Mořské prostředí a rybolov

Klíčová sdělení

• Dopady změny klimatu na mořskou vodu se kumulují s dalšími antropogenními tlaky jak na moři, tak na pobřežních oblastech, které již ovlivňují rybolov a mořskou akvakulturu se změněnými výnosy a změnami lovišť a cílových druhů.  Kromě toho se očekává, že intenzifikace extrémních jevů s tvrdšími podmínkami na otevřeném moři ovlivní všechna odvětví modré ekonomiky.
• EU tyto dopady řeší tím, že zřizuje centra pro vědecké informace, jako je námořní služba programu Copernicus a Evropská námořní síť pro pozorování a sběr dat, jako poskytovatele bezplatných a otevřených dat pro všechny uživatele na celém světě. Jejím cílem je rovněž dosáhnout dobrého stavu prostředí pobřežních a mořských vod EU, pokud jde o přizpůsobení se změně klimatu prostřednictvím rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí a rozvojem a využíváním přírodě blízkých řešení pro mořské a pobřežní ekosystémy.
• Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond na období 2021–2027 podporuje inovativní projekty, které přispívají k udržitelnému využívání a řízení vodních a námořních zdrojů, včetně přizpůsobení se změně klimatu.

Dopady, zranitelnosti a rizika

Stuart Rankin on flickr

Mořské vody se v důsledku globální změny klimatu oteplují, jsou kyselejší a mají snížený obsah kyslíku. Oteplování vody má za následek změnu rozložení druhů a změnu růstu a rozložení rybích populací. Okyselování oceánů ovlivní schopnost druhů vylučujících uhličitan vápenatý (jako měkkýši, planktony a korály) produkovat své skořápky nebo kostry. Odkysličení ovlivňuje prostorové rozšíření druhů a zejména v uzavřených povodích, jako je Baltské moře a ústí řek, větší a častější výskyty hypoxie a anoxie, které ovlivňují přežití druhů a poškozují zdraví ekosystémů. Škodlivé květy řas se vyskytují v reakci na eutrofizaci se souběžným výskytem změny klimatu a vedou k negativním dopadům na mořské ekosystémy, rybolov, cestovní ruch, hospodářství a lidské zdraví.

Teploty v Arktidě rostou rychleji než celosvětový roční průměr, což v konečném důsledku vede ke zvyšování hladiny moří a ovlivňuje dynamiku oceánů, což má dopad na prvovýrobu v mořích. To spolu s lidským tlakem na využívání Arktidy má dopad na biologickou rozmanitost, rybolov a místní živobytí.  Změna klimatu se kumuluje s dalšími antropogenními tlaky, jako je nadměrný rybolov a znečištění moří, a to jak na moři, tak v pobřežních oblastech, s kombinovanými účinky na mořské ekosystémy a klíčové ekosystémové služby. Rybolov a mořská akvakultura se již potýkají s dopady změny klimatu, se změněnými výnosy a změnou lovišť a cílových druhů.  Kromě toho se očekává, že zintenzivnění extrémních jevů s tvrdšími podmínkami na otevřeném moři ovlivní všechna odvětví modré ekonomiky, jako je námořní doprava, přístavní činnosti a výroba energie na moři.

V evropském posouzení klimatických rizik bylo zjištěno, že riziko pro mořské ekosystémy vyplývající ze změny klimatu v kombinaci s dalšími antropogenními faktory je obzvláště naléhavé řešit. Rizika pro suchozemské a sladkovodní ekosystémy se mohou promítnout do mořských ekosystémů.

Politický rámec

Cílem strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (2021) je realizovat vizi Evropy odolné vůči změně klimatu do roku 2050. Adaptace bude inteligentnější, neboť zaplní mezeru v oblasti dopadů změny klimatu a odolnosti vůči ní. Budou posílena měření a pozorování oceánů, jakož i centra vědeckých informací, jako je námořní služba programu Copernicus a Evropská námořní síť pro pozorování a sběr dat (EMODnet),jakožto poskytovatelé bezplatných a otevřených dat pro všechny uživatele na celém světě. Přizpůsobení bude systematičtější, neboť posílí vazbu se společnou rybářskou politikou a dalšími iniciativami EU, které napomáhají místní adaptaci, a rovněž podpoří větší zapojení místních akčních skupin v oblasti rybolovu (FLAG). Úloha přírodě blízkých řešení pro mořské a pobřežní ekosystémy je uváděna jako víceúčelová, nelitující a účinná řešení, která mají rovněž potenciál pro pohlcování uhlíku. Díky novým iniciativám v oblasti financování (včetně programu Horizont Evropa)se přizpůsobení urychlí. V neposlední řadě strategie pro přizpůsobení, která má zajistit, aby se přizpůsobení stalo mezinárodním, uznává potřebu zahrnout aspekty změny klimatu do budoucích dohod na ochranu mezinárodních zdrojů, jako je mezinárodní rybolov a biologická rozmanitost, a to i v oblastech mimo vnitrostátní jurisdikce.

V květnu 2021 přijala Komise nový přístup k udržitelné modré ekonomice v EU, v němž potvrdila zásady Zelené dohody pro Evropu. Uznává ničivé dopady změny klimatu na oceány a pobřeží a kumulativní dopady hospodářských činností na moři. Vybízí podniky, aby využívaly nebo vytvářely obnovitelné zdroje, chránily mořské ekosystémy, snižovaly znečištění a zvyšovaly odolnost vůči změně klimatu.

Kromě toho EU definovala konkrétní rámec průřezových a odvětvových politik, které jsou důležité pro udržitelné řízení a správu moří. Integrovaná námořní politika EU se snaží zajistit soudržnější a koordinovanější přístup k mořským a námořním otázkám, a to i s ohledem na změnu klimatu. Rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí je environmentálním pilířem integrované námořní politiky. Stanoví společný rámec, který vyžaduje, aby členské státy přijaly nezbytná opatření k dosažení a zachování dobrého stavu prostředí pobřežních a mořských vod EU. Podle rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí a při vypracovávání svých vnitrostátních strategií pro mořské prostředí musí členské státy případně upřesnit veškeré důkazy o dopadech změny klimatu.

Základem rybářské politiky EU je společná rybářská politika (SRP). Společná rybářská politika definuje soubor společných pravidel, jejichž cílem je zajistit, aby rybolov a akvakultura byly environmentálně, ekonomicky a sociálně udržitelné a aby byly zdrojem zdravých potravin pro občany EU. Udržitelný rybolov prováděný prostřednictvím společné rybářské politiky je nezbytný pro zvýšení odolnosti a plnění Zelené dohody pro Evropu.

Zlepšení znalostní základny

Evropské posouzení klimatických rizik z roku 2024 poskytuje komplexní posouzení hlavních klimatických rizik, kterým Evropa dnes i v budoucnu čelí. Identifikuje 36 hlavních klimatických rizik, která ohrožují naši energetickou a potravinovou bezpečnost, ekosystémy, infrastrukturu, vodní zdroje, finanční systémy a zdraví lidí, a to i s ohledem na riziko pro mořské odvětví a odvětví rybolovu.

Šestá hodnotící zpráva pracovní skupiny II Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) s názvem Změna klimatu 2022: Dopady, přizpůsobení se a zranitelnostpředstavují nejaktuálnější vědecké poznatky o dopadech změny klimatu na rybolov a akvakulturu a na jejich produktivitu, přičemž se rovněž zaměřují na stále obtížnější uspokojování lidských potřeb.

Analýza dopadů změny klimatu spojených s globálním oteplováním na 1,5 °C ve srovnání s 2 °C na biologickou rozmanitost moří, rybolov a ekosystémy a dopadů probíhajícího globálního oteplování na oceány a kryosféru je popsána ve dvou dalších specifických zprávách: zvláštní zprávu IPCC o globálním oteplování o 1,5 °C a zvláštní zprávu IPCC o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu (SROCC).

V návaznosti na diskusi, která vyplynula z konference SROCC, byla na 25. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCC COP25),které se konalo v prosinci 2019 v Madridu, představena zpráva iniciativy „Oceán pro klima“ a politická doporučení platformy pro klima Ocean &amp. Tuto konferenci smluvních stran oznámil její předseda jako „modrou konferenci smluvních stran“, která uznává úzké vazby mezi zdravím klimatu a zdravím oceánů.

Výzva, kterou představuje změna klimatu pro rybolov a akvakulturu, jakož i reakce na přizpůsobení se změně klimatu jsou jádrem dvou zpráv FAO: Globální syntéza současných znalostí, možností přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírňování (2018) a adaptivního řízení rybolovu v reakci na změnu klimatu (2021).

V rámci své politiky integrované námořní politiky vynakládá EU značné úsilí na shromažďování údajů o mořích z různých zdrojů (Marine Knowledge 2000). EMODNET poskytuje přístup k široké škále dat, produktů a metadat týkajících se batymetrie, geologie, stanovišť mořského dna, chemie, biologie, fyziky a lidských činností. Námořní služba programu Copernicus navíc poskytuje pravidelné a systematické referenční informace o stavu fyzických oceánů a regionálních moří, zatímco Evropský atlas moří sdílí různorodou škálu prostorových informací o evropských mořích a pobřežích.

Chráněné mořské oblasti jsou mezinárodně uznávány jako nástroj na podporu přizpůsobování se změně klimatu i jejího zmírňování. Přehled a perspektivy pro budoucnost chráněných mořských oblastí jsou uvedeny ve zprávě agentury EEA o sítích chráněných mořských oblastí v evropských mořích (2015). Na základě studie ETC/ICM Spatial Analysis of Marine Protected Area Networks in Europe's Seas (Územní analýza sítí chráněných mořských oblastí v evropských mořích) byl zveřejněn briefing agentury EEA (2018) o chráněných mořských oblastech.

Projekty financované EU (např. MPA-ADAPT a MPA-ENGAGE pro Středomoří, ATLAS pro Atlantik) poskytly významné poznatky pro přizpůsobení se změně klimatu na toto téma. Byly vytvořeny rámce a nástroje na podporu rozhodování, které mají subjektům s rozhodovací pravomocí pomoci při přizpůsobování se změně klimatu. Nástroj na podporu přizpůsobení se změně klimatu pro ostrovy byl vyvinut v rámci projektu SOCLIMPACT s cílem pomoci tvůrcům politik při navrhování přizpůsobených strategií a plánů pro přizpůsobení se změně klimatu pro jejich ostrovy. Rámec na podporu rozhodování ClimeFish obsahuje zdroje a systémy na podporu rozhodování s celkovým cílem pomoci zajistit udržitelnou produkci mořských plodů tváří v tvář změně klimatu.

Podpora investic a financování

Nový VFR na období 2021–2027 poskytuje 30 % svého rozpočtu na boj proti změně klimatu. Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond na období 2021–2027 (ENRAF)podporuje inovativní projekty, které přispívají k udržitelnému využívání a řízení vodních a námořních zdrojů a rovněž pomáhají plnit cíle Zelené dohody pro Evropu, plánu pro politiky EU v oblasti klimatu a životního prostředí.

Program LIFE spolufinancuje projekty, které zahrnují obnovu mořských a pobřežních ekosystémů a zvyšují odolnost vůči změně klimatu. Nový program Horizont Evropa zahrnuje tři pilíře: Vynikající věda, globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu a inovativní Evropa. V rámci druhého pilíře je zvláštní klastr (č. 6) věnován potravinám, biohospodářství, přírodním zdrojům, zemědělství a životnímu prostředí a zahrnuje jako výzkumné oblasti moře a oceány. Nové příležitosti se očekávají v rámci misí „Starfish 2030“ a „Restoreour Ocean and Waters“ (Obnova našich oceánů a vod),jejichž cílem je do roku 2030 rozvíjet znalosti o našich oceánech a vodách, obnovovat je a chránit. JPI Oceans je mezivládní platforma pro dlouhodobou spolupráci, která je otevřena všem členským státům EU a přidruženým zemím, které investují do mořského a námořního výzkumu. Změna klimatu je strategickou oblastí strategie iniciativy JPI Ocean na období 2021–2025 v rámci vzájemně propojených prioritních oblastí pro odolné oceány.

Úplný přehled je k dispozici na stránce věnované financování adaptace ze strany EU.

Podpora provádění

FARNET je komunita lidí provádějících komunitně vedený místní rozvoj v rámci ENRAF. Tato síť sdružuje skupiny FLAG, řídící orgány, občany a odborníky z celé EU, aby pracovali na udržitelném rozvoji rybolovu a pobřežních oblastí. V rámci strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu se předpokládá větší zapojení regionálních orgánů prostřednictvím těchto skupin. Příručka sítě FARNET „Strategie zaměřené na budoucnost pro rybolovné oblasti“uvádí, že prostřednictvím místních projektů zvyšování povědomí a podpory iniciativ prosazujících změny životního stylu, které upřednostňují místní a udržitelné produkty a služby, mohou skupiny FLAG pomáhat komunitám při zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně.

MRE přizpůsobení

Ze zprávy o prvním cyklu provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí (2020) vyplývá, že rámec EU pro ochranu mořského prostředí je jedním z nejkomplexnějších a nejambicióznějších na světě. Je však třeba jej posílit, aby bylo možné řešit převládající tlaky, jako je nadměrný rybolov a neudržitelné rybolovné postupy, plastový odpad, přebytečné živiny, hluk pod vodou, znečištění a další typy environmentálních tlaků. Ačkoli změna klimatu patří mezi hlavní tlaky na mořské prostředí, které členské státy navrhují, klíčová témata, jako je acidifikace oceánů v evropských mořích a dopady vln veder v mořích na biologickou rozmanitost moří, nejsou v systémech monitorování na úrovni EU dobře zavedena. Účinně spravované chráněné mořské oblasti jsou součástí programu opatření vnitrostátních strategií pro mořské prostředí, jejichž cílem je zabránit ztrátě a degradaci druhů a stanovišť, zvýšit ochranu pobřeží a odolnost ekosystémů tváří v tvář globálním změnám.