1.4 Shromažďování informací

1.4 Shromažďování informací

Rozvoj adaptační politiky by měl být založen na důkazech a spolehlivých informacích a znalostech. Při zahájení plánování přizpůsobení by měl být proveden sběr všech potenciálně relevantních informací. To zahrnuje:

• určení stávající práce na současných a potenciálních budoucích dopadech a rizicích souvisejících s klimatem,
• probíhající činnosti související s přizpůsobením se změně klimatu
• příklady osvědčených postupů v zemi i mimo ni.

I. Identifikovat stávající práci na současných a budoucích dopadech a rizicích souvisejících s klimatem

Mělo by být provedeno první prověření stávající práce na možných účincích souvisejících se změnou klimatu v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. Na globální úrovni vypracoval IPCC šestou hodnotící zprávu, která se zabývá nejaktuálnějším fyzickým chápáním klimatického systému a změny klimatu a spojuje nejnovější pokroky v oblasti vědy o klimatu. První evropské posouzení klimatických rizik (EUCRA)je komplexním posouzením hlavních klimatických rizik, kterým Evropa dnes i v budoucnu čelí. Identifikuje 36 klimatických rizik, která ohrožují naši energetickou a potravinovou bezpečnost, ekosystémy, infrastrukturu, vodní zdroje, finanční systémy a zdraví lidí.

Agentura EEA vytváří řadu ukazatelů popisujících pozorovanou a předpokládanou změnu klimatu a její dopady v Evropě. Kromě toho zpráva agentury EEA o měnících se klimatických rizicích v Evropě – interaktivní zpráva agentury EEA založená na indexech poskytuje užitečný přehled ukazatelů agentury EEA, jakož i další informace o kontextu politiky. Spolehlivým poskytovatelem klimatických služeb orientovaným na uživatele je služba programu Copernicus v oblasti změny klimatu (C3S). C3S poskytuje přístup k informacím o minulém, současném a budoucím stavu klimatu v Evropě; zejména úložiště údajů o klimatu (CDS) poskytuje služby přizpůsobené konkrétním veřejným nebo komerčním potřebám. Portál agentury EEA o dopadu změny klimatu a připravenosti na ni ukazuje prostřednictvím interaktivních map a grafů, jak vlny veder, povodně, sucha a přírodní požáry stále více ovlivňují Evropu, a ukazuje příklady připravenosti. Evropský průzkumník klimatických dat je grafické uživatelské rozhraní, které poskytuje snadno použitelný interaktivní přístup k mnoha klimatickým indexům z úložiště klimatických dat C3S. Kromě toho C3S prostřednictvím svého odvětvového informačního systému (SIS) nabízí výroční zprávy o klimatu, bulletiny o klimatu, jakož i pilotní studie o posouzení dopadů na klima pro vybrané odvětví. Konkrétně pro klimatické dopady na lidské zdraví a dobré životní podmínky shromažďuje množství příslušných zdrojů.

Centrum pro data o rizicích (RDH) znalostního centra pro řízení rizik katastrof (DRMKC) je platforma určená k centralizaci a standardizaci dat o rizicích, škodách a ztrátách na celoevropské úrovni.

Evropské středisko pro sledování klimatu v oblasti zdraví může poskytovat informace v různých fázích politického cyklu, včetně vypracování, provádění, monitorování a hodnocení strategií a plánů pro přizpůsobení se změně klimatu souvisejících se zdravím.

Kromě toho řada projektů PESETA (PESETA I, II, III a IV) Společného výzkumného střediska (JRC) vyhodnocuje možné biofyzikální a ekonomické důsledky budoucí změny klimatu pro Evropu.

Tato fáze prověřování by měla rovněž zohlednit výsledky projektů a studií, které se zaměřují na konkrétní odvětví, jako je zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, rybolov, biologická rozmanitost a ekosystémové služby, zdravotnictví, energetika, cestovní ruch, doprava, stavebnictví/budovy, hospodářství/průmysl, civilní ochrana/snižování rizika katastrof, územní plánování/územní plánování a sociální otázky. Odvětvová sdružení, poradenské společnosti nebo jednotlivé veřejné subjekty provádějí odvětvové analýzy. Minulé přírodní, povětrnostní a klimatické události a katastrofy jsou dokumentovány v několika mezinárodních databázích, jako je EM-DAT nebo DesInventar. Vzhledem k prahovým hodnotám při podávání zpráv však mají svá omezení. Odvětví pojišťovnictví, zejména zajišťovny, rovněž vede databáze rizik a rizik. Agentura EEA každoročně udržuje ukazatel a přehled založený na NatCatSERVICE a CATDAT (RiskLayer).

Tento široký první přehled pomůže zahájit tento proces a vypracovat důvody pro přizpůsobení a poskytne základ pro podrobnější analýzu v pozdější fázi. Kromě toho podporuje podporu diskuse o aspektech souvisejících s adaptační politikou, jako jsou cíle, prioritní odvětví, zranitelné skupiny atd.

II. Určení probíhajících činností s významem pro přizpůsobení

Adaptace by neměla být prováděna izolovaně. Měly by být určeny příslušné nástroje a probíhající opatření související s přizpůsobením se změně klimatu (i když možná nejsou prováděny pod názvem „přizpůsobení“), jako je například snižování a řízení rizika katastrof, ochrana biologické rozmanitosti nebo politiky územního plánování. Kromě toho by měly být určeny stávající odvětvové nebo regionální adaptační strategie/plány v dané zemi, jakož i nadnárodní a evropské adaptační a adaptační činnosti.

To lze provést v úzké spolupráci s kolegy z jiných orgánů a dotčenými zúčastněnými stranami s následujícími hlavními otázkami, které pomohou určit probíhající činnosti relevantní pro přizpůsobení se změně klimatu:

• Byli již konfrontováni s tématy změny klimatu nebo přizpůsobení se změně klimatu?
• Jsou obeznámeni s online znalostními platformami, pravidelnými informačními bulletiny o přizpůsobení se změně klimatu, studiemi nebo projekty na téma změny klimatu nebo přizpůsobení se změně klimatu z jiných zdrojů (univerzity, jiné výzkumné instituce, vládní ministerstva, jiné země atd.), které jsou důležité?
• Existují již zavedená opatření, která přispívají k přizpůsobení se změně klimatu, i když nejsou konkrétně určena nebo označena jako adaptační opatření?
• Byly již provedeny cílené činnosti související s přizpůsobením se změně klimatu?
• Existují stávající činnosti, nástroje, strategie, procesy atd. v oblasti podávání zpráv, které jsou důležité nebo by mohly být využity pro přizpůsobení se změně klimatu?
• Jaké jsou stávající sítě nebo iniciativy relevantní pro přizpůsobení se změně klimatu a jak je lze využít nebo využít pro přizpůsobení se změně klimatu?

Přehled činností jednotlivých zemí v oblasti přizpůsobování se změně klimatu je k dispozici na stránkách Climate-ADAPT věnovaných jednotlivým zemím.

III. Prozkoumejte osvědčené postupy v zemi i mimo ni

Postupy přizpůsobování se změně klimatu, které dobře fungují v jedné oblasti, mohou být potenciálně převedeny na řešení podobných výzev v jiných oblastech s ohledem na konkrétní souvislosti. Výkonnost jednotlivých opatření však může záviset na rozsahu problému a konkrétním rozsahu provádění. Využití stávajících informací o nejmodernějších postupech a zkušenostech v oblasti přizpůsobování se změně klimatu (tj. případové studie Climate-ADAPT)může rovněž optimalizovat individuální zdroje a řízení úsilí. Přehled vnitrostátních on-line portfolií případových studií je rovněž k dispozici na stránkách Climate-ADAPT.

Další zdroje

• European Climate Data Explorer
• Evropské posouzení klimatických rizik
• Služba programu Copernicus v oblasti změny klimatu (C3S)
• Úložiště klimatických dat (CDS)
• Studie o adaptačním modelování
• Centrum údajů o rizicích (RDH)
• Informace o klimatu