Pobřežní oblasti

Klíčová sdělení

• Očekává se, že změna klimatu bude mít závažné dopady na pobřežní oblasti, zejména v důsledku vzestupu hladiny moří, bouří a bouří, ale také na pronikání slané vody do pobřežních ekosystémů, zvýšené teploty vody a okyselování oceánů. V konečném důsledku mohou tyto účinky způsobit ztrátu mnoha ekosystémových služeb poskytovaných pobřežními oblastmi, ztrátu environmentální, hospodářské, sociální a kulturní hodnoty pro mnoho zúčastněných stran a hospodářských odvětví.
• Politický rámec EU zavedený pro řešení dopadů změny klimatu na pobřežní oblasti zahrnuje průřezové nástroje, jako je integrovaná správa pobřežních zón a územní plánování námořních prostor. Dalšími směrnicemi EU, které jsou přímo relevantní pro zajištění odolnosti pobřežních zón vůči změně klimatu, jsou směrnice o povodních a rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí.
• Plány povodí rámcové směrnice o vodě by mohly potenciálně nabídnout budoucí možnosti měření pokroku v oblasti adaptace v pobřežních oblastech na úrovni EU.

Dopady, zranitelnosti a rizika

Ufuk Turpcan, Climate Change PIX /EEA

Očekává se, že změna klimatu bude mít závažné dopady na pobřežní oblasti v důsledku zvýšení hladiny moří, jakož i změn četnosti a rozsahu silných bouří a souvisejících bouří. To může způsobit záplavy, erozi pobřeží a ztrátu nízko položených oblastí, v nichž se nacházejí stanoviště s vysokou environmentální hodnotou, jakož i lidská sídla a infrastruktury. Zvýšení hladiny moří rovněž vyvolá nebo zvýší riziko vniknutí slané vody, což dále ohrozí pobřežní ekosystémy. Očekávaný nárůst teploty vody a acidifikace oceánů navíc přispěje k restrukturalizaci pobřežních ekosystémů, což bude mít dopad na cirkulaci oceánů a biogeochemický cyklus. Škodlivé květy řas se v posledních desetiletích v pobřežních oblastech zvýšily v reakci na eutrofizaci v kombinaci se změnou klimatu. V konečném důsledku mohou tyto účinky způsobit ztrátu mnoha ekosystémových služeb poskytovaných pobřežními oblastmi, ztrátu environmentální, hospodářské, sociální a kulturní hodnoty pro mnoho zúčastněných stran a hospodářských odvětví.

Dopady změny klimatu zhoršují problémy, s nimiž se pobřežní oblasti již potýkají, a to v důsledku rostoucí urbanizace pobřeží a přítomnosti infrastruktur a četných lidských činností, a to jak na pevnině, tak na moři. Tyto neklimatické faktory ovlivňující dopad na klima spolupůsobí s faktory ovlivňujícími dopad na klima, které určují celkovou zranitelnost přírodních a lidských systémů pobřežních oblastí.

Podle evropského posouzení klimatických rizik (EUCRA) vyžaduje riziko pobřežních záplav pro obyvatelstvo, infrastrukturu a hospodářské činnosti a riziko eroze pobřeží a zaplavení pobřežních ekosystémů nejnaléhavější opatření. Mezi další relevantní rizika patří riziko vzniku škodlivých květů řas a patogenů pro lidské zdraví, riziko narušení dodávek energie v důsledku poškození infrastruktury pro přepravu nebo skladování energie v důsledku pobřežních záplav a riziko rozsáhlého narušení pobřežní a námořní dopravy. Pobřežní regiony jsou v databázi EUCRA označeny za hotspoty, protože jsou vystaveny mnoha klimatickým rizikům.

Politický rámec

Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu z roku 2021 uznává, že má-li být proces přizpůsobování inteligentnější, je důležité odstranit rozdíly v dopadech změny klimatu a odolnosti vůči ní ve všech odvětvích, včetně pobřežních oblastí. V rámci cíle učinit přizpůsobení systematičtějším podporuje strategie pro přizpůsobení řešení založená na přírodě a ekosystémové přístupy jako základní opatření k udržení zdravých ekosystémů proti hrozbám změny klimatu. Pro pobřežní oblasti to znamená například obnovu mokřadů a pobřežních ekosystémů. Tyto přístupy využívají modrozelené infrastruktury jako víceúčelová a „nerespektující“ účinná řešení, která posilují ochranu pobřeží před dopady změny klimatu. Strategie rovněž uznává přínosy pohlcování uhlíku, které nabízejí obnovené pobřežní a mořské ekosystémy. V tomto ohledu Komise podporuje nové mechanismy certifikace, které umožní důkladné monitorování a kvantifikaci přínosů pohlcování uhlíku v oblasti klimatu, které nabízí mnoho nových technologií pro snižování emisí v pobřežních oblastech.

Mezi meziodvětvové politiky a nástroje EU relevantní pro odolnost pobřežních oblastí vůči změně klimatu patří integrovaná správa pobřežních zón (ICZM) a územní plánování námořních prostor (MSP).

ICZM podporuje strategický a integrovaný přístup k řízení pobřežních zón, jehož cílem je těžit ze synergií a odstranit nesrovnalosti v různých politikách a odvětvích. Strategický přístup požadovaný v doporučení EU z roku 2002 o integrované správě pobřežních zón zahrnuje zastřešující zásadu ekosystémového přístupu k zachování integrity a fungování pobřeží proti hrozbám, které představuje změna klimatu. Směrnice EU o územním plánování námořních prostor z roku 2014 členským státům doporučuje, aby při rozvoji svého územního plánování námořních prostor zohledňovaly interakce mezi pevninou a mořem a aby při celkovém plánování zohledňovaly dlouhodobé změny v důsledku změny klimatu.

Dalšími směrnicemi EU, které mají význam pro udržitelné řízení pobřežních oblastí s ohledem na přizpůsobení se změně klimatu, jsou:

• směrnice o povodních, která se zabývá vyhodnocováním a zvládáním povodňových rizik vodních toků a pobřeží ve vztahu k proměnlivosti klimatu a změně klimatu;
• Rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí, kterou se stanoví společný rámec, v němž jsou členské státy povinny přijmout nezbytná opatření k dosažení a zachování dobrého stavu prostředí pobřežních a mořských vod EU do roku 2020 a k ochraně základny zdrojů, na níž závisí hospodářské a sociální činnosti související s mořem.

Tyto směrnice musí být provedeny v souladu s požadavky rámcové směrnice o vodě, která stanoví společný rámec pro ochranu vnitrozemských povrchových vod, brakických vod, pobřežních vod a podzemních vod.

Zlepšení znalostní základny

Evropské posouzení klimatických rizik z roku 2024 poskytuje komplexní posouzení hlavních klimatických rizik, kterým Evropa dnes i v budoucnu čelí. Identifikuje 36 hlavních klimatických rizik, která ohrožují naši energetickou a potravinovou bezpečnost, ekosystémy, infrastrukturu, vodní zdroje, finanční systémy a zdraví lidí, a to i s ohledem na riziko pro pobřežní oblasti.

Šestá hodnotící zpráva pracovní skupiny II Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) s názvem Změna klimatu 2022: Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost popisuje současné chápání dopadů změny klimatu na pobřežní oblasti, jejich ekosystémy a biologickou rozmanitost, jakož i možné možnosti přizpůsobení, jejich proveditelnost a limity.

Zvláštní zpráva o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu a zvláštní zpráva IPCC o globálním oteplování o 1,5 °C dříve posuzovaly, jak se očekává, že se oceány a kryosféra změní s pokračujícím globálním oteplováním, rizika a příležitosti, které tyto změny přinášejí ekosystémům a lidem, a možnosti zmírňování, přizpůsobování a správy pro snížení budoucích rizik.

Evropský atlas evropských moří je internetový nástroj, který poskytuje interaktivní a různorodé informace o přírodních a socioekonomických prvcích v pobřežních a mořských oblastech Evropy. Obsahuje rovněž informace o projektech integrované správy pobřežních zón zapojených do bývalé iniciativy OURCOAST.

Údaje o globální extrémní hladině moře a modely podporující zjištění nejnovějších studií o pobřežních záplavách jsou k dispozici v databázi údajů Společného výzkumného střediska LISCoAsT (Large scale Integrated Sea-level and Coastal Assessment Tool – rozsáhlý integrovaný nástroj pro hodnocení hladiny moře a pobřeží). Společné výzkumné středisko rovněž řídilo projekty PESETA, v jejichž rámci byl dopad změny klimatu na pobřežní systémy v působnosti od projektu PESETA I v roce 2009.

Služba programu Copernicus v oblasti změny klimatu (C3S) podporuje politiky Evropské unie v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování tím, že poskytuje konzistentní a směrodatné informace o změně klimatu. Služba umožňuje uživatelům přístup k příkladům skutečných aplikací svého úložiště údajů o klimatu pro několik odvětví, včetně pobřežních oblastí, což ukazuje, jak lze získat přístup k údajům o klimatu, transformovat je a učinit je relevantními pro řešení konkrétních výzev v oblasti klimatu a rozhodování souvisejícího s klimatem.

Ukazatel agentury EEA Extrémní hladiny moří a pobřežní záplavy ukazuje předpokládanou změnu četnosti povodní v Evropě podle dvou různých scénářů, které vyžadují, aby byla ochrana pobřeží plánována na místní nebo regionální úrovni.

Řada výzkumných projektů podporovaných různými programy EU dále přispěla znalostmi o pobřežních oblastech (jako například FAIR). V rámci Evropského výzkumného prostoru pro klimatické služby si ECLISEA klade za cíl podporovat vědu o klimatu v pobřežních oblastech, pokud jde o dynamiku mořského povrchu na evropských pobřežích a mořích, a vypracovávat doporučení a osvědčené postupy týkající se aspektů pobřežního klimatu a dopadu na pobřeží.INSeaPTION si klade za cíl společně navrhovat a společně s uživateli rozvíjet pobřežní klimatické služby založené na nejmodernějším zvyšování hladiny moří, dopadu, přizpůsobení a mezioborové vědě.

Několik projektů financovaných EU přispělo k prokázání potenciálu vnitrostátní strategie boje proti povodním pro zmírňování povodní a odolnost pobřeží (např. SARCC, ADAPTA BLUES, ADAPTO), což poskytlo značnou znalostní a faktickou základnu o tomto tématu, přičemž výzkumné úsilí se zaměřilo zejména na intervence malého rozsahu. RECONECT si klade za cíl rychle posílit evropský referenční rámec pro NbS pro snížení hydrometeorologického rizika tím, že bude demonstrovat, odkazovat, rozšiřovat a využívat rozsáhlé NbS ve venkovských a přírodních oblastech, včetně pobřežních zón.

Podpora investic a financování

Víceletý finanční rámec EU (VFR) na období 2021–2027 činí 1,21 bilionu EUR a dalších 807 miliard EUR z nástroje EU na podporu oživení nové generace. 30 % tohoto rozpočtu je vyčleněno na činnosti přispívající k cílům v oblasti klimatu.

Klíčovými nástroji EU, které jsou k dispozici na podporu přizpůsobení se změně klimatu, jsou:

• Program LIFE podporuje jak projekty v oblasti zmírňování změny klimatu, tak projekty v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, a to i v pobřežních oblastech.
• Program Horizont Evropa zahrnuje mise: „Přizpůsobeníse změně klimatu“s cílem podpořit nejméně 150 evropských regionů a komunit, aby se do roku 2030 staly odolnými vůči změně klimatu, a „Obnovanašich oceánů a vod do roku 2030“.

Komplexní přehled lze nalézt na stránce financování adaptačních opatření ze strany EU.

Podpora provádění

Pobřežní města a místní samosprávy mají významnou pravomoc nad politikami a předpisy v oblasti využívání půdy, aby EU a globální iniciativy (platformy a sítě) spojující místní samosprávy mohly poskytnout podporu při provádění adaptačních opatření. Iniciativy, jako je Pakt starostů a primátorů v oblasti energetiky a klimatu a C40 (včetně pobřežních měst a měst v deltě), spojují místní orgány po celém světě, aby spolupracovaly na udržitelných opatřeních v oblasti změny klimatu.

Platforma pro evropská opatření pro přirozené zadržování vody (NWRM) podporuje provádění evropské environmentální politiky v oblasti zelené infrastruktury jako způsobu, jak přispět k integrovaným cílům týkajícím se ochrany a obnovy přírody a biologické rozmanitosti. Platforma NWRM pokrývá širokou škálu řešení a případových studií, z nichž některá jsou relevantní i pro pobřežní oblasti.

MRE přizpůsobení

Směrnice o povodních zdůrazňuje, že změna klimatu vede k větší pravděpodobnosti a nepříznivým dopadům povodní, a vyzývá členské státy, aby se změnou klimatu zabývaly ve svých předběžných posouzeních povodňových rizik a plánech pro zvládání povodňových rizik a aby se v přezkumech svých plánů pro zvládání povodňových rizik zabývaly pravděpodobnými dopady změny klimatu na výskyt povodní. Vzhledem ke zvyšování hladiny moří a pravděpodobnému rostoucímu riziku prudkých bouří se očekává, že záplavy budou mít v pobřežních oblastech rostoucí dopady. Podle nejnovějšího evropského přehledu plánů pro zvládání povodňových rizik 24 z 26 členských států ve svých plánech pro zvládání povodňových rizik zohlednilo alespoň některé aspekty změny klimatu a deset poskytlo přesvědčivé důkazy o tom, že byly zohledněny dopady změny klimatu. Pouze několik členských států však popsalo metody pro kontrolu účinnosti opatření s ohledem na scénáře změny klimatu, zatímco několik členských států určilo opatření, která řeší změnu klimatu s přístupem bez výhrad.

Změna klimatu je s ohledem na povodně rovněž zahrnuta do plánů povodí rámcové směrnice o vodě, které zahrnují i pobřežní vody, spolu s hodnocením tlaků způsobených změnou klimatu. V evropském přehledu druhých plánů povodí se uvádí, že pouze jedna třetina členských států uplatnila konkrétní opatření pro přizpůsobení se změně klimatu.