Úprava povodňových plánů

Provádění směrnice EU o povodních vyžaduje zavedení mechanismů účasti veřejnosti s cílem zajistit zapojení občanů do cyklu zvládání povodní. Všechna posouzení, mapy a plány vypracované podle směrnic o povodních a rámcové směrnice o vodě musí být zpřístupněny veřejnosti a nahrány do společného digitálního úložiště WISE, které spravuje Evropská agentura pro životní prostředí.

Plány pro zvládání povodňových rizik vyžadují příspěvky od různých úrovní institucí (vnitrostátních a regionálních) a od velkého souboru kompetencí. Byla využita řada konzultačních kanálů s veřejností a zúčastněnými stranami a celkově byla do přípravy prvních plánů pro zvládání povodňových rizik (které mají být vypracovány do roku 2015) zapojena široká škála zúčastněných stran. Mezi příslušnými zúčastněnými stranami je rovněž velmi důležité zapojení soukromých subjektů, neboť provádění opatření plánovaných v plánech pro zvládání povodňových rizik velmi často přímo či nepřímo ovlivňuje soukromý majetek.

V některých případech bylo provádění směrnice o potravinách přínosné při zlepšování a posilování nedostatečné koordinace a spolupráce mezi různými odvětvími (např. protipovodňová ochrana, havarijní plánování, civilní ochrana, územní plánování, pojištění, obnova řek), subjekty s rozhodovací pravomocí a zúčastněnými stranami působícími v různých prostorových měřítcích. Navzdory tomuto významnému úsilí je nedostatečná koordinace mezi různými tématy, a zejména mezi plány pro zvládání povodňových rizik a vnitrostátními adaptačními strategiemi nebo plány, stále významnou mezerou ve sdíleném řízení povodňového rizika.

V důsledku procesu mapování povodní byla zmapována a posouzena zranitelnost velkého počtu evropských vodních toků a pobřežních oblastí, což poskytlo velmi užitečné znalosti pro řízení oblastí náchylných k povodním. V prvním cyklu plánů pro zvládání povodňových rizik však nebylo riziko pluvových povodní (kvůli silným dešťům přesahujícím kapacitu pro infiltraci půdy) považováno za stejně relevantní a jeho posouzení bylo méně podrobné ve srovnání s hodnocením říčních a pobřežních rizik.

K hlavním omezením při řešení plánů pro zvládání povodňových rizik patří dostupnost údajů a lidské a finanční zdroje potřebné k provádění procesu mapování a vyhodnocování povodní, a to i s ohledem na prognózy změny klimatu.

Směrnice o povodních přijímá měřítko povodí jako jednotku řízení a uplatňuje víceúrovňový přístup ke stanovování cílů a norem, což je pozitivním atributem pro adaptivní správu, zejména s ohledem na změny klimatu. Neexistence vhodných nástrojů formálně začleněných do právního systému, které by podporovaly mechanismus spolupráce, by však mohla omezit přeshraniční spolupráci. Kromě toho mohou rozdíly v právních rámcích, politických názorech na zvládání povodňových rizik a v hospodářském, sociálním a fyzickém prostředí bránit řádné koordinaci a spolupráci mezi stupnicemi.

Příprava plánu pro zvládání povodňových rizik obvykle probíhá v šestiletém cyklu plánování, který vyžaduje zapojení široké škály odborníků, včetně územních a pobřežních plánovačů, hydrologů, modelářů, vědců v oblasti životního prostředí, inženýrů atd. Úsilí o zdroje a čas, které je třeba věnovat vypracování plánu, závisí na rozsahu analýzy, strategických cílech a cílech plánu a dostupnosti údajů a nástrojů pro jejich analýzu. Vzhledem k jeho významu musí být rovněž vyčleněny zvláštní zdroje na zapojení zúčastněných stran a konzultace s nimi.

Směrnice EU o povodních vyžaduje, aby členské státy posoudily, zda jsou oblasti v blízkosti vodních toků a pobřeží ohroženy povodněmi, zmapovaly rozsah povodní, aktiva a ohrožené osoby v těchto oblastech a přijaly odpovídající a koordinovaná opatření ke snížení tohoto povodňového rizika. Směrnice rovněž vyžaduje, aby členské státy zohlednily účinky změny klimatu na rozsah, četnost a umístění povodní, a aby proto tyto účinky začlenily do hodnocení povodňových rizik, ochrany, prevence a připravenosti.

Kromě samotných plánů pro zvládání povodňových rizik jsou dopady změny klimatu a dlouhodobého vývoje na výskyt povodní součástí 2 předchozích kroků procesu plánování a požadavků na podávání zpráv: jak v předběžném posouzení povodňových rizik, tak v mapách povodňových rizik a nebezpečí povodní by mělo být jasné, jak je (či není) změna klimatu zahrnuta do mapovaných scénářů.

Směrnice o povodních se provádí v koordinaci s rámcovou směrnicí o vodě, zejména prostřednictvím koordinace plánů pro zvládání povodňových rizik a plánů povodí a prostřednictvím koordinace postupů účasti veřejnosti na přípravě těchto plánů. Obě směrnice posilují právo veřejnosti na přístup k těmto informacím a právo vyjádřit se k procesu plánování. Na podporu této koordinace byly vypracoványsamostatné pokyny „Řízení povodí v měnícím se klimatu“.

Příprava plánu pro zvládání povodňových rizik je založena na třech hlavních krocích, z nichž každý trvá dva roky: i) předběžné vyhodnocení povodňových rizik (PFRA); ii) mapování povodňového nebezpečí a povodňových rizik, iii) vypracování plánů pro zvládání povodňových rizik. Doba provádění plánu do značné míry závisí na stanovených cílech a úkolech a souvisejících určených opatřeních.

Plány pro zvládání povodňových rizik musí být podle směrnice o povodních přezkoumány každých šest let. Pokud jde o provádění, doba trvání konkrétních opatření obsažených v plánech závisí na typologii opatření, která se pohybuje v rozmezí měsíců až desetiletí.