Doprava

Klíčová sdělení

• Dopady změny klimatu v odvětví dopravy souvisejí s extrémním počasím a hydrologickými jevy, jako jsou přívalové deště, bouře a extrémní vítr, mořské vlny, záplavy nebo vlny veder. Tyto projevy změny klimatu mají dopad zejména na dopravní infrastrukturu, a tím i na samotnou dopravu, její spolehlivost a bezpečnost.
• V rámci strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu budou adaptační opatření v dopravě prováděna integrovaným způsobem s dalšími iniciativami Zelené dohody pro Evropu, jako je strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu. Tato strategie spolu s akčním plánem stanoví základy toho, jak může dopravní systém EU dosáhnout své ekologické a digitální transformace a stát se odolnějším vůči změně klimatu. Klíčovou oblastí činnosti EU je zajištění odolnosti transevropské dopravní sítě financované EU vůči změně klimatu. Posouzení aspektů přizpůsobení se změně klimatu souvisejících s dopravou jsou uvedena ve zprávách mechanismu agentury EEA pro podávání zpráv o dopravním prostředí.
• Další důležitou oblastí je aktualizace norem upravujících bezpečnost a výkonnost infrastruktury v měnícím se klimatu, která se provádí společně s evropskými normalizačními organizacemi.

Dopady, zranitelnosti a rizika

ÖBB Infra AG

Doprava je nedílnou součástí hospodářství a společnosti a hraje zásadní úlohu v každodenním životě lidí a podniků. Opatření, jejichž cílem je snížit zranitelnost dopravního systému vůči změně klimatu, by měla být začleněna do úsilí o to, aby doprava byla méně uhlíkově náročná, udržitelnější a inteligentnější.

Změna klimatu ovlivňuje odvětví dopravy mnoha způsoby. Většina dopadů se týká extrémního počasí a hydrologických jevů, jako jsou přívalové deště, bouře a extrémní vítr, mořské vlny, lesní požáry, záplavy nebo vlny veder, které se v oteplujícím se klimatu pravděpodobně vyskytují častěji.

Evropské posouzení rizik v oblasti klimatu označilo za obzvláště naléhavá rizika pro pozemní dopravní infrastrukturu vyplývající ze záplavových, říčních a pobřežních oblastí. Všechny druhy pozemní, říční a námořní dopravy jsou však vystaveny klimatickým rizikům. Posouzení rovněž zdůrazňuje, že infrastrukturní aktiva a sítě jsou často vzájemně propojeny, takže selhání v jednom bodě sítě může kaskádovat do jiných regionů a odvětví. Například extrémní počasí může mít dopad na dopravní služby, což může omezit zdravotní a záchranné služby.  Nízká hladina vody v řekách může mít důsledky pro komerční plavbu, s kaskádovými účinky na průmyslovou výrobu a výrobu energie.

Politický rámec

Na evropské úrovni jsou politické procesy v odvětví dopravy zaměřeny především na zmírňování změny klimatu a snižování dopadu dopravy na životní prostředí, což je přínosem pro přizpůsobení, nikoli však konkrétně pro přizpůsobení.

Vzhledem k systémové povaze strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu budou adaptační opatření v dopravě prováděna integrovaným způsobem s dalšími iniciativami Zelené dohody pro Evropu, jako je strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu. Tato strategie mobility spolu s akčním plánem stanoví základy toho, jak může dopravní systém EU dosáhnout své ekologické a digitální transformace a stát se odolnějším vůči změně klimatu. Balíček „Fit for 55“ obsahuje legislativní návrhy a politickou iniciativu týkající se revize systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), včetně jeho rozšíření na lodní dopravu, revize pravidel pro emise z letecké dopravy a zavedení samostatného systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu a budovy.

Zajištění odolnosti vůči změně klimatu prostřednictvím transevropské dopravní sítě (TEN-T) financované EU je zajištěno právními předpisy EU o hlavních směrech Unie pro rozvoj sítě TEN-T. Proces hodnocení TEN-T Evropské komise v roce 2019 vedl k revizi nařízení a příslušných pokynů. Účelem tohoto procesu hodnocení je vytvořit dopravní síť, která je účinná, bezpečná, inteligentní a udržitelná, která zohledňuje digitalizaci a zabývá se změnou klimatu. Na základě výsledků procesu hodnocení připraví a v listopadu 2021 předloží Komise revidované nařízení o TEN-T.

Zlepšení znalostní základny

Evropské posouzení klimatických rizik z roku 2024 poskytuje komplexní posouzení hlavních klimatických rizik, kterým Evropa dnes i v budoucnu čelí. Identifikuje 36 hlavních klimatických rizik, která ohrožují naši energetickou a potravinovou bezpečnost, ekosystémy, infrastrukturu, vodní zdroje, finanční systémy a zdraví lidí, a to i s ohledem na rizika pro odvětví dopravy.

Šestá hodnotící zpráva pracovní skupiny II Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) s názvem Změna klimatu 2022: Dopady, přizpůsobení a zranitelnost se týkají zranitelných míst a možností přizpůsobení pro odvětví dopravy v rámci různých kapitol z globálního hlediska a několika regionálních hledisek, včetně Evropy, Středomoří a Arktidy. Doprava je považována za součást širších agregátů, jako jsou městská sídla a klíčové infrastruktury, zejména v souvislosti se zvyšováním hladiny moří nebo rozmrazováním permafrostu. Vzhledem k významu celosvětového obchodu s potravinami je narušení dopravní infrastruktury hlavním rizikovým faktorem v rámci reprezentativního klíčového rizika pro nízko položené pobřežní systémy a pro potravinové zabezpečení. V Arktidě se očekává, že doprava bude v důsledku změny klimatu čelit významným změnám: očekává se, že otevření nových tras přinese nové příležitosti i nové výzvy pro nákladní i osobní lodě; Očekává se, že rozmrazování permafrostu způsobí závažná narušení arktických pozemních dopravních tras s velmi omezeným rozsahem pro provádění účinných adaptačních řešení.

Znalosti o CCIVA v dopravě v Evropě jsou postupně budovány a zdokonalovány prostřednictvím výzkumu financovaného EU a pravidelných procesů hodnocení renomovanými organizacemi, včetně hodnotících zpráv IPPC, zpráv GEO Programu OSN pro životní prostředí a zpráv mechanismu EEA pro podávání zpráv o dopravě a životním prostředí (TERM).

Zpráva IPPC AR5 poukázala na to, že v odvětví dopravy se doporučují strukturální adaptační opatření, zlepšení infrastruktury a řízení rizik katastrof, zatímco některé adaptační reakce mohou zahrnovat významné vedlejší přínosy, synergie a kompromisy.

OECD reaguje na výzvu přizpůsobení se změně klimatu tím, že podporuje vlády při plánování a provádění účinných, efektivních a spravedlivých politik přizpůsobení. V roce 2016 zveřejnila OECD ve spolupráci s Mezinárodním dopravním fórem zprávu Adapting Transport to Climate Change and Extreme Weather (Přizpůsobení dopravy změně klimatu a extrémnímu počasí), která se zabývá základními výzvami, které změna klimatu představuje pro vlastníky dopravní infrastruktury. Tato zpráva zkoumá strategie, které mohou pomoci dopravním orgánům snížit rizika výkonnosti sítě spojená s měnícími se extrémními povětrnostními podmínkami.

Aspekty přizpůsobení se změně klimatu souvisejícími s dopravou se zabývají rovněž zprávy agentury EEA TERM.  Zpráva EEA Nature-based solutions in Europe: Politika, znalosti a praxe v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a snižování rizika katastrof považují udržitelnou městskou dopravu za nedílnou součást přizpůsobených měst odolných vůči změně klimatu. Zpráva EEA Adaptation of transport to climate change in Europe (Přizpůsobení dopravy změně klimatu v Evropě) zkoumá současné postupy přizpůsobování se změně klimatu týkající se dopravy v evropských zemích. Poskytuje přehled o výzvách a stavu adaptačních opatření, přezkum několika iniciativ v různých zemích a závěry o možném dalším postupu.

Výzkumné projekty zaměřené na přizpůsobení dopravy změně klimatu byly podporovány v rámci programu Horizont 2020, a zejména jako součást společenských výzev v oblasti inteligentní, zelené a integrované dopravy. Hlavním účelem projektu RESilient transport InfraSTructure to extreme events je zvýšit odolnost dopravního provozu vůči přírodním a člověkem způsobeným extrémním jevům. Dalším projektem, strategiemi pro zajištění odolnosti dopravních sítí FOr RESilient vůči extrémním událostem, je zvýšení odolnosti kritických prvků multimodální dopravní infrastruktury, jako jsou mosty, tunely a terminály. Cílem projektu GIS Infrastructure Management System for Optimized Response to Extreme Events on Terrestrial Transport Networks je navrhnout, validovat a implementovat holistické metody, strategie, nástroje a technické zásahy k výraznému zvýšení odolnosti vnitrozemské dopravní infrastruktury. rozvoj systému na podporu rozhodování s cílem zvýšit odolnost dopravní infrastruktury založené na kombinovaném využívání pozemních a palubních senzorů; a pokročilé modelovací nástroje jsou hlavním účelem projektu PANOPTIS.

Podpora investic a financování

Ve víceletém finančním rámci (VFR) činí celkový příděl na program Nástroj pro propojení Evropy – Doprava 12,8 miliardy EUR na celé programové období 2021–2027. Tyto prostředky mají být investovány do rozvoje dopravní infrastruktury a zvyšování její odolnosti, včetně sítě TEN-T.

Dopravní projekty na vnitrostátní úrovni zaměřené mimo jiné na zvýšení odolnosti dopravy vůči změně klimatu budou finančně podporovány finančními nástroji EU v rámci politiky soudržnosti prostřednictvím operačních programů. Celkový příděl příspěvku EU na celé programové období bude činit 274,3 miliardy EUR.

V předchozím finančním období 2014–2020 byla politika soudržnosti podporována z evropských strukturálních a investičních fondů a mezi investiční priority týkající se přizpůsobení se změně klimatu v dopravě patřily „síťová infrastruktura v dopravě a energetice“ s celkovým rozpočtem 67,3 miliardy EUR a „přizpůsobení se změně klimatu a amplituda; předcházení rizikům“ s rozpočtem 43,2 miliardy EUR. Evropská komise zveřejnila informativní přehled o změně klimatu a velkých projektech, který dále nastiňuje požadavky související se změnou klimatu a pokyny pro velké projekty.

Projekt Civitas SUMP plus financovaný z programu Horizont 2020 pomáhá citovat všechny velikosti při provádění plánů udržitelné městské mobility. Tento projekt vytváří nové přístupy a nástroje v šesti "městských laboratořích", jako jsou Antverpy v Belgii a Platanias v Řecku. Osvědčené postupy a poznatky získané z těchto laboratoří budou předány politikům, odborníkům z praxe a výzkumným pracovníkům v členských státech a budou sloužit jako vodítko pro materiály a nástroje.

Pokračováním programu Horizont 2020 je program pro výzkum a inovace Horizont Evropa na období 2021–2027 s celkovým rozpočtem 95,5 miliardy EUR. Struktura programu se skládá ze čtyř výzkumných priorit. V rámci priority Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu budou projekty v odvětví dopravy financovány v rámci tématu Klima, energetika a mobilita s celkovým rozpočtem 15,1 miliardy EUR.

Komplexní přehled lze nalézt na stránce financování adaptačních opatření ze strany EU.

Podpora provádění

Důležitým opatřením k tomu, aby byla doprava v EU méně zranitelná vůči změně klimatu, je vytvoření a široké využívání norem infrastruktury odolných vůči změně klimatu. Dopravní infrastruktura je páteří dopravního systému a uplatňování těchto norem pomůže zajistit odolnost infrastruktury vůči škodlivým dopadům změny klimatu, jako jsou povodně, silný vítr nebo extrémně vysoké teploty. Komise spolupracovala s evropskými normalizačními organizacemi na aktualizaci norem upravujících bezpečnost a výkonnost infrastruktury v měnícím se klimatu. Počátkem roku 2015 byla v návaznosti na mandát EU k revizi a vypracování norem infrastruktury odolných vůči změně klimatu zřízena koordinační skupina CEN-CENELEC pro přizpůsobení se změně klimatu. V první fázi této žádosti o normalizaci bylo vybráno 13 norem k revizi technickými výbory, z nichž dvě normy, a to elektrická a elektronická aplikace pro železniční a letadlové pozemní podpůrné vybavení, se týkaly odvětví dopravy. Ve druhé fázi, která byla zahájena koncem roku 2017, pokračovala revize norem. Současně byly vypracovány pokyny CEN-CENELEC pro řešení přizpůsobení se změně klimatu v normách na podporu technických výborů při revizi norem týkajících se změny klimatu. Komise vyzvala členské státy, aby do provádění svých vnitrostátních strategií pro přizpůsobení se změně klimatu zapojily vnitrostátní normalizaci.

Evropská komise podporuje udržitelnou městskou mobilitu prostřednictvím podpory koncepce plánů udržitelné městské mobility, která je nastíněna ve sdělení Společně ke konkurenceschopné městské mobilitě účinně využívající zdroje. Celkovým cílem plánů udržitelné městské mobility je zlepšit kvalitu života občanů řešením hlavních problémů v oblasti dopravy souvisejících s životním prostředím ve městech, jako je znečištění ovzduší / hluk, změna klimatu a integrace nových služeb mobility. Provádění plánů udržitelné městské mobility zajišťuje, že dopravní systém bude diverzifikovanější a šetrnější k životnímu prostředí, aby byl také odolnější vůči dopadům změny klimatu. Revidované vydání pokynů pro vypracování a provádění plánu udržitelné městské mobility bylo vypracováno v důsledku jednoletého procesu zapojení zúčastněných stran.

MRE přizpůsobení

Celoevropské procesy monitorování, vykazování a hodnocení v odvětví dopravy probíhají zejména s ohledem na zmírňování změny klimatu, konkrétně na uhlíkovou náročnost dopravy a emise skleníkových plynů (podávání zpráv UNFCCC), využívání obnovitelných zdrojů energie v dopravě nebo environmentální výkonnost dopravy. Neexistují žádné celoevropské povinné zprávy založené na právních předpisech, které by poskytovaly přehled o dopadech, zranitelných místech a přizpůsobení dopravy v členských zemích EU.

V budoucnu by mělo být provádění plánů udržitelného rozvoje měst pravidelně monitorováno a hodnoceno v souladu s pokyny k plánům udržitelné městské mobility, aby se maximalizovala účinnost a přidaná hodnota pro kvalitu života ve městech a přizpůsobení dopravy změně klimatu.