Finanční

Klíčová sdělení

• Expozice samotné infrastruktury finančního sektoru vůči změně klimatu je nízká ve srovnání s expozicí a zranitelností aktiv, do nichž investují. Expozice vůči faktorům klimatického rizika odráží nerovnoměrnou zranitelnost napříč regiony a odvětvími EU, ale také koncentraci v konkrétních portfoliích finančního sektoru, bankách a finančních institucích.
• Udržitelné investice do přizpůsobení se změně klimatu jsou harmonizovány v taxonomii EU, která musí v průběhu času pokrývat více hospodářských činností a je globálně použitelná. Prostřednictvím investic, které jsou označeny za udržitelné, může finanční sektor prosazovat a podporovat adaptační opatření ke snížení fyzických klimatických rizik. Zbytková rizika mohou být přenášena prostřednictvím pojistných mechanismů.

Dopady, zranitelnosti a rizika

Změna klimatu představuje pro EU významná makroekonomická a fiskální rizika, která v Evropě způsobují značné ztráty. Může poškodit hospodářskou výkonnost, snížit daňové příjmy a zvýšit vládní výdaje na obnovu po katastrofách a sociální náklady. Tyto dopady ohrožují fiskální stabilitu, narušují obchodní toky, poškozují kapitálový fond, snižují produktivitu a snižují nabídku pracovních sil, což v konečném důsledku brání hospodářskému růstu a zvyšuje finanční nejistotu. Například povodně v Německu, Belgii a Nizozemsku v roce 2021 stály 44 miliard EUR. Tyto dopady zatěžují veřejné finance, pojistitele, investory a finanční trhy. Předpokládá se, že ekonomické náklady v nadcházejících desetiletích prudce porostou, přičemž rizika vyplývající jak z přímých dopadů, tak z mezinárodních dopadů se budou vracet zpět do Evropy.

V letech 1980 až 2023 činily extrémní jevy související s počasím a klimatem odhadem 738 miliard EUR (hodnoty z roku 2023). Poměrně malý počet událostí je odpovědný za velkou část hospodářských ztrát: 5 % událostí souvisejících s počasím a klimatem s největšími ztrátami je odpovědných za 61 % ztrát a 1 % událostí způsobuje 28 % ztrát (vlastní výpočty agentury EEA na základě původního souboru údajů). Průměrné roční ztráty (konstantní ceny, 2023 EUR) činily přibližně 8,5 miliardy EUR v letech 1980–1989, 14,0 miliardy EUR v letech 1990–1999, 15,8 miliardy EUR v letech 2000–2009 a 17,8 miliardy EUR v letech 2010–2019. Pět let s nejvyššími ročními hodnotami je rok 2021 (63,0 miliardy EUR), 2022 (56,0 miliardy), 2002 (45,7 miliardy), 2023 (43,9 miliardy) a 1999 (36,7 miliardy).

Pojištění má zásadní význam pro zmírnění hospodářských dopadů klimatických katastrof financováním rekonstrukce a krytím ztrát. V letech 1980–2023 však bylo pojištěno méně než 20 % evropských ztrát souvisejících s klimatem, což poukazuje na významný nedostatek ochrany. Zásadní význam má řešení této mezery s možnostmi politiky. Schopnost snížit podíl potenciálních hospodářských ztrát způsobených změnou klimatu na nepojištěná aktiva a činnosti – mezera v ochraně klimatu – bude určovat velkou část odolnosti společností.

Evropské posouzení klimatických rizik identifikovalo několik hlavních klimatických rizik relevantních pro finanční sektor. Riziko pro životaschopnost evropských mechanismů solidarity vyžaduje naléhavá opatření. Riziko pro veřejné finance, které vede k finanční krizi, a riziko pro evropské trhy s nemovitostmi nebo pojištěním vyžadují více opatření. V neposlední řadě je třeba dále prozkoumat rizika, která pro evropské finanční trhy představují dopady změny klimatu v Evropě i mimo ni.

Politický rámec

V reakci na rostoucí dopady změny klimatu začala Evropská komise začleňovat odolnost vůči změně klimatu do fiskálních rámců. Bankovnictví a pojišťovnictví rovněž začaly samy přijímat opatření k řešení těchto dopadů.

Pokud jde o dopad změny klimatu na evropské hospodářství a finanční systém, strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu odkazuje podrobněji na strategii EU pro udržitelné financování, neboť udržitelné financování hraje klíčovou úlohu při plnění politických cílů v rámci Zelené dohody pro Evropu, jakož i mezinárodních závazků EU týkajících se cílů v oblasti klimatu a udržitelnosti.

Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti zmocňuje Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů s cílem upřesnit, jak příslušné orgány a účastníci trhu plní povinnosti stanovené ve směrnici. V červenci 2023 přijala Komise první akt v přenesené pravomoci, včetně požadavků na zveřejňování informací o změně klimatu.

Akt o digitální provozní odolnosti (DORA) je nařízení EU, které vstoupilo v platnost dne 16. ledna 2023 a uplatňuje se ode dne 17. ledna 2025. Jeho cílem je posílit IT bezpečnost finančních subjektů, jako jsou banky, pojišťovny a investiční podniky, a zajistit, aby finanční sektor v Evropě zůstal odolný v případě vážného narušení provozu. To zahrnuje také dopady událostí souvisejících se změnou klimatu a zhoršováním životního prostředí a přírodních katastrof.

Nařízení DORA harmonizuje pravidla týkající se provozní odolnosti finančního sektoru. Vztahuje sena 20 různých typů finančních subjektů a poskytovatelů služeb IKT z řad třetích stran.

Odvětví pojišťovnictví

Zdá se, že podíl nepojištěných hospodářských ztrát způsobených všemi zaznamenanými riziky souvisejícími s počasím a klimatem se zvyšuje v důsledku pomalých adaptačních opatření a častějších extrémních povětrnostních jevů bez vyšší míry rozšíření klimatického pojištění. Klimatická rizika pravděpodobně zdůrazní místní ekonomiky a způsobí selhání trhu, která postihnou jak spotřebitele, tak pojistitele. Častější katastrofické události v kombinaci s potřebou splnit vyvíjející se regulační požadavky mohou ohrozit obchodní modely společností a způsobit, že pojištění některých rizik bude pro zákazníky nedostupné nebo pro pojistitele neproveditelné. Jak je uvedeno ve zprávě IPCC AR6 WG II Climate Change 2022: Dopady, adaptace a zranitelnost Klíčovým adaptačním řešením je zlepšení přístupu k úvěrům a pojištění, aby bylo možné tlumit variabilitu v přístupu ke zdrojům a jejich hojnost.

K řešení těchto problémů Evropská komise:

• Posílení dialogu mezi pojistiteli, tvůrci politik a dalšími zúčastněnými stranami prostřednictvím dialogu o odolnosti vůči změně klimatu. Hlavním cílem dialogu je zmenšit tento rozdíl v ochraně klimatu. Předsedá mu GŘ CLIMA a GŘ FISMA;
• v úzké spolupráci s Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) určuje a prosazuje osvědčené postupy v oblasti finančních nástrojů pro řízení rizik;
• prozkoumat širší využívání finančních nástrojů a inovativních řešení pro řešení rizik vyvolaných změnou klimatu.

Solventnost II je směrnice v právu Evropské unie, která kodifikuje a harmonizuje nařízení EU o pojišťovnictví. Jedná se především o výši kapitálu, který musí pojišťovny v EU držet, aby snížily riziko platební neschopnosti. Směrnice však dosud plně nezohledňuje rizika vyplývající ze změny klimatu a existuje několik hlasů, které vyzývají k lepšímu zachycení tohoto aspektu v podmodulu rizika přírodních katastrof.

Bankovní a investiční sektor

Banky jsou pod rostoucím regulačním a obchodním tlakem, aby se chránily před dopadem změny klimatu a sladily se s globální agendou udržitelnosti. Vzhledem k nedostatečnému regulačnímu a dohledovému rámci si řada centrálních bank a regulačních orgánů po celém světě uvědomila svou úlohu a potenciální mandát při řešení změny klimatu a environmentálních rizik, jimž toto odvětví čelí. Například skupina centrálních bank včetně Evropské centrální banky zahájila v roce 2017 vytváření sítí pro ekologizaci finančního systému. Jeho cílem je přispět k analýze a řízení rizik souvisejících s klimatem a životním prostředím ve finančním sektoru a mobilizovat hlavní finanční prostředky na podporu přechodu k udržitelnému hospodářství.

Několik soukromých bank začalo vyvíjet nové produkty, jako jsou zelené dluhopisy nebo zelené hypotéky. Zelené dluhopisy jsou dluhové nástroje, které se liší od běžných cenných papírů s pevným výnosem pouze v tom smyslu, že se emitent zaváže použít získané peněžní prostředky k financování projektů, které mají mít pozitivní dopady na životní prostředí nebo klima. Technická expertní skupina pro udržitelné financování zveřejnila v roce 2020 svou příručku použitelnosti pro standard EU pro zelené dluhopisy.

V rámci zelené hypotéky nabízí banka nebo poskytovatel hypotečního úvěru kupujícímu domu preferenční podmínky, pokud může prokázat, že nemovitost, na kterou si půjčuje, splňuje určité normy v oblasti životního prostředí.

Nařízení o zveřejňování informací týkajících se udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti zavádí povinnost zveřejňovat informace o tom, jak institucionální investoři a správci aktiv začleňují environmentální, sociální a správní faktory do svých procesů řízení rizik. Akty v přenesené pravomoci dále upřesní požadavky na začlenění faktorů ESG do investičních rozhodnutí, což je součástí povinností institucionálních investorů a správců aktiv vůči investorům a příjemcům.

Zlepšení znalostní základny

Evropské posouzení klimatických rizik z roku 2024 poskytuje komplexní posouzení hlavních klimatických rizik, kterým Evropa dnes i v budoucnu čelí. Identifikuje 36 hlavních klimatických rizik, která ohrožují naši energetickou a potravinovou bezpečnost, ekosystémy, infrastrukturu, vodní zdroje, finanční systémy a zdraví lidí, a to i s ohledem na rizika pro finanční sektor.

Evropské posouzení klimatických rizik z roku 2024 poskytuje komplexní posouzení hlavních klimatických rizik, kterým Evropa dnes i v budoucnu čelí. Identifikuje 36 hlavních klimatických rizik, která ohrožují naši energetickou a potravinovou bezpečnost, ekosystémy, infrastrukturu, vodní zdroje, finanční systémy a zdraví lidí, a to i s ohledem na rizika pro finanční sektor.

Mnoho činností souvisejících s udržitelným financováním opatření v oblasti klimatu a přizpůsobení se změně klimatu se zabývá mezinárodním rozměrem. Tato stránka se zaměřuje na to, jaký význam mají pro členské země EHP na vnitrostátní úrovni. Další informace o mezinárodních a rozvojových aspektech lze nalézt na stránkách UNFCCC a na jeho datovém portálu.

IPCC se také zaměřuje především na mezinárodní finanční toky (a na nízkouhlíkové aspekty spíše než na aspekty přizpůsobení), ale kapitola o průřezových otázkách investic a financí v 5. hodnotící zprávě IPCC (AR5), pracovní skupina III, rovněž podrobně popisuje některé domácí otázky. Příspěvky pracovní skupiny pro dopady, přizpůsobení a zranitelnost (pracovní skupina II) k šesté hodnotící zprávě jsou plánovány na rok 2022.

Globální centrum pro přizpůsobení se změně klimatu provozuje program financování opatření v oblasti klimatu, jehož cílem je začlenit přizpůsobování se změně klimatu a odolnost vůči ní do rozhodování, navýšit financování opatření v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a odolnosti vůči ní a vyvinout inovativní finanční nástroje.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) zveřejnila v roce 2007 technickou zprávu s názvem Změna klimatu: náklady na nečinnost a náklady na přizpůsobení a v současné době probíhá nový projekt na toto téma, kde bude práce k dispozici v roce 2022.

Nedávnými výzkumnými projekty v oblasti financí a ekonomiky přizpůsobení se změně klimatu jsou například projekt H2020_Insurance, který je dále rozvíjen v rámci modelování ztrát OASIS a v centru OASIS, nebo projekt NAIAD zaměřený na pojistnou hodnotu přírody. Dalšími projekty, které se zabývají adaptační ekonomikou a financemi, jsou například COACCH, ClimateCost Econadapt, nebo NATURANCE. Zkoumají technickou, finanční a provozní proveditelnost a výkonnost řešení založených na kombinaci financování rizika katastrof a investic do řešení inspirovaných přírodou.

Podpora investic a financování

Víceletý finanční rámec EU (VFR) na období 2021–2027 činí 1,21 bilionu EUR a dalších 807 miliard EUR z nástroje EU na podporu oživení nové generace. 30 % tohoto rozpočtu je vyčleněno na činnosti přispívající k cílům v oblasti klimatu. Novým víceletým finančním rámcem Komise navýšila zdroje na financování opatření v oblasti změny klimatu a přizpůsobení se této změně, mimo jiné prostřednictvím inovativních mechanismů, jako je Evropský fond pro udržitelný rozvoj plus, a využila zdroje ve dvoustranných kanálech a prostřednictvím členských států EU.

Další podrobnosti o finančních závazcích jsou k dispozici zde a přehled mechanismů financování EU na období 2021–2027 naleznete zde.

Kromě mechanismů financování v rámci EU zvýšily EU a její členské státy v roce 2019 celkovou finanční podporu třetím zemím v oblasti klimatu o 7,4 %, což představuje 21,9 miliardy EUR, z nichž 52 % bylo vynaloženo na pomoc partnerům EU přizpůsobit se změně klimatu. Poskytnutí vysokého podílu finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu v rámci mezinárodní spolupráce EU, a zejména na přizpůsobení se změně klimatu, zůstane zachováno i v budoucnu.

Podpora provádění adaptace

Orgán EIOPA dále rozvíjí činnosti k provádění udržitelného financování, např. pomocí přehledu nedostatků v oblasti ochrany pojištění, metodické práce na začlenění změny klimatu do pojištění pro případ přírodních katastrof (solventnostní kapitálové požadavky) nebo do upisování a tvorby cen v oblasti neživotního pojištění.