Územní plánování

Územní plánování

Klíčová sdělení

• Územní plánování je označeno za jeden z nejúčinnějších procesů pro usnadnění místního přizpůsobení se změně klimatu. Stávající procesy a nástroje dostupné v rámci procesu územního plánování obcí v EU, včetně oficiálních plánů, územního plánování a/nebo povolení k rozvoji, pomáhají minimalizovat rizika rozvoje obce vyplývající z předpokládaných dopadů zvýšených povodní, lesních požárů, sesuvů půdy a/nebo jiných přírodních rizik v důsledku měnícího se klimatu.

Dopady a zranitelnosti

Evropa je jedním z nejintenzivněji využívaných kontinentů na světě. Má nejvyšší podíl půdy (až 80 %) využívané k osídlení, produkčním systémům (zejména zemědělství a lesnictví) a infrastruktuře. Často však vznikají protichůdné požadavky na využívání půdy, které vyžadují rozhodnutí, která zahrnují tvrdé kompromisy.

Zábor půdy, rozšiřování měst a hospodářské činnosti vedou k roztříštěnosti stanovišť a snižují odolnost ekosystémů. Fragmentace postihuje všechny oblasti Evropy, dokonce i velmi řídce osídlené. Monitorování roztříštěnosti podporuje politická opatření, jejichž cílem je zajistit, aby zbývající stanoviště mohla podporovat biologickou rozmanitost.

Územní plánování je označeno za jeden z nejúčinnějších procesů pro usnadnění místního přizpůsobení se změně klimatu. Stávající procesy a nástroje dostupné v rámci procesu územního plánování obcí v EU, včetně oficiálních plánů, územního plánování a/nebo povolení k rozvoji, pomáhají minimalizovat rizika rozvoje obce vyplývající z předpokládaných dopadů zvýšených povodní, lesních požárů, sesuvů půdy a/nebo jiných přírodních rizik v důsledku měnícího se klimatu.

Politický rámec

Rozhodnutí o územním plánování a obhospodařování se obvykle přijímají na místní nebo regionální úrovni, např. v rámci územního plánování nebo zemědělských a lesnických postupů. Evropská komise však musí hrát roli při zajišťování toho, aby členské státy ve svých plánech územního rozvoje zohledňovaly otázky životního prostředí a uplatňovaly integrované obhospodařování půdy. Například uplatňování směrnice o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí a směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí, ale také odvětvových předpisů, jako je rámcová směrnice o vodě, směrnice o povodních, společná zemědělská politika a TEN-T, má dopad na místní politiky využívání půdy.

Způsob, jakým využíváme naši půdu, má největší dopad na naše emise skleníkových plynů. Více než polovina našich hrubých emisí skleníkových plynů (methan, oxid dusný a oxid uhličitý) pochází ze zemědělství. Například chov hospodářských zvířat je zodpovědný za vysoký podíl našich celkových emisí metanu. V červenci 2021 přijala Evropská komise řadu legislativních návrhů, které stanoví, jak hodlá dosáhnout klimatické neutrality v EU do roku 2050, včetně průběžného cíle snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 %. Balíček navrhuje revidovat několik právních předpisů EU v oblasti klimatu, včetně právních předpisů týkajících se dopravy a využívání půdy.

Podle stávajících právních předpisů EU přijatých v květnu 2018 musí členské státy EU zajistit, aby započítané emise skleníkových plynů z využívání půdy, změn ve využívání půdy nebo lesnictví byly vyváženy alespoň rovnocenným započítaným pohlcením CO₂ z atmosféry v období 2021–2030. Nařízení o LULUCF provádí dohodu mezi vedoucími představiteli EU z října 2014, podle níž by všechna odvětví měla přispívat k cíli EU v oblasti snižování emisí do roku 2030, včetně odvětví využívání půdy.

Evropské ekonomiky a dobré životní podmínky lidí závisejí na přírodních zdrojích, včetně surovin a prostoru (půdní zdroje), jakož i na environmentálních podmínkách příznivých pro zajištění čistého ovzduší, vody a zdravých potravin. Jedním z prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředíje „trvalý pokrok při posilování a začleňování adaptační kapacity, mimo jiné na základě ekosystémových přístupů, posilování odolnosti a přizpůsobení se změně klimatu a snižování zranitelnosti životního prostředí, společnosti a všech hospodářských odvětví vůči změně klimatu, a zároveň zlepšování prevence katastrof souvisejících s počasím a klimatem a připravenosti na ně“. Jednou z podmínek umožňujících dosažení prioritních cílů je řešení degradace půdy a zajištění ochrany a udržitelného využívání půdy.

Zlepšení znalostní základny

Služba monitorování území programu Copernicus poskytuje údaje z dálkového průzkumu Země o změnách krajinného pokryvu a krajinného pokryvu. Pozemková služba je rozdělena do čtyř hlavních složek, z nichž dvě jsou nejdůležitější v souvislosti s využíváním půdy:

• Celoevropská služba poskytuje informace o krajinném pokryvu a využívání půdy a jeho změnách, jakož i o biogeofyzikálních parametrech v evropském měřítku ve vysokém rozlišení. Celoevropská složka je koordinována Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) a vytváří datové soubory CORINE Land Cover, vrstvy s vysokým rozlišením, biofyzikální parametry a evropskou službu pozemního pohybu. Pokryv půdy CORINE je poskytován pro roky 1990, 2000, 2006, 2012 a 2018. Tento datový soubor založený na vektorech zahrnuje 44 tříd krajinného pokryvu a využití půdy. Časová řada zahrnuje také vrstvu změny půdy, která zdůrazňuje změny v krajinném pokryvu a využívání půdy.
• Místní služba se zaměřuje na různé hotspoty, tj. oblasti, které jsou náchylné ke specifickým výzvám a problémům v oblasti životního prostředí. Místní složka je koordinována Evropskou agenturou pro životní prostředí a jejím cílem je poskytovat konkrétní a podrobnější informace, které doplňují informace získané prostřednictvím celoevropské složky. Místní složka se zaměřuje na různé hotspoty, tj. oblasti, které jsou náchylné ke specifickým výzvám a problémům v oblasti životního prostředí.

Další datové soubory programu Copernicus, jako je nepropustnost a další tematické vrstvy s vysokým rozlišením, a městský atlas byly vyvinuty jako doplněk údajů časových řad krajinného pokryvu Corine a používají se pro další posouzení, jako je recyklace půdy a fragmentace krajiny.

Hlavním zdrojem údajů agentury EEA je služba monitorování území programu Copernicus, která zahrnuje datový soubor krajinného pokryvu Corine, který byl vytvořen pro roky 1990, 2000, 2006, 2012 a 2018 a je založen na spolupráci s členskými a spolupracujícími zeměmi EHP a programem Copernicus. Je například základem ukazatele záboru půdy. EEA dostává technickou podporu od Evropského tematického centra pro městské, půdní a půdní systémy (ETC/ULS).