Zdraví

Klíčová sdělení

• Změna klimatu zhoršuje úmrtnost a nemoci spojené s extrémními povětrnostními jevy, jako jsou vlny veder, povodně nebo požáry. Předpokládá se také, že měnící se klima přinese Evropanům nová zdravotní rizika, zejména nemoci přenášené vektory, jako jsou tygří komáři. Zdraví rostlin a zvířat je rovněž ovlivněno měnící se sezónností, extrémními povětrnostními jevy a novými chorobami a škůdci.
• EU hraje koordinační úlohu při řešení přeshraničních zdravotních hrozeb, včetně hrozeb souvisejících se změnou klimatu. Cílem nové vize EU pro zdraví (2021–2027) je připravit se na budoucí zdravotní krize.
• S cílem řešit nedostatek znalostí o dopadech změny klimatu na lidské zdraví bylo v roce 2021 v rámci nové strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu zřízeno Evropské středisko pro sledování klimatu a zdraví. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí spravuje vědecké důkazy o přenosných nemocech souvisejících se změnou klimatu. Program financování výzkumu Horizont Evropa bude dále podporovat výzkum v oblasti klimatu a lidského zdraví.
• Právní rámec EU pro zdraví rostlin a právní rámec EU pro zdraví zvířat z roku 2016 se týkají rizik pro plodiny, lesy a hospodářská zvířata způsobených změnou klimatu. Znalosti o dopadech změny klimatu na zdraví rostlin a zvířat byly shromážděny v rámci projektu CLEFSA Evropského úřadu pro bezpečnost potravin.

Dopady, zranitelnosti a rizika

Henny Anette Grewe

Změna klimatu zesílí různé současné zdravotní problémy a vytvoří nová zdravotní rizika. Přímé účinky na zdraví vyplývají především ze změn intenzity a četnosti extrémních povětrnostních jevů, jako jsou vlny veder a povodně. Nepřímé účinky na zdraví mohou být způsobeny nemocemi přenášenými vektory (přenášenými např. komáry a klíšťaty), nemocemi přenášenými vodou a potravinami (např. salmonelou a vibriem) nebo změnami v kvalitě vody, potravin a ovzduší. Změna klimatu může rovněž ovlivnit zdravotnickou infrastrukturu a bezpečnost pracovníků vystavených extrémním klimatickým podmínkám. Zvláště zranitelné skupiny se potýkají se zdravotními riziky citlivými na klima.

V evropském posouzení klimatických rizik bylo zjištěno, že riziko tepelného stresu pro lidské zdraví je obzvláště závažné v jižní Evropě. Jen v létě 2022 zemřelo v Evropě předčasně 60 000 až 70 000 lidí v důsledku vystavení nadměrnému teplu. Posouzení rovněž identifikovalo riziko vyplývající ze zeměpisného rozšíření a zvýšeného přenosu infekčních onemocnění, riziko stresu pro systémy zdravotní péče, jako je zdravotnická infrastruktura, a zdravotní riziko pro pracovníky pracující venku v důsledku zvýšeného tepelného stresu, který je obzvláště závažný v jižní Evropě.

Politický rámec

Lidské zdraví

Předcházení dopadům změny klimatu na lidské zdraví je třeba řešit na mnoha úrovních a v několika oblastech politiky. Podle Lisabonské smlouvy nesou primární odpovědnost za organizaci a poskytování zdravotních služeb a zdravotní péče členské státy. Zdravotní politika EU proto slouží k doplnění vnitrostátních politik a k zajištění ochrany zdraví ve všech politikách EU.

Jednou z hlavních úloh zdravotní politiky EU je koordinace přeshraničních činností. V roce 2013 přijala Evropská unie rozhodnutí o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách. Toto rozhodnutí posiluje připravenost v EU a koordinaci reakcí na zdravotní hrozby. Pomáhá členským státům připravit se na možné budoucí pandemie a vážné přeshraniční hrozby způsobené přenosnými nemocemi, chemickými, biologickými nebo environmentálními událostmi, včetně těch, které souvisejí se změnou klimatu, a chránit občany před nimi. V rámci nové strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu bude EU sledovat přeshraniční zdravotní hrozby, včetně hrozeb vyplývajících ze změny klimatu, v rámci nového Evropského úřadu pro reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví.

Pokud jde o extrémní povětrnostní jevy a zdraví, politiky EU v oblasti snižování rizika katastrof pokrývají klíčové oblasti pro posílení spolupráce mezi členskými státy EU s cílem posílit jak ochranu občanů před katastrofami, tak řízení vznikajících rizik.

Jako první konkrétní výstup nové strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu bylo zřízeno Evropské středisko pro sledování klimatu a zdraví s cílem lépe sledovat, analyzovat a předcházet dopadům změny klimatu na lidské zdraví.

Zelená dohoda pro Evropu stanoví závazek EK řešit výzvy související s klimatem a životním prostředím. Návrh 8. akčního programu pro životní prostředí navíc vyzývá k posílení vazeb mezi politikami v oblasti životního prostředí (včetně klimatu) a zdraví, mimo jiné „monitorovánímlidského zdraví a dopadů změny klimatu a přizpůsobením se této změně“.

Evropská komise navrhla novou vizi EU pro zdraví (2021–2027) s cílem posílit zdravotní bezpečnost a připravit se na budoucí zdravotní krize. Cílem návrhu nařízení o programu „EU pro zdraví“ je mimo jiné „přispětk řešení negativního dopadu změny klimatu a zhoršování životního prostředí na lidské zdraví“. Návrh Evropské komise týkající se evropské zdravotní unie dále zlepší koordinaci vážných přeshraničních hrozeb, včetně hrozeb souvisejících s životním prostředím a klimatickými podmínkami.

Zdraví rostlin

V říjnu 2016 bylo přijato nařízení o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin (právní rámec pro zdraví rostlin), které vstoupilo v platnost v prosinci 2019. Jeho cílem je poskytnout lepší ochranu proti zavlékání a šíření nových škůdců rostlin. Cílem těchto pravidel je rovněž zajistit bezpečný obchod a zmírnit dopady a rizika nových výzev, zejména změny klimatu, na zdraví našich plodin a lesů.

Zdraví zvířat

V březnu 2016 bylo přijato nařízení o nákazách zvířat (právní rámec pro zdraví zvířat). Tento jednotný, komplexní nový právní předpis o zdraví zvířat podporuje odvětví živočišné výroby v EU v jeho úsilí o konkurenceschopnost a bezpečný a hladký trh EU se zvířaty a jejich produkty. Podporuje rovněž lepší včasné odhalování a tlumení nákaz zvířat, včetně nově se objevujících nákaz souvisejících se změnou klimatu, a jeho cílem je pomoci snížit výskyt a účinky epidemií zvířat.

Přístup „jedno zdraví“

Existence a obživa naší planety Země závisí na symbiotické interakci mezi lidmi, zvířaty a prostředím, které sdílíme. Aby bylo zajištěno zdraví a pokračující existence lidí, je nutné zkoumat složitou propojenost a vzájemnou závislost všech živých druhů a životního prostředí. Jedno zdraví je přístup založený na synergickém přínosu úzké spolupráce mezi vědami o zdraví lidí, zvířat a životního prostředí. V této souvislosti bude Komise shromažďovat a propojovat údaje, nástroje a odborné znalosti za účelem komunikace, monitorování, analýzy a prevence dopadů změny klimatu na lidské zdraví, a to na základě přístupu „jedno zdraví“.

Jedno zdraví významně poskytuje rámec pro zajištění celospolečenského a celovládního přístupu, neboť zajišťuje účast všech příslušných odvětví a oborů s cílem komplexně a koordinovaně řešit tři hlavní složky Jedno zdraví: Lidské zdraví, zdraví zvířat a životní prostředí.

Zlepšení znalostní základny

Evropské posouzení klimatických rizik z roku 2024 poskytuje komplexní posouzení hlavních klimatických rizik, kterým Evropa dnes i v budoucnu čelí. Identifikuje 36 hlavních klimatických rizik, která ohrožují naši energetickou a potravinovou bezpečnost, ekosystémy, infrastrukturu, vodní zdroje, finanční systémy a zdraví lidí, a to i s ohledem na rizika pro zdravotnictví.

Šestá hodnotící zpráva pracovní skupiny II Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) s názvem Změna klimatu 2022: Dopady, adaptace a zranitelnost jasněuváděly, jak se ve všech regionech soustavně zvyšuje úmrtnost a nemocnost lidí v důsledku tepelných jevů, výskyt nemocí přenášených potravinami a vodou souvisejících s klimatem a výskyt nemocí přenášených vektory. Kromě toho se v nových oblastech objevují choroby zvířat a lidí, včetně zoonóz. V souvislosti s budoucím klimatem IPCC zdůraznil, jak změna klimatu a související extrémní jevy významně zvýší nemocnost a předčasná úmrtí z krátkodobého až dlouhodobého hlediska.

Odvětví zdravotnictví a dobré životní podmínky by měly prospěch z integrovaných přístupů k přizpůsobení, které začleňují zdraví do politik v oblasti potravin, živobytí, sociální ochrany, infrastruktury, vody a hygieny, což vyžaduje spolupráci a koordinaci na všech úrovních správy. V zájmu posílení odolnosti ve zdravotnictví skutečně existuje mnoho příležitostí k cíleným investicím a financování, jako jsou systémy včasného varování a reakce v případě extrémního tepla; zlepšení přístupu k pitné vodě, snížení expozice vody a extrémních povětrnostních jevů; a účinný dozor, systémy včasného varování pro sledování a omezení nemocí přenášených vektory.

Lidské zdraví

Nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu uvádí potřebu hlubšího pochopení klimatických rizik pro zdraví. Klíčovým vývojem v rámci nové strategie je Evropské středisko pro sledování klimatu a zdraví, což je iniciativa Evropské komise, jejímž cílem je podpořit Evropu při přípravě na dopady změny klimatu na zdraví a při přizpůsobování se těmto dopadům tím, že poskytne přístup k příslušným informacím, včetně evropských a vnitrostátních politických souvislostí, dopadů změny klimatu na zdraví v Evropě, ukazatelů v oblasti klimatu a zdraví, informačních systémů a nástrojů v oblasti klimatu a zdraví a systémů včasného varování v oblasti klimatu a zdraví. Podporuje rovněž výměnu informací a spolupráci mezi příslušnými mezinárodními, evropskými, vnitrostátními a nevládními aktéry.

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) odpovídá za vědecké důkazy a posouzení rizik přenosných nemocí, včetně nemocí souvisejících s měnícím se klimatem. Středisko ECDC vyvinulo „evropskou síť pro životní prostředí a epidemiologii“, která poskytuje nástroje pro monitorování meteorologických podmínek v reálném čase za účelem posouzení rizika nemocí přenášených vodou a nemocí přenášených vektory, jakož i další nástroje pro posuzování rizik. Středisko ECDC se navíc zabývá systémem shromažďování údajů a dohledu nad nákazami a zoonózami přenášenými potravinami a vodou, z nichž některé by se měly v důsledku dopadů změny klimatu zvýšit. Kromě toho středisko ECDC a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) hostí VectorNet , platformu pro výměnu údajů o zeměpisném rozložení vektorů onemocnění členovců v Evropě, a vypracovaly širokou škálu studií zaměřených na posouzení evropských dopadů a zranitelnosti vůči změně klimatu.

Evropská unie financovala rozvoj příslušných informací a odborných znalostí v oblasti klimatu a zdraví prostřednictvím programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 a rozvoje služby programu Copernicus v oblasti změny klimatu. Další informace o nejdůležitějších výzkumných a znalostních projektech jsou k dispozici v katalogu zdrojů Evropského střediska pro sledování klimatu a zdraví.

Nedílnou součástí výzkumného rámce programu Horizont Evropa (2021–2027) jsou mise EU, které jsou závazky k řešení hlavních společenských výzev, včetně přizpůsobení se změně klimatu. Mise EU pro přizpůsobení se změně klimatu bude fungovat jako portfolio činností (výzkumné projekty, politická opatření nebo dokonce legislativní iniciativy) s cílem přizpůsobit se změně klimatu. Shrnutí navrhované mise zdůrazňuje potřebu chránit lidské zdraví a dobré životní podmínky před dopady změny klimatu (včetně vysokých teplot, extrémních povětrnostních jevů a infekčních onemocnění) se zvláštním zaměřením na zranitelné skupiny obyvatelstva. Mise týkající se klimaticky neutrálních a inteligentních měst navíc zahrnuje podporu spravedlivé transformace za účelem zlepšení zdraví a dobrých životních podmínek lidí s vedlejšími přínosy, jako je lepší kvalita ovzduší nebo zdravější životní styl, přičemž zdůrazňuje důležitou souvislost mezi přizpůsobováním se změně klimatu, jejím zmírňováním a zdravím.

Zdraví rostlin a zvířat

Společný evropský program „Jedno zdraví“ seprostřednictvím stávajících vazeb s vnitrostátními orgány a tvůrci politik v členských státech EU může pochlubit přelomovým partnerstvím 38 uznávaných potravinářských, veterinárních a lékařských laboratoří a ústavů s cílem harmonizovat přístupy, metodiky, databáze a postupy pro posuzování a řízení zoonóz přenášených potravinami (FBZ), vznikající antimikrobiální rezistence (AMR) a vznikajících hrozeb (ET) v celé Evropě. Spolupráce mezi ústavy byla posílena posílením mezioborové spolupráce a integrace činností. Toho bylo dosaženo prostřednictvím specializovaných společných výzkumných projektů, společných integračních projektů a činností v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

Projekt „Změna klimatu jako hnací síla vznikajících rizik pro bezpečnost potravin a krmiv, zdraví rostlin, zvířat a výživovou kvalitu“ (CLEFSA) realizoval úřad EFSA v letech 2018 až 2020. CLEFSA identifikovala řadu problémů, které jsou způsobeny změnou klimatu a které mohou ovlivnit bezpečnost potravin v Evropě, včetně výskytu a intenzity některých chorob přenášených potravinami a usídlení invazních nepůvodních druhů škodlivých pro zdraví rostlin a zvířat; výskyt, intenzita a toxicita květů potenciálně toxických mořských a sladkovodních řas a bakterií, na dominanci a přetrvávání různých parazitů, hub, virů, vektorů a invazivních druhů škodlivých pro zdraví rostlin a zvířat; a (opětovným) výskytem nových nebezpečí, zvýšením expozice nebo náchylnosti ke známým nebezpečím a změnou úrovní mikroživin a makroživin v potravinách a krmivech.

Zdraví rostlin

V roce 2021 předložily IPCC a FAO vědecký přezkum dopadu změny klimatu na škůdce rostlin. V této zprávě jsou navržena zmírňující a adaptační opatření. Kromě toho zdůraznila, že stále existují nedostatky ve výzkumu dopadu změny klimatu na škůdce a na zdraví rostlin.

EU je členem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin (IPPC), kde se aktivně podílí na stanovování mezinárodních norem kvality pro rostliny a rostlinné produkty. IPPC je mezivládní smlouva podepsaná více než 180 zeměmi, jejímž cílem je chránit světové rostlinné zdroje před šířením a zavlečením škůdců a podporovat bezpečný obchod. Úmluva zavedla mezinárodní standardy pro fytosanitární opatření (ISPM) jako svůj hlavní nástroj k dosažení svých cílů, čímž se stala jedinou globální organizací stanovující standardy pro zdraví rostlin.

Komise pro zdraví rostlin (EFSA) vznikla na základě žádosti Evropské komise, aby posoudila, zda by měl být konkrétní škodlivý organismus zvážen pro zařazení na seznamy škodlivých organismů EU, a to provedením kategorizace škodlivých organismů a/nebo posouzení rizik škodlivých organismů, nebo v některých případech hodnocením posouzení rizik škodlivých organismů vypracovaných třetí stranou. Od zavedení nového rostlinolékařského zákona v roce 2016 má úřad EFSA řadu vzájemně propojených projektů zaměřených na podporu Evropské komise při ochraně území EU před škůdci a chorobami rostlin a na pomoc členským státům při přípravě na budoucí fytosanitární hrozby.

Zdraví zvířat

Úřad EFSA vytvořil interaktivní profily nákaz, které poskytují uživatelsky vstřícné a fakticky podložené informace o nákazách přenášených vektory a nákazách uvedených v právním rámci pro zdraví zvířat. Profily onemocnění jsou aktualizovány prostřednictvím sedmi živých systematických přezkumů, které zahrnují: 1) Geografická distribuce; 2) Experimentální infekce; 3) Účinnost očkování; 4) Přežití patogenu; 5) Přesnost diagnostického testu; 6) Vektorové řízení; a 7) Účinnost léčby. Jsou-li nalezeny a přezkoumány dostatečné studie, provede se automaticky metaanalýza extrahovaných údajů a výsledky se vizualizují v profilech onemocnění. Kromě toho jsou uvedeny odkazy na další posouzení rizik nákaz provedená úřadem EFSA.

Podpora investic a financování

Zdraví lidí, rostlin a zvířat

V prosinci 2020 zveřejnila EU víceletý finanční rámec (VFR) na období 2021–2027. Více než 50 % celkové částky příštího dlouhodobého rozpočtu a nástroje NextGenerationEU je věnováno na podporu modernizace prostřednictvím politik, které zahrnují výzkum a inovace, prostřednictvím programu Horizont Evropa; spravedlivou klimatickou a digitální transformaci prostřednictvím Fondu pro spravedlivou transformaci a programu Digitální Evropa; připravenost, oživení a odolnost prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost, rescEU a nového programu v oblasti zdraví. V této souvislosti je cílem programu EU pro zdraví (EU4Health), dosud největšího programu EU v oblasti zdraví (2,45 miliardy EUR, + 3,30 miliardy EUR podle článku 5 VFR), prevence nemocí a podpora zdraví a mezinárodní spolupráce v oblasti zdraví prostřednictvím podpory opatření zaměřených na prevenci přeshraničních zdravotních hrozeb, přípravu na ně a reakci na ně. Program „EU pro zdraví“ bude v příštích letech významným příspěvkem prostřednictvím přístupu „jedno zdraví“, případně s formálním uznáním toho, že lidské zdraví je úzce spjato se zdravím zvířat a životním prostředím.

Program financování výzkumu Horizont Evropa (2021–2027) bude činit 94 miliard EUR na zvýšení evropské podpory výzkumných a inovačních činností v oblasti zdraví a klimatu.

Komplexní přehled lze nalézt na stránce financování adaptačních opatření ze strany EU.