Snížení rizika katastrof

Snížení rizika katastrof

Klíčová sdělení

• Evropa (a zbytek světa) již čelí změně klimatu. Aniž je dotčena nutnost přijmout opatření ke zmírnění změny klimatu (a co nejdříve dosáhnout nulových čistých emisí), je třeba se přizpůsobit všem scénářům, neboť důsledky změny klimatu budou viditelné i v nadcházejících desetiletích (nebo dokonce stoletích).
• Extrémnějšími povětrnostními jevy jsou přírodní rizika, u nichž se adaptace na změnu klimatu a snižování rizika katastrof překrývají. Obojí se musí zaměřit na celý cyklus řízení rizik, včetně opatření zaměřených na prevenci, připravenost a obnovu.
• Mezi politikami EU v oblasti zvládání katastrof a přizpůsobování se změně klimatu existují synergie a obě tyto politiky je třeba začlenit do všech politik EU, jako je vodohospodářství (povodně, sucha) nebo kritická infrastruktura.

Dopady a zranitelnosti

V posledních desetiletích se v Evropě zvýšila četnost a závažnost přírodních rizik souvisejících s počasím a klimatem, jako jsou sucha, lesní požáry, vlny veder a silné srážky. I přes současné dohodnuté ambice rychle snížit emise skleníkových plynů a účinně předcházet klimatickým rizikům se předpokládá, že tyto trendy budou pokračovat a budou umocněny socioekonomickými a environmentálními změnami (např. demografickým vývojem a změnami ve využívání půdy) (EEA 2021; Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) 2020; EEA 2017).

Politický rámec

Politika EU v oblasti řízení rizik katastrof založená na mechanismu civilní ochrany EU podporuje spolupráci mezi vnitrostátními systémy civilní ochrany a podporuje výměnu osvědčených postupů v oblasti mobilizace domácích příjmů, včetně toho, jak se vypořádat s dopady změny klimatu.

Evropská komise (EK) podporuje sendajský rámec pro snižování rizika katastrof, který posiluje a podporuje mobilizaci domácích příjmů a její začlenění do politik EU. V roce 2016 zveřejnila Evropská komise akční plán, jehož cílem je řídit provádění nařízení SFDRR v politikách EU prostřednictvím přístupu k tvorbě politik založeného na rizicích katastrof. Kromě toho Komise v roce 2017 zveřejnila sdělení s klíčovými opatřeními k posílení zvládání katastrof v Evropě.

Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu z roku 2021 vybízí k dalšímu využívání synergií mezi snižováním rizika katastrof a přizpůsobováním se změně klimatu, se zvláštním důrazem na rizika katastrof souvisejících s vodou a kritickou infrastrukturu. Strategie rovněž podporuje financování v souvislosti s rizikem katastrof, uvolnění soukromých finančních prostředků a začlenění odolnosti vůči změně klimatu do fiskální politiky členských států.

Mobilizace domácích příjmů je přítomna v několika klíčových oblastech politiky EU: směrnice o povodních , opatření proti nedostatku vody a suchu (viz stránka o vodohospodářské politice) a návrh směrnice o evropských kritických infrastrukturách.

Zlepšení znalostní základny

Zpráva pracovní skupiny II šesté hodnotící zprávy IPCC o změně klimatu 2022: Dopady, adaptace a zranitelnost hodnotí dopady a rizika spojená s pozorovanou a předpokládanou změnou klimatu, jakož i možnosti, procesy a základní podmínky pro řízení klimatických rizik. Předpokládané změny klimatických extrémů jako funkce globálního oteplování (1,5 oproti 2 °C) a jejich důsledky pro mobilizaci domácích příjmů byly posouzeny ve zvláštní zprávě IPCC o globálním oteplování o 1,5 °C. Extrémy a náhlé nebo nevratné změny v oceánu a kryosféře v měnícím se klimatu byly posouzeny ve zvláštní zprávě o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu s cílem určit udržitelné a odolné strategie řízení rizik. Řízení rizik a rozhodování v souvislosti s udržitelným rozvojem byly zohledněny ve zvláštní zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o změně klimatu a půdě.

V roce 2015 spustila Evropská komise znalostní centrum pro zvládání rizik katastrof (DRMKC), které má pomoci zvýšit odolnost EU a členských států vůči katastrofám a jejich schopnost předcházet mimořádným událostem, připravovat se na ně a reagovat na ně prostřednictvím posíleného rozhraní mezi vědou a politikou s on-line úložištěm výzkumu souvisejícího s katastrofami a přístupem k řadě sítí a partnerství. Společné výzkumné středisko (JRC) spravuje DRMKC a od roku 2017 internetové centrum pro data o rizicích GIS. Centrum si klade za cíl zlepšit přístup ke kurátorským údajům o rizicích v celé EU a sdílet je za účelem podpory mobilizace domácích příjmů. Jako znalostní centrum se očekává, že centrum pro data o rizicích bude referenčním bodem pro kurátorované údaje o rizicích v celé EU, a to buď prostřednictvím hostingu příslušných datových souborů, nebo propojením s vnitrostátními platformami a se zprávami Společného výzkumného střediska o vědě pro mobilizaci domácích příjmů (zprávy zlet 2017 a 2020).

EK podporuje vytváření lepších informací a srovnatelnosti údajů o katastrofách, jako jsou informace o hospodářských ztrátách v důsledku katastrof. V této souvislosti zpráva, kterou v roce 2018 zveřejnilo Společné výzkumné středisko, obsahuje analýzu několika databází vytvořených za účelem shromažďování, zaznamenávání a agregování informací o různých ztrátách v důsledku nebezpečí, a tím i za účelem zlepšení srovnatelnosti široké škály událostí vyvolaných jakýmkoli druhem nebezpečí. Série projektů PESETA Společného výzkumného střediska navíc poskytuje přehled o možných biofyzikálních a hospodářských důsledcích budoucí změny klimatu pro Evropu.

Služba programu Copernicus pro krizové řízení (CEMS) poskytuje informace o několika rizicích souvisejících s klimatem, včetně povodní, sucha a přírodních požárů, pro reakci na mimořádné události a řízení rizik katastrof.

V posledních letech bylo vyvinuto úsilí o posílení soudržnosti mezi výzkumem, politikou a postupy v oblasti CCA a snižování rizika katastrof. V rámci projektu PLACARD programu H2020 byla vytvořena platforma pro dialog, výměnu znalostí a spolupráci mezi oběma různými komunitami. Agentura EEA dále zveřejnila zprávu posuzující stávající postupy a úroveň know-how v oblasti snižování rizika katastrof a CCA.

Agentura EEA každoročně aktualizuje ukazatel hospodářských ztrát způsobených extrémy souvisejícími s klimatem. Evropské projekty, jako je LODE, se zaměřily na vývoj informačních systémů o škodách a ztrátách pro snižování rizika katastrof a CCA. Skupina Světové banky rovněž vypracovala studie pro Evropskou unii o ekonomice pro předcházení katastrofám a připravenost na ně v Evropě (2021). Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění vypracoval pilotní přehled, který se zabývá mezerou v ochraně před přírodními katastrofami.

Podpora investic a financování

Podpora účinných a větších investic do předcházení katastrofám je pro Evropskou komisi prioritním opatřením. Finanční prostředky EU na přizpůsobení se změně klimatu jsou podporovány víceletým finančním rámcem na období 2021–2027, který zajišťuje, aby opatření pro přizpůsobení se změně klimatu byla začleněna do všech hlavních výdajových programů EU.

Pro financování členských států v případě závažných katastrof byl zřízen Fond solidarity EU. Byla vytvořena v reakci na masivní povodně ve střední a východní Evropě v roce 2002 a na podporu při odstraňování následků katastrof, obnově veřejné infrastruktury a ochraně kulturního dědictví.

Výzkum v oblasti snižování rizika katastrof je financován prostřednictvím rámcových programů EU pro výzkum a inovace, zejména v letech 2021 až 2027 prostřednictvím programu Horizont Evropa, který zahrnuje přizpůsobení se změně klimatu jako oblast poslání s cílem pomoci evropským komunitám a regionům lépe porozumět klimatickým rizikům, připravit se na ně a řídit je. Klastr 3 – Občanská bezpečnost pro společnost má za cíl reagovat na výzvy vyplývající z přírodních a člověkem způsobených nebezpečí, a je proto obzvláště důležitý pro odvětví snižování rizika katastrof.

Mechanismus civilní ochrany EU navíc každoročně vyhlašuje výzvu k financování projektů v oblasti prevence a připravenosti. Posílení mobilizace domácích příjmů je rovněž v rámci cílů programu financování LIFE.

Úplný přehled je k dispozici na stránce o financování adaptačních opatření ze strany EU.

Podpora provádění

Činnosti v oblasti připravenosti jsou prováděny na úrovni EU s cílem pomoci dosáhnout stavu připravenosti a schopnosti lidských a materiálních prostředků a zajistit účinnou a rychlou reakci na katastrofy. Systémy včasného varování (v případě katastrofobecně, podrobněji v případě povodní, suchaa lesních požárů), moduly a vzdělávací programy jsou základními součástmi těchto činností. V této souvislosti byla vytvořena síť znalostí Unie v oblasti civilní ochrany s cílem posílit spolupráci, koordinaci, dovednosti a odborné znalosti a zlepšit schopnost EU připravit se na katastrofy, předcházet jim a reagovat na ně.

Kromě toho byl zřízen Evropský soubor civilní ochrany s cílem pokročit v evropské spolupráci v oblasti civilní ochrany a umožnit rychlejší, lépe koordinovanou a účinnější evropskou reakci na katastrofy způsobené člověkem a přírodní rizika.

Minimální požadavky na kapitál a způsobilé závazky (MRE) pro přizpůsobení

V souladu s Evropskou unií musí členské státy CPM každé tři roky podat Evropské komisi zprávu 1) o souhrnu posouzení rizik, 2) o posouzení schopnosti řízení rizik a 3) o informacích o prioritních opatřeních v oblasti prevence a připravenosti. Podávání zpráv se rovněž zaměřuje na opatření pro přizpůsobení se změně klimatu: Členské státy musí zahrnout synergie mezi opatřeními v oblasti snižování rizika katastrof a CCA zavedenými na celostátní nebo nižší úrovni pro klíčová rizika spojená se změnou klimatu. Na základě shrnutí vnitrostátních posouzení rizik předložených na konci roku 2018 zveřejnila Evropská komise aktualizovaný přehled EU o rizicích.

Na druhé straně v současné době neexistuje žádný systematický mechanismus, který by zemím umožňoval hlásit ztráty Evropské komisi nebo Evropské agentuře pro životní prostředí.