Pobřežní oblasti

Pobřežní oblasti

Klíčová sdělení

• Očekává se, že změna klimatu bude mít závažné dopady na pobřežní oblasti, zejména v důsledku zvyšování hladiny moří, bouří a prudkých bouří, ale také na pronikání slané vody do pobřežních ekosystémů, zvýšené teploty vody a okyselování oceánů. Tyto účinky mohou v konečném důsledku způsobit ztrátu četných ekosystémových služeb poskytovaných pobřežními oblastmi, environmentální, hospodářské, sociální a kulturní hodnoty pro mnoho zúčastněných stran a hospodářských odvětví.
• Politický rámec EU pro řešení dopadů změny klimatu na pobřežní oblasti zahrnuje průřezové nástroje, jako je integrovaná správa pobřežních zón a územní plánování námořních prostor. Dalšími směrnicemi EU, které mají přímý význam pro zvýšení odolnosti pobřežních zón vůči změně klimatu, jsou směrnice o povodních a rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí.
• Plány povodí rámcové směrnice o vodě by potenciálně mohly nabídnout budoucí možnosti měření pokroku při přizpůsobování se změně klimatu v pobřežních oblastech na úrovni EU.

Dopady a zranitelnosti

Očekává se, že změna klimatu bude mít závažné dopady na pobřežní oblasti, zejména v důsledku zvyšování hladiny moří a změn četnosti a rozsahu silných bouří a souvisejících bouří. To může způsobit záplavy, pobřežní erozi a ztrátu nízko položených oblastí, v nichž se nacházejí stanoviště s vysokou environmentální hodnotou, jakož i lidská sídla a infrastruktury. Zvýšení hladiny moří rovněž vyvolá nebo zvýší riziko pronikání slané vody, což dále ohrozí pobřežní ekosystémy. Očekávaný nárůst teploty vody a acidifikace oceánů navíc přispěje k restrukturalizaci pobřežních ekosystémů, což bude mít dopad na cirkulaci oceánů a biogeochemický cyklus. Tyto účinky mohou v konečném důsledku způsobit ztrátu četných ekosystémových služeb poskytovaných pobřežními oblastmi, environmentální, hospodářské, sociální a kulturní hodnoty pro mnoho zúčastněných stran a hospodářských odvětví.

Dopady změny klimatu zhoršují problémy, s nimiž se pobřežní oblasti již potýkají, a to v důsledku rostoucí urbanizace pobřeží a přítomnosti infrastruktur a četných lidských činností, a to jak na pevnině, tak na moři. Tyto hnací síly nesouvisející s klimatem interagují s hnacími silami souvisejícími s klimatem a určují celkovou zranitelnost přírodních a lidských systémů pobřežních oblastí.

Politický rámec

Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu z roku 2021 uznává, že v zájmu inteligentnějšího procesu přizpůsobení je důležité odstranit rozdíly v dopadech změny klimatu a odolnosti ve všech odvětvích, včetně pobřežních oblastí. V rámci cíle učinit přizpůsobení systémovějším podporuje strategie pro přizpůsobení řešení založená na přírodě a ekosystémové přístupy jako zásadní opatření k zachování zdravých ekosystémů proti hrozbám změny klimatu. V případě pobřežních oblastí to znamená například obnovu mokřadů a pobřežních ekosystémů. Tyto přístupy využívají modrozelené infrastruktury jako víceúčelová a „bez lítosti“ účinná řešení posilující pobřežní obranu proti dopadům změny klimatu. Strategie rovněž uznává přínosy pohlcování uhlíku, které nabízejí obnovené pobřežní a mořské ekosystémy. V tomto ohledu Komise prosazuje nové certifikační mechanismy, které umožní důkladné monitorování a kvantifikaci přínosů pohlcování uhlíku v oblasti klimatu, které nabízí mnoho nových přírodě blízkých oblastí v pobřežních oblastech.

Mezi meziodvětvové politiky a nástroje EU relevantní pro odolnost pobřežních oblastí vůči změně klimatu patří integrované řízení pobřežních zón (ICZM) a územní plánování námořních prostor (MSP).

ICZM podporuje strategický a integrovaný přístup k řízení pobřežních zón, jehož cílem je těžit ze synergií a odstranit nesrovnalosti v různých politikách a odvětvích. Strategický přístup požadovaný doporučením EU z roku 2002 o integrované správě pobřežních zón zahrnuje zastřešující zásadu ekosystémového přístupu k zachování integrity a fungování pobřeží proti hrozbám, které představuje změna klimatu. Směrnice EU o územním plánování námořních prostor z roku 2014 doporučuje členským státům, aby při rozvoji svého územního plánování námořních prostor zohlednily interakce mezi pevninou a mořem a aby v celkovém procesu plánování zohlednily dlouhodobé změny způsobené změnou klimatu.

Dalšími směrnicemi EU relevantními pro udržitelné řízení pobřežních oblastí s ohledem na přizpůsobení se změně klimatu jsou:

• směrnice o povodních, která se zabývá vyhodnocováním a řízením povodňových rizik vodních toků a pobřeží v souvislosti s proměnlivostí klimatu a změnou klimatu;
• Rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí, kterou se stanoví společný rámec, v němž jsou členské státy povinny přijmout nezbytná opatření k dosažení a zachování dobrého stavu prostředí pobřežních a mořských vod EU do roku 2020 a k ochraně základny zdrojů, na níž závisí hospodářské a sociální činnosti související s mořem.

Tyto směrnice musí být prováděny soudržně s požadavky rámcové směrnice o vodě, která stanoví společný rámec pro ochranu vnitrozemských povrchových vod, brakických vod, pobřežních vod a podzemních vod.

Zlepšení znalostní základny

Zpráva pracovní skupiny II šesté hodnotící zprávy IPCC o změně klimatu 2022: Dopady, adaptace a zranitelnost popisují současné chápání dopadů změny klimatu na pobřežní oblasti, jejich ekosystémy a biologickou rozmanitost, jakož i možné možnosti adaptace, jejich proveditelnost a limity.

Dříve zvláštní zpráva o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu a zvláštní zpráva IPCC o globálním oteplování o 1,5 °C posuzovaly, jak se očekává, že se oceán a kryosféra změní s pokračujícím globálním oteplováním, rizika a příležitosti, které tyto změny přinášejí ekosystémům a lidem, a možnosti zmírňování, přizpůsobení a správy pro snížení budoucích rizik.

Evropský atlas evropských moří je internetový nástroj, který poskytuje interaktivní a různorodé informace o přírodních a socioekonomických rysech pobřežních a mořských oblastí Evropy. Obsahuje také informace o projektech ICZM zapojených do bývalé iniciativy OURCOAST.

Údaje o globální extrémní hladině moře a modely podporující zjištění nejnovějších studií o pobřežních záplavách jsou k dispozici v úložišti LISCoAsT (Large scale Integrated Sea-level and Coastal Assessment Tool) datového katalogu Společného výzkumného střediska. Společné výzkumné středisko rovněž řídilo projekty PESETA, v jejichž rámci dopad změny klimatu na pobřežní systémy spadal do oblasti působnosti od projektu PESETA I v roce 2009.

Služba programu Copernicus v oblasti změny klimatu (C3S) podporuje politiky Evropské unie v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování tím, že poskytuje konzistentní a spolehlivé informace o změně klimatu. Služba umožňuje uživatelům přístup k příkladům skutečných aplikací svého úložiště údajů o klimatu pro několik odvětví, včetně pobřežních oblastí, a ukazuje, jak lze získat přístup k údajům o klimatu, transformovat je a učinit je relevantními pro řešení konkrétních výzev v oblasti klimatu a rozhodování souvisejícího s klimatem.

Ukazatel EEA Extrémní hladiny moří a pobřežní záplavy ukazuje předpokládanou změnu četnosti povodní v Evropě podle dvou různých scénářů, které vyžadují, aby byla ochrana pobřeží plánována na místní nebo regionální úrovni.

Řada výzkumných projektů podporovaných různými programy EU dále přispěla znalostmi o pobřežních oblastech (například FAIR). V rámci Evropského výzkumného prostoru pro klimatické služby má ECLISEA za cíl pokročit ve vědě o pobřežním klimatu, pokud jde o dynamiku mořského povrchu nad evropským pobřežím a mořem, a vypracovat doporučení a osvědčené postupy týkající se aspektů pobřežního klimatu a dopadu na pobřeží. Cílem projektuINSeaPTION je společně s uživateli navrhnout a rozvíjet služby v oblasti pobřežního klimatu na základě nejmodernějšího zvyšování hladiny moří, dopadu, přizpůsobení a mezioborové vědy.

Několik projektů financovaných EU přispělo k prokázání potenciálu NBS pro zmírňování povodní a odolnost pobřeží (např. SARCC, ADAPTA BLUES, ADAPTO)a poskytlo značnou znalostní a faktickou základnu k tomuto tématu, přičemž výzkumné úsilí se zaměřilo zejména na intervence malého rozsahu. CílemRECONECT je rychle posílit evropský referenční rámec pro NbS pro snižování hydrometeorologických rizik tím, že bude demonstrovat, odkazovat, rozšiřovat a využívat rozsáhlé NbS ve venkovských a přírodních oblastech, včetně pobřežních zón.

Podpora investic a financování

Víceletý finanční rámec EU (VFR) na období 2021–2027 činí 1,21 bilionu eur a dalších 807 miliard eur z nástroje EU na podporu oživení nové generace. 30 % tohoto rozpočtu je vyčleněno na činnosti přispívající k cílům v oblasti klimatu.

Klíčovými nástroji EU, které jsou k dispozici na podporu přizpůsobení se změně klimatu, jsou:

• Program LIFE podporuje jak projekty zaměřené na zmírňování změny klimatu, tak projekty zaměřené na přizpůsobování se změně klimatu, které se rovněž zabývají otázkami pobřežních oblastí.
• Program Horizont Evropa zahrnuje mise: „Přizpůsobenísezměněklimatu“s cílem podpořit nejméně 150 evropských regionů a komunit, aby se do roku 2030 staly odolnými vůči změně klimatu“ a „Obnovanašich oceánů a vod do roku 2030“.

Úplný přehled je k dispozici na stránce o financování adaptačních opatření ze strany EU.

Podpora provádění

Pobřežní města a místní samosprávy mají významnou pravomoc nad politikami a předpisy v oblasti využívání půdy, takže iniciativy EU a celosvětové iniciativy (platformy a sítě) spojující místní samosprávy mohou poskytnout podporu při provádění adaptačních opatření. Iniciativy, jako je Pakt starostů a primátorů v oblasti energetiky a klimatu a C40 (včetně pobřežních a deltových měst), propojují místní orgány po celém světě, aby spolupracovaly na udržitelných opatřeních v oblasti změny klimatu.

Platforma pro evropská opatření pro přirozené zadržování vody (NWRM) podporuje provádění evropské politiky v oblasti životního prostředí týkající se zelené infrastruktury jako způsob, jak přispět k integrovaným cílům týkajícím se ochrany a obnovy přírody a biologické rozmanitosti. Platforma NWRM pokrývá širokou škálu řešení a případových studií, z nichž některé jsou relevantní i pro pobřežní oblasti.

Minimální požadavky na kapitál a způsobilé závazky (MRE) pro přizpůsobení

Směrnice o povodních zdůrazňuje, že změna klimatu vede k větší pravděpodobnosti a nepříznivým dopadům povodňových událostí a vyzývá členské státy, aby se změnou klimatu zabývaly ve svých předběžných posouzeních povodňových rizik a plánech pro zvládání povodňových rizik a aby se při přezkumech svých plánů pro zvládání povodňových rizik zabývaly pravděpodobnými dopady změny klimatu na výskyt povodní. Vzhledem ke zvýšení hladiny moří a pravděpodobnému rostoucímu riziku bouřkových vln se očekává, že povodně budou mít v pobřežních oblastech stále větší dopad. Podle nejnovějšího evropského přehledu plánů pro zvládání povodňových rizik zohlednilo ve svých plánech pro zvládání povodňových rizik alespoň některé aspekty změny klimatu 24 z 26 členských států a deset z nich poskytlo přesvědčivé důkazy o tom, že byly zohledněny dopady změny klimatu. Pouze několik členských států však popsalo metody pro kontrolu účinnosti opatření s ohledem na scénáře změny klimatu, zatímco několik členských států určilo opatření, která řeší změnu klimatu s přístupem bez lítosti.

Změna klimatu, s ohledem na povodně, je rovněž zahrnuta do plánů povodí rámcové směrnice o vodě – které zahrnují také pobřežní vody – spolu s posouzením tlaků vyplývajících ze změny klimatu. V evropském přehledu druhých plánů povodí se uvádí, že pouze jedna třetina členských států uplatnila konkrétní opatření pro přizpůsobení se změně klimatu.