Zemědělství

Klíčová sdělení

• Zemědělství je nejen hlavní hnací silou změny klimatu, ale je jí také vážně postiženo. Politické úsilí je proto zaměřeno nejen na zmírňování změny klimatu v zemědělství, ale také na posílení tohoto odvětví a minimalizaci dopadů změny klimatu.

• Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, nařízení o LULUCF a společná zemědělská politika EU jsou nástroje, které lze využít ke stimulaci řešení v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a ke zlepšení odolnosti odvětví zemědělství vůči klimatickým rizikům. Objevily se sítě znalostí a odborníků v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, které usnadňují výměnu informací a budování kapacit, a to i z několika výzkumných programů financovaných EU.

• Monitorování, podávání zpráv a hodnocení zemědělských opatření na úrovni EU bude do značné míry záviset na formálním mechanismu podávání zpráv v rámci reformované společné zemědělské politiky.

Dopady, zranitelnosti a rizika

Vesna Špoljar, Climate Change PIX /EEA

Odvětví zemědělství je jednou z hlavních hnacích sil změny klimatu, neboť vypouští metan (CH₄), oxid dusný (N₂O) a oxid uhličitý (CO₂), zejména v souvislosti s živočišnou výrobou, včetně hospodaření se statkovými hnojivy, a používáním hnojiv. Podíl evropských emisí skleníkových plynů se v současné době pohybuje kolem 10 %, s výjimkou předcházejících emisí v zemích, z nichž Evropa dováží potraviny a krmiva. Změna klimatu zase ovlivňuje evropské zemědělství a vyžaduje, aby se zemědělské systémy a zemědělci přizpůsobili. Rostoucí teploty a koncentrace atmosférického CO_2, změny ve struktuře srážek a častější extrémní jevy ovlivňují výnosy plodin a produktivitu hospodářských zvířat v Evropě, ale také vodní hospodářství a podmínky pro přepravu a skladování. Očekává se, že produktivita plodin v jižních regionech obecně klesne a na severu vzroste. Častější extrémní povětrnostní jevy navíc způsobí rozsáhlé a škodlivé dopady v celé Evropě.

Evropské posouzení klimatických rizik identifikovalo několik hlavních klimatických rizik pro evropské potravinové systémy. Rizika pro rostlinnou výrobu v důsledku vodního a tepelného stresu jsou nejzávažnější a nejnaléhavější, přičemž jižní Evropa je hotspotem. Dopady klimatu na produkci potravin se mohou promítnout do živobytí na venkově a v pobřežních oblastech, využívání půdy, zdraví sociálně zranitelných skupin obyvatelstva a širší ekonomiky.

Politický rámec

Cílem strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, která byla přijata v roce 2021, je učinit přizpůsobení inteligentnějším, rychlejším (urychlené zavádění adaptačních řešení) a systematičtějším (integrovaná řešení a plány). Podpora místního přizpůsobení, přírodě blízkých řešení, udržitelného využívání a odolnosti zdrojů sladké vody jsou pro odvětví zemědělství obzvláště důležité, zatímco posílení mezinárodních opatření má zásadní význam pro to, aby se zabránilo narušení dovozu zemědělských produktů do EU.

Cílem návrhů na úpravu nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) je větší zachycování uhlíku v zemědělství a lesnictví s významnými důsledky pro změnu krajinného pokryvu. Opatření k dosažení tohoto cíle, jako je zachování travních porostů, uhlíkové zemědělství a obnova rašelinišť, rovněž pomohou předcházet erozi půdy a snížit riziko povodní.

Konkrétní adaptační opatření v odvětví zemědělství jsou podporována především prostřednictvím společné zemědělské politiky (SZP), přičemž hlavními cíli jsou udržitelnost a opatření v oblasti klimatu. V rámci SZP byla posílena povinná opatření na ochranu životního prostředí a bylo vytvořeno více možností financování pro obhospodařování lesů, obhospodařování znevýhodněných oblastí a ekorežimy. Například v každém zemědělském podniku musí být alespoň 3 % orné půdy vyhrazena na biologickou rozmanitost a neproduktivní prvky s možností získat podporu prostřednictvím ekorežimů, aby bylo dosaženo 7 %. Zvláštní adaptační opatření dosud nehrála v SZP významnou úlohu, ale povinná a dobrovolná ekologizační opatření často poskytují krátkodobá až střednědobá adaptivní řešení na úrovni zemědělských podniků. Zelená platba v rámci prvního pilíře SZP zahrnuje diverzifikaci plodin, zřizování ploch využívaných v ekologickém zájmu a zachování trvalých travních porostů. Podpora rozvoje venkova v rámci druhého pilíře SZP zahrnuje rozvoj lesů, agroenvironmentálně-klimatická opatření, ekologické zemědělství a platby v rámci sítě Natura 2000. Režimy financování jsou doplněny opatřeními v oblasti odborné přípravy a další podporou na zlepšení produktivity a odolnosti vůči změně klimatu ze zemědělského poradenského systému, inovačního partnerství a aplikovaného výzkumu.

V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategií v oblasti biologické rozmanitosti kladou návrhy SZP na období 2023–2027 větší důraz na opatření v oblasti životního prostředí a klimatu. Zavádějí se povinná opatření a více možností financování pro zachování půdy bohaté na uhlík, střídání plodin, hospodaření s živinami a ekorežimy.

Zlepšení znalostní základny

Evropské posouzení klimatických rizik z roku 2024 poskytuje komplexní posouzení hlavních klimatických rizik, kterým Evropa dnes i v budoucnu čelí. Identifikuje 36 hlavních klimatických rizik, která ohrožují naši energetickou a potravinovou bezpečnost, ekosystémy, infrastrukturu, vodní zdroje, finanční systémy a zdraví lidí, a to i s ohledem na riziko pro odvětví zemědělství.

Odvětví vystavená změně klimatu, jako je zemědělství, jsou podle zprávy šesté hodnotící zprávy IPCC pracovní skupiny II Změna klimatu 2022 obzvláště zranitelná vůči změně klimatu: Dopady, adaptace a zranitelnost. Předpokládá se zvýšené riziko extrémních povětrnostních jevů, sucha, povodní a změn podmínek růstu. Účinné možnosti přizpůsobení zahrnují šlechtění pro přizpůsobení se změně klimatu nebo výběr odolných plodin/kultivátorů, agrolesnictví, diverzifikaci krajiny a městské zemědělství.

Zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o globálním oteplování o 1,5 °C se v různých kapitolách zabývala dopady na odvětví zemědělství a poukázala na související potřeby v oblasti přizpůsobení. Prioritou je zlepšení znalostí v těchto oblastech, včetně znalostí o nákladech a přínosech adaptačních opatření souvisejících se zemědělstvím. Zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o změně klimatu a půdě hodnotí současné vědecké poznatky, včetně poznatků o degradaci půdy, desertifikaci a potravinovém zabezpečení, rámcových otázkách a možnostech přizpůsobení, jakož i o konkrétních výzvách a příležitostech pro odvětví zemědělství.

Zpráva EEA o přizpůsobení se změně klimatu v odvětví zemědělství v Evropě poskytuje přehled o tom, jak politiky a programy EU řeší přizpůsobení se změně klimatu, a obsahuje příklady proveditelných a úspěšných adaptačních opatření.

Společné výzkumné středisko (JRC) podporuje Evropskou komisi při modelování hospodářského dopadu změny klimatu na odvětví zemědělství a při hodnocení politik v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování (např. projekty PESETA). Několik výzkumných projektů zabývajících se přizpůsobením v odvětví zemědělství bylo financováno v rámci programů LIFE (např. AgriAdapt, ADAPT2CLIMA, LiveAdapt, atd.) a H2020 (např. MOSES, BINGO, COACCH, Flourish, FATIMA, RUN4LIFE, RESFOOD, IoF2020).

Služba programu Copernicus v oblasti změny klimatu (C3S) poskytuje informace, nástroje a údaje o změně klimatu, včetně několika demonstračních služeb pro odvětví zemědělství. Nabízí bezplatný a otevřený přístup k odvětvovému informačnímu systému (SIS), který je k dispozici v úložišti údajů o klimatu na podporu regionálních iniciativ v oblasti přizpůsobení se změně klimatu. Další služby pro vodohospodářství poskytují vodohospodářské ukazatele, které lze použít k výběru vhodných plodin a plánování zavlažovací infrastruktury, jakož i demonstrace v oblasti přizpůsobování se změně klimatu. Služba monitorování území programu Copernicus poskytuje údaje dálkového průzkumu o krajinném pokryvu a změnách krajinného pokryvu, fenologii vegetace a produktivitě, které pomohou definovat výnosy plodin. V budoucnu mohou údaje z dálkového průzkumu informovat o změnách regionálního krajinného pokryvu vyplývajících z adaptačních opatření, jakož i o souhrnných trendech na úrovni EU.

Iniciativa společného plánování v oblasti zemědělství, potravinového zabezpečení a změny klimatu zaměřuje výzkum ve 24 zemích na řešení vzájemně propojených výzev udržitelného zemědělství, potravinového zabezpečení a dopadů změny klimatu.

Několik mezinárodních sítí, organizací a sdružení sdílí znalosti v rámci svých komunit praxe. Patří mezi ně Evropská federace ekologického zemědělství, Mezinárodní federace hnutí ekologického zemědělství (Evropskáregionální skupina) a COPA-COGECA.

Podpora investic a financování

Finanční prostředky EU na přizpůsobení se změně klimatu jsou podporovány víceletým finančním rámcem (VFR) na období 2021–2027, který zajišťuje, že opatření pro přizpůsobení se změně klimatu byla začleněna do všech hlavních výdajových programů EU.

V rámci tohoto rozpočtu VFR je na SZP přiděleno 386,6 miliardy EUR. Převážná část výdajů ve výši 270 miliard eur půjde na podporu příjmů v rámci pilíře 1, přičemž dalších 20 miliard eur bude vyčleněno na podporu trhu. Zbytek (zhruba jedna čtvrtina) bude vynaložen na podporu rozvoje venkova v rámci pilíře 2.

Další finanční prostředky budou k dispozici prostřednictvím výzkumného programu EU Horizont Evropa na podporu specifického výzkumu a inovací v oblasti potravin, zemědělství, rozvoje venkova a biohospodářství.

Mise EU pro přizpůsobení se změně klimatu podporuje regiony, města a místní orgány v jejich úsilí o budování odolnosti vůči dopadům změny klimatu a poskytuje finanční prostředky v rámci rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa. Do akcí mise mohou být zapojeny regiony a místní orgány v zemích přidružených k programu Horizont Evropa nebo v zemích vyjednávajících přidružení k programu Horizont Evropa. K účasti mohou být způsobilé i společnosti, například jako inovátoři poskytující inovativní řešení nebo klimatické služby. Možnosti financování jsou k dispozici na portálu pro financování a nabídková řízení, zejména v rámci pracovního programu Horizont Evropa na období 2023–2024.

Ve strategických plánech SZP bude téměř 98 miliard EUR, což odpovídá 32 % celkových finančních prostředků SZP (EU a spolufinancování), věnováno na zajištění přínosů pro klima, vodu, půdu, ovzduší, biologickou rozmanitost a dobré životní podmínky zvířat a na podporu postupů nad rámec povinné podmíněnosti.

Kromě investic do SZP je na podporu přizpůsobení k dispozici řada nástrojů EU:

• podprogram LIFE pro oblast klimatu;
• program INTERREG Europe;
• program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, který je obzvláště důležitý pro přizpůsobení se změně klimatu v odvětví zemědělství, je klastr 6 týkající se potravin, biohospodářství, přírodních zdrojů, zemědělství a životního prostředí.

Komplexní přehled lze nalézt na stránce financování adaptačních opatření ze strany EU.

MRE přizpůsobení

Byl vyvinut mechanismus podávání zpráv spojený s vnitrostátními strategickými plány SZP v odvětví zemědělství a byl přijat odpovídající rámec ukazatelů pro zprávu o výkonnosti za účelem sdílení souhrnných přehledů na vnitrostátní úrovni.