Biologická rozmanitost

Biologická rozmanitost

Klíčová sdělení

• Ochrana biologické rozmanitosti a opatření v oblasti klimatu jsou neoddělitelně spjaty: Biologická rozmanitost hraje důležitou roli při regulaci klimatu, ale zároveň změna klimatu ovlivňuje všechny druhy a jejich stanoviště. Změna klimatu má dopad na dynamiku ekosystémů a vhodnost stanovišť pro biologickou rozmanitost.
• Přístupy založené na ekosystémech mohou pomoci snížit zranitelnost biologické rozmanitosti a hospodářská odvětví ekosystémů mohou uznat změnu klimatu a přizpůsobit se jí přijetím ekosystémového přístupu. Toho lze dosáhnout prostřednictvím opatření pro přizpůsobení se využívání půdy a vodohospodářství, pokud jde o řízení stanovišť a druhů, která posilují ekologickou infrastrukturu a zvyšují odolnost místních populací a stanovišť.
• Politický rámec EU, včetně strategie v oblasti biologické rozmanitosti, směrnic o ptácích a přírodních stanovištích, sítě Natura 2000, strategie pro zelenou infrastrukturu a nařízení EU o invazivních druzích, to stanoví spolu se souvisejícími opatřeními v rámci odvětvových politik (např. společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky). Významné investice se uskutečňují do rozvoje znalostí s cílem podpořit biologickou rozmanitost a obnovit nebo zachovat zdravé a ekosystémy.

Dopady a zranitelnosti

Změna klimatu ovlivňuje biotické a abiotické faktory, které určují podmínky růstu rostlin, strukturu a složení vegetace a rozložení a početnost druhů a jejich interakce. Stanoviště se mohou měnit nebo mizet a populace druhů mohou být stále izolovanější nebo náchylnější k vyhynutí. Kromě toho mohou invazní druhy a nové nemoci dále narušovat původní biologickou rozmanitost. Dokonce i nativní škůdci se mohou stát větší hrozbou s mírnějšími zimami nebo změnami délky sezóny.

Zachování a obnova ekosystémů, například obnovou rašelinišť nebo přírodních podmínek v povodích řek, je nejen přínosné pro biologickou rozmanitost samotnou, ale má také zásadní význam pro snížení dopadů změny klimatu na společnost (např. povodně).

Politický rámec

Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, přijatá v roce 2020 v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu, nasměruje biologickou rozmanitost EU na cestu k oživení, přičemž uznává, že úbytek biologické rozmanitosti a klimatická krize spolu vzájemně souvisejí a vyžadují koordinovaná opatření. Tyto vazby jsou rovněž důrazně uznány ve strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu, která je další zásadní složkou Zelené dohody pro Evropu prostřednictvím rozšíření řešení inspirovaných přírodou. Řešení inspirovaná přírodou jsou považována za klíčový mechanismus pro řešení dvojí krize ztráty biologické rozmanitosti a změny klimatu, jakož i pro potenciál při poskytování přínosů pro přírodu, společnost a hospodářství.

Politika EU uznává zásadní úlohu, kterou hrají prvky zelené a modré krajiny při přizpůsobování se změně klimatu, přičemž síť Natura 2000, zřízená podle směrnice EU o ptácích a směrnice o stanovištích, představuje jedinečnou páteř chráněných oblastí. Pokyny pro řešení změny klimatu při správě lokalit sítě Natura 2000 byly vypracovány v roce 2013 s cílem usnadnit správu lokalit a rozhodování na místní a regionální úrovni. Pokyny upřesňují, že je třeba přejít ze statického hlediska ochrany přírody na přístup adaptivního řízení, který zahrnuje zvážení potenciálních dopadů na klima a návrh opatření řízení, která tyto dopady zohledňují.

Dne 22. června 2022 přijala Komise návrh právně závazného právního předpisu o obnově přírody. Cílem je zajistit odolné ekosystémy, stanoviště a druhy tváří v tvář hrozbám změny klimatu a přispět ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně jako klíčovému řešení inspirovanému přírodou.

Strategie EU pro zelenou infrastrukturu přímo odkazuje na strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu prostřednictvím opatření v oblasti zelené infrastruktury, ekosystémových přístupů na podporu přizpůsobení se změně klimatu a snižování rizika katastrof. Koncepce zelené infrastruktury popisuje ekologické sítě v jejich širším kontextu (mimo chráněné oblasti) a zdůrazňuje význam zachování a obnovy poskytování ekosystémových statků a služeb pro společnost a hodnotu multifunkčních ekosystémů. Zelená infrastruktura rovněž přispívá k soudržnosti sítě Natura 2000 tím, že zlepšuje propustnost krajiny. Vytváří ekologické sítě, které mohou pomoci zlepšit budoucí ekologickou odolnost, protože zelené koridory umožňují druhům měnit jejich areál rozšíření v reakci na změnu klimatu.

Invazní nepůvodní druhy představují jednu z hlavních hrozeb pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, zejména v geograficky a evolučně izolovaných ekosystémech, jako jsou malé ostrovy. Změna klimatu mimo jiné zvyšuje riziko rozšíření (nových) invazivních druhů, zejména termofilních druhů. Touto otázkou se zabývá nařízení EU o invazivních druzích.

Zejména pokud jde o ekosystémové služby, existují synergie s jinými odvětvími. Strategie EU „od zemědělce ke spotřebiteli“ výslovně propojuje potravinový řetězec s biologickou rozmanitostí a klimatem. Kromě toho mají rámcová směrnice o vodě, rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí, společná zemědělská politika a společná rybářská politika odvětvové přístupy k řešení vedlejších přínosů souvisejících s biologickou rozmanitostí a klimatem.

Zlepšení znalostní základny

Klima, biologická rozmanitost a ekosystémy jsou považovány za vzájemně závislé ve zprávě pracovní skupiny II šesté hodnotící zprávy IPCC o změně klimatu 2022: Dopady, adaptace a zranitelnost. Biologická rozmanitost má omezenou schopnost přizpůsobit se předpokládaným změnám klimatu (jak předpovídá zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o globálním oteplování o 1,5 °C). Proto má podpora odolnosti biologické rozmanitosti vůči změně klimatu zásadní význam pro zachování fungování ekosystémů. Dopady změny klimatu lze účinně snížit pouze zachováním (nebo obnovením) biologické rozmanitosti na 30–50 % pevninských sladkovodních a oceánských oblastí Země. Ochrana nebo obnova biologické rozmanitosti vytváří nárazník, který snižuje dopady a snižuje naši zranitelnost vůči stále extrémnějším klimatickým jevům.

Byla zahájena spolupráce mezi Mezivládní vědecko-politickou platformou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) a Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC) s cílem řešit společnou agendu v oblasti biologické rozmanitosti a klimatu. První seminář vyústil ve vědecký výsledek, který nastiňuje vazby a pákové body v současných systémech správy a sociálně-ekologických systémech, které mohou pomoci podpořit posun směrem k transformační správě pro řešení vazby mezi biologickou rozmanitostí, klimatem a společností.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) zveřejnila posouzení minulých a předpokládaných změn klimatu a jejich dopadů na ekosystémy a společnost založené na ukazatelích. V jiné zprávě agentury EEA jsou přírodě blízká řešení uznávána jako klíčový nástroj pro mobilizaci společné agendy v oblasti biologické rozmanitosti a klimatu. Skupina EÚS pro vnitrozemské pobřežní a mořské vody zveřejnila zprávu o biologické rozmanitosti v evropských mořích, která podává přehled o stavu vodní biologické rozmanitosti, včetně dopadů a trendů v důsledku změny klimatu.

Společné výzkumné středisko má znalostní centrum pro biologickou rozmanitost, které poskytuje vědecký základ pro integraci politik EU v oblasti biologické rozmanitosti, včetně změny klimatu. V červenci 2021 zveřejnila vůbec první posouzení ekosystémů EU, v němž zdůraznila, že dopady změny klimatu na biologickou rozmanitost se zvyšují. BiodiverCities je pilotní projekt EU, který byl nedávno zahájen s cílem zlepšit účast občanské společnosti na rozhodování o plánování s ohledem na městskou biologickou rozmanitost, přírodu ve městech a jejich okolí.

Služba programu Copernicus v oblasti změny klimatu (C3S),kterou jménem Evropské unie provádí Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí, shromažďuje údaje s cílem sledovat klima a předvídat, jak se v budoucnu změní. Tyto informace mohou být použity k prozkoumání toho, jak přesně změna klimatu ovlivní různá odvětví, krajiny a ekosystémy.

Komplexní údaje a informace o biologické rozmanitosti v EU lze nalézt v Evropském informačním systému o biologické rozmanitosti (BISE), který obsahuje informace o tom, jak je biologická rozmanitost ovlivněna změnou klimatu.

Podpora investic a financování

Víceletý finanční rámec EU (VFR) na období 2021–2027 činí 1,21 bilionu eur a dalších 807 miliard eur z nástroje EU na podporu oživení nové generace. 30 % tohoto rozpočtu je vyčleněno na činnosti přispívající k cílům v oblasti klimatu.

Cílem strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 je uvolnit nejméně 20 miliard EUR ročně pro přírodu a zajistit, aby významná část 30 % VFR věnovaného na opatření v oblasti klimatu byla investována do biologické rozmanitosti a řešení inspirovaných přírodou. Uznává obnovu typů ekosystémů, které jsou obzvláště důležitými propady uhlíku, jako jsou lesy, rašeliniště, travinné porosty, mokřady, mangrovové porosty a louky s mořskou trávou, a v tomto ohledu rovněž uznává úlohu obnovy půdy. Umožňuje soudržnou transevropskou síť na ochranu přírody v rámci jejího pilíře ochrany s cílem umožnit migraci druhů a přizpůsobení se změně klimatu.

Klíčovými nástroji EU, které jsou k dispozici na podporu přizpůsobení se změně klimatu, jsou:

• program LIFE;
• Horizont Evropa: pro biologickou rozmanitost a přizpůsobení se změně klimatu je nejdůležitější klastr 6 týkající se potravin, biohospodářství, přírodních zdrojů, zemědělství a životního prostředí.

Výzkum v oblasti biologické rozmanitosti a přizpůsobení se změně klimatu je rovněž podporován prostřednictvím sítě ERA-Net BiodivERsA, která koordinuje vnitrostátní výzkumné programy v oblasti biologické rozmanitosti v celé Evropě.

V současné době je hlavní hnací silou zaznamenaných výdajů na biologickou rozmanitost v rozpočtu EU společná zemědělská politika a očekává se, že to bude pokračovat. Významné výdaje jsou rovněž vynakládány v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, sociálního fondu a Fondu soudržnosti. Úplný přehled je k dispozici na stránce o financování adaptačních opatření ze strany EU.

Minimální požadavky na kapitál a způsobilé závazky (MRE) pro přizpůsobení

Mezi klíčová zjištění zprávy EEA o stavu přírody z roku 2020 patří potvrzení, že změna klimatu představuje rostoucí hrozbu pro biologickou rozmanitost a že zemědělské činnosti, opouštění půdy a znečištění jsou hlavními tlaky na stanoviště a druhy. Aby Evropská unie pochopila změny v biologické rozmanitosti Evropy v průběhu času, spoléhá se na údaje shromážděné a vykázané konzistentním a srovnatelným způsobem. Členské státy EU jsou povinny každých šest let podávat zprávy o velikosti a trendech populací ptáků (článek 12 směrnice o ptácích) a o stavu a trendech cílových stanovišť a druhů z hlediska ochrany (článek 17 směrnice o stanovištích) na svém evropském území. Za účelem posouzení synergií a kompromisů mezi ochranou biologické rozmanitosti a zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně uspořádaly IPBES (Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby) a IPCC v roce 2021 seminář. Tato vědecká zpráva byla vypracována v souvislosti s důležitými mezinárodními dohodami, včetně Pařížské dohody, a cíli udržitelného rozvoje. Tento workshop se zabýval interakcí mezi klimatem a biologickou rozmanitostí, od současných trendů až po úlohu a provádění řešení inspirovaných přírodou a udržitelný rozvoj lidské společnosti.