinace financování s „měkkým nátlakem“: Doporučujese spojit poskytování veřejných finančních prostředků se závaznými požadavky, které zajistí soulad s kvalitativními kritérii „dobré adaptace“, upřednostní přístupy k předvídání adaptace a přispějí k víceúrovňové koordinaci adaptačních politik. Příklady takových požadavků zahrnují: povinná analýza dopadu, zranitelnosti nebo rizik v oblasti klimatu; písemný adaptační plán; zavedení zvláštních koordinačních funkcí (adaptační úředník/manažer atd.); zvážení adaptačních plánů na vyšší úrovni a povinné kontakty s jejich koordinátory; účast veřejnosti.
Modelový region nebo pilotní adaptační programy: Programy financování strukturovaných adaptačních činností ve vybraných regionech nebo obcích se v některých zemích ukázaly jako obzvláště úspěšné. Podporují průkopníky v oblasti adaptace a vytvářejí příklady osvědčených postupů a majákové projekty, které inspirují další obce a regiony. Usnadňující rysy těchto typů programů spočívají v tom, že kombinují ustanovení shora dolů se stanovením priorit zdola nahoru, podporují vzájemné učení a regionální sítě a poskytují prostor pro experimentování s inovativními řešeními bez obav z neúspěchu.