Biologická rozmanitost

Klíčová sdělení

• Ochrana biologické rozmanitosti a opatření v oblasti klimatu jsou neoddělitelně spjaty: Biologická rozmanitost hraje důležitou úlohu při regulaci klimatu, zároveň však změna klimatu ovlivňuje všechny druhy a jejich stanoviště. Změna klimatu ovlivňuje dynamiku ekosystémů a vhodnost stanovišť pro biologickou rozmanitost.
• Ekosystémové přístupy mohou pomoci snížit zranitelnost biologické rozmanitosti a hospodářská odvětví ekosystémů mohou uznat změnu klimatu a přizpůsobit se jí přijetím ekosystémového přístupu. Toho lze dosáhnout prostřednictvím opatření pro obhospodařování přírodních stanovišť a druhů, přizpůsobení se využívání půdy a hospodaření s vodou, která posilují ekologickou infrastrukturu a zvyšují odolnost místních populací a stanovišť.
• Stanoví to politický rámec EU, včetně strategie v oblasti biologické rozmanitosti, směrnic o ptácích a stanovištích, sítě Natura 2000, strategie zelené infrastruktury a nařízení EU o invazivních druzích, spolu se souvisejícími opatřeními v rámci odvětvových politik (např. společná zemědělská politika a společná rybářská politika). Jsou prováděny značné investice do rozvoje znalostí na podporu biologické rozmanitosti a obnovy nebo zachování zdravých ekosystémů.

Dopady, zranitelnosti a rizika

Orhan Kartal, Climate Change PIX /EEA

Změna klimatu je jednou z hlavních příčin úbytku biologické rozmanitosti a degradace ekosystémů. Změna klimatu také nepřímo ovlivňuje biologickou rozmanitost, protože interaguje s neklimatickými faktory, jako jsou změny ve využívání půdy a postupy hospodaření s půdou.

Změna klimatu zahrnuje změny v rozšíření a hojnosti druhů a ohrožuje stávající potravinové sítě. Stanoviště se mohou měnit nebo mizet a populace druhů se mohou stát stále izolovanějšími nebo zranitelnějšími vůči vyhynutí (velké riziko v evropském posouzení klimatických rizik (EUCRA)). Předpokládá se, že změna klimatu změní životní cyklus rostlin a zvířat. Například s očekávaným nárůstem teplot začne mnoho rostlin růst a kvést dříve na jaře a vegetační období bude trvat déle na podzim. Některá zvířata se probudí dříve z hibernace nebo migrují v různých časech. Tyto změny také ovlivňují služby, které ekosystémy poskytují společnosti. Kromě toho mohou invaze druhů vyvolané změnou klimatu dále narušovat původní biologickou rozmanitost (velké riziko v EUCRA).

Dalším rizikem pro biologickou rozmanitost je zvýšená četnost a intenzita lesních požárů postihujících oblasti, které mohou vést k nevratné ztrátě stanovišť (velké riziko v EUCRA).

Politický rámec

Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, přijatá v roce 2020 v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu, uvádí biologickou rozmanitost EU na cestu k oživení a uznává, že úbytek biologické rozmanitosti a klimatická krize spolu souvisejí a vyžadují koordinovaná opatření. Tyto vazby jsou rovněž silně uznávány ve strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu, která je další zásadní složkou Zelené dohody pro Evropu prostřednictvím rozšíření řešení inspirovaných přírodou. Řešení inspirovaná přírodou jsou považována za klíčový mechanismus pro řešení dvojí krize ztráty biologické rozmanitosti a změny klimatu, jakož i pro potenciál při poskytování přínosů přírodě, společnosti a hospodářství.

Politika EU uznává zásadní úlohu, kterou hrají prvky zelené a modré krajiny při přizpůsobování se změně klimatu, přičemž síť Natura 2000, zřízená podle směrnice EU o ptácích a směrnice EU o přírodních stanovištích, představuje jedinečnou páteř chráněných oblastí. Pokyny pro řešení změny klimatu při správě lokalit sítě Natura 2000 byly vypracovány v roce 2013 s cílem usnadnit správu lokalit a rozhodování na místní a regionální úrovni. Pokyny upřesňují potřebu přejít ze statického hlediska ochrany k adaptivnímu přístupu k řízení, který zahrnuje zvážení potenciálních dopadů na klima a návrh řídicích opatření, která tyto dopady zohledňují.

Dne 22. června 2022 přijala Komise návrh právně závazného právního předpisu o obnově přírody. Cílem je zajistit odolné ekosystémy, stanoviště a druhy tváří v tvář hrozbám změny klimatu, přispět ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně jako klíčovému přírodě blízkému řešení.

Strategie EU pro zelenou infrastrukturu přímo odkazuje na strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu prostřednictvím opatření týkajících se zelené infrastruktury, ekosystémových přístupů na podporu přizpůsobení se změně klimatu a snižování rizika katastrof. Koncepce zelené infrastruktury popisuje ekologické sítě v jejich širším kontextu (mimo chráněné oblasti) a zdůrazňuje význam zachování a obnovy poskytování ekosystémových statků a služeb pro společnost a hodnotu multifunkčních ekosystémů. Zelená infrastruktura rovněž přispívá k soudržnosti sítě Natura 2000 tím, že zlepšuje propustnost krajiny. Vytváří ekologické sítě, které mohou pomoci zlepšit budoucí ekologickou odolnost, protože zelené koridory umožňují druhům v reakci na změnu klimatu změnit svůj areál rozšíření.

Invazní nepůvodní druhy představují jednu z hlavních hrozeb pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, zejména v geograficky a evolučně izolovaných ekosystémech, jako jsou malé ostrovy. Změna klimatu mimo jiné zvyšuje riziko rozšíření (nových) invazivních druhů, zejména termofilních druhů. To je řešeno v nařízení EU o invazních druzích.

Zejména pokud jde o ekosystémové služby, existují synergie s dalšími odvětvími. Strategie EU „od zemědělce ke spotřebiteli“ výslovně propojuje potravinový řetězec s biologickou rozmanitostí a klimatem. Kromě toho mají rámcová směrnice o vodě, rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí, společná zemědělská politika a společná rybářská politika odvětvové přístupy k řešení vedlejších přínosů souvisejících s biologickou rozmanitostí a klimatem.

Zlepšení znalostní základny

Evropské posouzení klimatických rizik z roku 2024 poskytuje komplexní posouzení hlavních klimatických rizik, kterým Evropa dnes i v budoucnu čelí. Identifikuje 36 hlavních klimatických rizik, která ohrožují naši energetickou a potravinovou bezpečnost, ekosystémy, infrastrukturu, vodní zdroje, finanční systémy a zdraví lidí, a to i s ohledem na riziko pro odvětví biologické rozmanitosti.

Klima, biologická rozmanitost a ekosystémy jsou ve zprávě šesté hodnotící zprávy pracovní skupiny II Mezivládního panelu pro změnu klimatu z roku 2022 považovány za vzájemně závislé: Dopady, adaptace a zranitelnost. Biologická rozmanitost má omezenou schopnost přizpůsobit se předpokládaným změnám klimatu (jak se předpokládá ve zvláštní zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o globálním oteplování o 1,5 °C). Podpora odolnosti biologické rozmanitosti vůči změně klimatu má proto zásadní význam pro zachování fungování ekosystému. Dopady změny klimatu lze účinně snížit pouze zachováním (nebo obnovením) biologické rozmanitosti v 30–50 % zemských sladkovodních a oceánských oblastí. Ochrana nebo obnova biologické rozmanitosti vytváří rezervu, která snižuje dopady a naši zranitelnost vůči stále extrémnějším klimatickým jevům.

Byla zahájena spolupráce mezi Mezivládní vědecko-politickou platformou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) a Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC) s cílem řešit společnou agendu v oblasti biologické rozmanitosti a klimatu. První seminář vyústil v vědecký výsledek , který nastiňuje vazby a pákové body ve stávající správě a sociálně-ekologických systémech, které mohou pomoci podpořit posun směrem k transformační správě při řešení vazby mezi biologickou rozmanitostí, klimatem a společností.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) zveřejnila hodnocení minulých a předpokládaných změn klimatu a jejich dopadů na ekosystémy a společnost založené na ukazatelích. V další zprávě agentury EEA jsou přírodě blízká řešení uznána jako klíčový nástroj k mobilizaci společné agendy v oblasti biologické rozmanitosti a klimatu. Skupina Evropské územní spolupráce pro vnitrozemské pobřežní a mořské vody zveřejnila zprávu o biologické rozmanitosti v evropských mořích, která podává přehled o stavu vodní biologické rozmanitosti, včetně dopadů a trendů v důsledku změny klimatu.

Společné výzkumné středisko má znalostní centrum pro biologickou rozmanitost, které poskytuje vědecký základ pro integraci politik EU v oblasti biologické rozmanitosti, včetně změny klimatu. V červenci 2021 zveřejnila vůbec první posouzení ekosystémů EU, v němž zdůraznila, že dopady změny klimatu na biologickou rozmanitost se zvyšují. BiodiverCities je pilotní projekt EU, který byl nedávno zahájen s cílem zlepšit účast občanské společnosti na rozhodování o plánování, pokud jde o městskou biologickou rozmanitost a přírodu ve městech a jejich okolí.

Služba programu Copernicus v oblasti změny klimatu (C3S),kterou jménem Evropské unie provádí Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí, shromažďuje údaje za účelem monitorování klimatu a předpovídání toho, jak se bude v budoucnu měnit. Tyto informace mohou být použity ke zkoumání toho, jak přesně změna klimatu ovlivní různá odvětví, krajiny a ekosystémy.

Komplexní údaje a informace o biologické rozmanitosti v EU lze nalézt v informačním systému pro biologickou rozmanitost v Evropě (BISE) s informacemi o tom, jak je biologická rozmanitost ovlivněna změnou klimatu.

Podpora investic a financování

Víceletý finanční rámec EU (VFR) na období 2021–2027 činí 1,21 bilionu EUR a dalších 807 miliard EUR z nástroje EU na podporu oživení nové generace. 30 % tohoto rozpočtu je vyčleněno na činnosti přispívající k cílům v oblasti klimatu.

Cílem strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 je uvolnit nejméně 20 miliard EUR ročně pro přírodu a zajistit, aby významná část 30 % VFR věnovaného na opatření v oblasti klimatu byla investována do biologické rozmanitosti a řešení inspirovaných přírodou. Uznává obnovu typů ekosystémů, které jsou obzvláště důležitými propady uhlíku, jako jsou lesy, rašeliniště, travinné porosty, mokřady, mangrovové porosty a louky s mořskou trávou, a rovněž uznává úlohu obnovy půdy v tomto ohledu. Umožňuje soudržnou transevropskou síť pro přírodu v rámci svého pilíře ochrany s cílem umožnit migraci druhů a přizpůsobení se změně klimatu.

Klíčovými nástroji EU, které jsou k dispozici na podporu přizpůsobení se změně klimatu, jsou:

• program LIFE;
• Horizont Evropa: pro biologickou rozmanitost a přizpůsobení se změně klimatu je nejdůležitější klastr 6 týkající se potravin, biohospodářství, přírodních zdrojů, zemědělství a životního prostředí.

Výzkum v oblasti biologické rozmanitosti a přizpůsobení se změně klimatu je rovněž podporován prostřednictvím sítě ERA-Net programu BiodivERsA, která koordinuje vnitrostátní výzkumné programy v oblasti biologické rozmanitosti v celé Evropě.

V současné době je hlavní hnací silou zaznamenaných výdajů na biologickou rozmanitost v rozpočtu EU společná zemědělská politika, což by mělo pokračovat. Významné výdaje jsou rovněž vynakládány v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Sociálního fondu a Fondu soudržnosti. Komplexní přehled lze nalézt na stránce financování adaptačních opatření ze strany EU.

MRE přizpůsobení

Mezi klíčová zjištění zprávy EEA o stavu přírody z roku 2020 patří potvrzení toho, že změna klimatu je rostoucí hrozbou pro biologickou rozmanitost a že zemědělské činnosti, opouštění půdy a znečištění představují hlavní tlaky na stanoviště a druhy. Aby Evropská unie porozuměla změnám biologické rozmanitosti v Evropě v průběhu času, spoléhá se na údaje shromažďované a vykazované konzistentním a srovnatelným způsobem. Každých šest let jsou členské státy EU povinny podávat zprávy o velikosti a trendech v populacích ptáků (článek 12 směrnice o ptácích) a o stavu ochrany a trendech v cílových stanovištích a druzích (článek 17 směrnice o stanovištích) na svém evropském území. Za účelem posouzení synergií a kompromisů mezi ochranou biologické rozmanitosti a zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně uspořádala v roce 2021 organizace Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) a Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) seminář. Tato vědecká zpráva byla vypracována v souvislosti s důležitými mezinárodními dohodami, včetně Pařížské dohody, a cíli udržitelného rozvoje. Tento seminář se zabýval interakcí mezi klimatem a biologickou rozmanitostí, od současných trendů až po úlohu a provádění řešení inspirovaných přírodou a udržitelný rozvoj lidské společnosti.