Spravedlivá odolnost

Klíčová sdělení

• Je zřejmé, že při přizpůsobování je třeba zintenzivnit úvahy o spravedlnosti. Nejzranitelnější osoby a komunity jsou nejvíce ohroženy dopady změny klimatu, mají nejmenší schopnost přizpůsobit se a je u nich nejméně pravděpodobné, že budou vyslyšeny, uznány a budou mít prospěch z adaptačních opatření.
• Začleněním spravedlnosti do úsilí o přizpůsobení se změně klimatu a řešením jedinečných potřeb a zranitelných míst různých sociálních skupin mohou tvůrci politik vytvořit odolnější a spravedlivější komunity, které jsou lépe připraveny čelit rizikům souvisejícím s klimatem.
• Toho lze dosáhnout přístupem „spravedlivé odolnosti“, který vyžaduje, aby tvůrci politik a odborníci z praxe:
• řešit nerovnoměrné dopady změny klimatu;
• zajistit, aby při vypracovávání adaptačních reakcí na tyto dopady měli jednotlivci nebo sociální skupiny, kteří jsou již zranitelní, z těchto reakcí spravedlivý prospěch a nebyli nepřiměřeně zatěžováni („nikoho neopomíjet“).
• Spravedlivá odolnost je klíčovým prvkem nedávných a nadcházejících politik EU souvisejících s přizpůsobením se změně klimatu, včetně politického balíčku Zelené dohody pro Evropu, strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu a strategie Unie připravenosti do roku 2025, které zdůrazňují potřebu širšího začlenění spravedlnosti do úsilí o přizpůsobení se změně klimatu a připravenost společnosti.

Spravedlivá odolnost – překonání nerovností v oblasti klimatických rizik a adaptačních opatření

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na planetě a EU se vydala na jasnou cestu k uhlíkově neutrálnímu hospodářství. Avšak vzhledem k tomu, že změny probíhají již nyní a rychleji, než se očekávalo, již nestačí pouze snižovat emise CO2. Evropa musí zvýšit svou odolnost vůči změně klimatu. Při přizpůsobování se musí také zajistit, aby nikdo nebyl opomenut.

Sociálně zranitelné skupiny, jako jsou starší lidé, děti, nízkopříjmové skupiny a osoby se zdravotním postižením, jsou změnou klimatu nepatřičně zasaženy. Jsou nepřiměřeně zatíženy svými dopady a ne vždy mají spravedlivý prospěch z adaptačních reakcí na tyto dopady (nebo jsou těmito reakcemi dále zatíženy).

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), která byla poprvé představena jako koncepce ve Strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu z roku 2021, chápe spravedlivou odolnost tak, že tvůrci politik a odborníci z praxe:

• Snížit nerovnoměrné zatížení klimatickými riziky – některé skupiny a regiony jsou změnou klimatu neúměrně zasaženy v důsledku nerovnoměrné expozice změně klimatu, již existující zranitelnosti, rozdílných hospodářských a politických schopností, jakož i rozdílného přístupu k veřejným službám a infrastruktuře (jako je odpovídající bydlení chránící před povodněmi a extrémními teplotami). Zpráva agentury EEA z roku 2018 poskytuje další poznatky o nerovnostech ve zranitelnosti a expozici klimatickým rizikům.
• Zajistit spravedlnost při rozdělování přínosů (a zátěže) adaptace – Při vytváření adaptačních reakcí na tyto dopady je třeba zajistit, aby jednotlivci nebo sociální skupiny, kteří jsou již zranitelní, měli z těchto reakcí spravedlivý prospěch a nebyli nepřiměřeně zatíženi („nikdo nesmí být opomenut“). Adaptivní opatření a politiky nemusí být nutně ku prospěchu všem ve stejné míře a v některých případech mohou dokonce vést k „nesprávnému přizpůsobení“. Například investice do přizpůsobení se změně klimatu (např. zelené plochy, pojištění proti povodním, místní opatření na úsporu vody nebo chlazení), které nezajišťují cenovou dostupnost, mohou vyloučit domácnosti s nízkými příjmy. Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí z roku 2025 se touto problematikou podrobněji zabývá a rovněž uvádí příklady toho, jak lze těmto negativním výsledkům zabránit.

Aby bylo možné dosáhnout spravedlnosti v úsilí o přizpůsobení se změně klimatu, musí tvůrci politik řešit systémové a strukturální problémy, které udržují nerovnosti, a zaměřit se na transformaci základních příčin těchto nespravedlností. Jedním z takových problémů je například slabé zastoupení marginalizovaných komunit na rozhodovacích fórech, což znamená, že jejich potřeby se neodrážejí v adaptačních politikách.

To vyžaduje komplexní přístup, který zlepší pochopení nerovnoměrné zátěže spojené se změnou klimatu a adaptačními opatřeními mezi sociálními skupinami. Vyžaduje zaměření na aspekty rovnosti ve všech fázích plánování, provádění a monitorování přizpůsobení, jakož i na všech úrovních správy. A vyžaduje, aby byla věnována pozornost různým rozměrům spravedlivé odolnosti, zejména:

• distribuční spravedlnost (spravedlivé rozdělení zdrojů a zátěže v důsledku dopadů změny klimatu a úsilí o přizpůsobení se této změně);
• procesní spravedlnost (spravedlivé, transparentní a inkluzivní rozhodovací procesy);
• uznávací spravedlnost (respektování a integrace různých hodnot, kultur a perspektiv a řešení hlubších příčin nespravedlnosti).

Neřešení základních systémových nerovností a nezajištění spravedlivého přístupu ke zdrojům a procesům pravděpodobně stávající nerovnosti zhorší. To může vést k pocitům nespokojenosti a odporu vůči změnám, což může ztížit dosažení cílů politiky EU. Na druhé straně může začlenění spravedlnosti do adaptačních opatření zvýšit jejich účinnost a je v souladu se základními hodnotami EU a mezinárodními dohodami.

Politický rámec

Zásadní význam má rovněž silný politický rámec se specializovanými mechanismy financování a podpory, které těmto obyvatelům pomohou přizpůsobit se měnícím se klimatickým podmínkám.

Stále více se uznává potřeba „nikoho neopomíjet“ ve všech odvětvích politiky EU, v neposlední řadě v oblasti přizpůsobení se změně klimatu. Spravedlivá odolnost má zásadní význam jak pro Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030, tak pro novou strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu , kterou se provádí právní rámec EU pro klima. Strategie zdůrazňuje, že je důležité dosáhnout odolnosti spravedlivým a spravedlivým způsobem a že adaptační opatření mají být navržena tak, aby zohledňovala sociální aspekty, včetně mezinárodních rozměrů klimatických rizik a adaptace. Zavazuje Evropskou unii, aby podporovala spravedlivou transformaci prostřednictvím řady politik a režimů financování, jakož i prosazováním stávajících právních předpisů v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti.

Novější pokyny a strategie EU ukazují široký vývoj pojmu spravedlivé odolnosti, včetně koncepcí, jako je nepřizpůsobivost a sociální spravedlnost.

• Pokyny EK k adaptačním strategiím a plánům členských států z července 2023: Tyto pokyny, jejichž cílem je podpořit členské státy při vypracovávání jejich národních adaptačních plánů, výslovně zahrnují zásadu spravedlivé odolnosti, která je definována jako „předcházení nerovnoměrné zátěži a nikoho neopomíjení“. Pokyny zdůrazňují nepřizpůsobení, které přímo souvisí s otázkami spravedlnosti, a naléhavě vyzývají členské státy, aby upřednostňovaly sociálně spravedlivá adaptační opatření.
• červenec 2024 Politické směry pro příští Evropskou komisi na období 2024–2029: Tyto hlavní směry zdůrazňují význam sociální spravedlnosti v širším slova smyslu s odkazem na evropský pilíř sociálních práv, jakož i potřebu spravedlivé transformace. Dokument označuje změnu klimatu za jedno z největších bezpečnostních rizik, kterým Evropa čelí, a vyzývá k posílení odolnosti a připravenosti na změnu klimatu.

Evropské posouzení rizik v oblasti klimatu (EUCRA) z roku 2024, sdělení Evropské komise z roku 2024 o řízení klimatických rizik a zpráva o pokroku v oblasti klimatu a nejnověji strategie Unie v oblasti připravenosti do roku 2025 zdůrazňují potřebu strategií pro přizpůsobení se změně klimatu, které upřednostňují zranitelné skupiny obyvatelstva a zahrnují je, aby se zajistilo, že spravedlnost bude obecněji začleněna do úsilí o přizpůsobení se změně klimatu a připravenost společnosti.

Zdroj: EHP (2025). Sociální spravedlnost v reakci na změnu klimatu

Zlepšení znalostní základny

Ačkoli je pojem „spravedlivá odolnost“ v kontextu politiky v oblasti klimatu relativně nový, již existuje zavedená oblast výzkumu sociálních důsledků změny klimatu a znalostní základna na celosvětové i evropské úrovni roste.

Tématu se konkrétně věnuje několik zpráv, a to jak na celosvětové úrovni, tak na úrovni EU. Evropské posouzení klimatických rizik (EUCRA) z roku 2024 poskytuje komplexní posouzení hlavních klimatických rizik, kterým Evropa dnes i v budoucnu čelí. Zpráva EUCRA zdůrazňuje, jak je několik rizik spojených se změnou klimatu rozděleno mezi různé sociálně zranitelné osoby nebo skupiny. Aspekty distributivní spravedlnosti jsou stále více zohledňovány v plánování přizpůsobení, ale integrace procesního a uznávacího soudnictví stále poněkud chybí.

Pátá hodnotící zpráva IPCC (AR5)  již uznala nerovnoměrné rozložení klimatických rizik v různých odvětvích a nejnovější šestá hodnotící zpráva IPCC (AR6) zdůrazňuje spravedlnost jako základní kvalitu přizpůsobení se změně klimatu na všech úrovních správy. Příspěvek pracovní skupiny II k šesté hodnotící zprávě zejména určuje zásady spravedlnosti, které by měly být zohledněny při hodnocení možností přizpůsobení.

Osmá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti představuje současné sociálně-ekonomické a územní rozdíly v Evropě a to, jak je zhoršují dopady změny klimatu, a uvádí, že politika soudržnosti by se měla vyvíjet tak, aby reagovala na tyto výzvy.

Technický dokument Evropské územní spolupráce z roku 2021 „Nikoho neopomíjet“ v politice a praxi v oblasti odolnosti vůči změně klimatu v Evropě se zabývá praktickými důsledky „spravedlivé transformace“ v kontextu adaptace a odolnosti vůči změně klimatu – „spravedlivé odolnosti“. Poskytuje poznatky o tom, jak zohlednit aspekty spravedlnosti ve všech fázích cyklu adaptační politiky podle nástroje na podporu adaptace. Další produkty agentury EEA a Evropské územní spolupráce, které jsou důležité pro pochopení spravedlivé odolnosti, zohledňují aspekty politik spravedlivé odolnosti související se zdravím a městy.

Briefing EEA 2022 Towards „just resilience“ (Směrem ke spravedlivé odolnosti): Nikoho neopomíjet při přizpůsobování se změně klimatu se zabývá tím, jak změna klimatu ovlivňuje zranitelné skupiny a jak lze těmto dopadům předcházet nebo je snižovat prostřednictvím spravedlivých adaptačních opatření. Uvádí rovněž příklady politik a opatření zaměřených na rovnost z celé Evropy. Technický dokument Evropské územní spolupráce z roku 2023 „Směremk měření spravedlnosti při přizpůsobování se změně klimatu“přispívá k tomu, aby byl pojem spravedlivé odolnosti funkční, zejména tím, že poskytuje relevantní informace k měření pokroku v oblasti spravedlivé odolnosti v evropském kontextu, včetně určení potenciálních ukazatelů. Zpráva EEA z roku 2025 „Sociálníspravedlnost při přípravě na změnu klimatu: jak může být spravedlivá odolnost přínosem pro komunity v celé Evropě“prohlubuje diskusi tím, že poskytuje poznatky o úrovni pokroku na celostátní a nižší než celostátní úrovni, pokud jde o začlenění spravedlnosti do úsilí o přizpůsobení se změně klimatu. Zkoumá také, jak je řešena a prováděna spravedlivá odolnost ve čtyřech klíčových systémech: zastavěné prostředí, zemědělství a potraviny, voda a doprava, což objasní, kde mohou adaptační opatření neúmyslně zhoršit stávající nerovnosti v rámci těchto systémů. Poté jsou uvedeny inspirativní příklady praktických přístupů, které se používají k zajištění toho, aby nikdo nebyl opomenut.

Cílem agentury EEA je rovněž řešit aspekty spravedlnosti v politikách zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně v rámci integrovaného přístupu. V informační zprávě agentury EEA nazvané „Zkoumánísociálních výzev nízkouhlíkových energetických politik v Evropě“jsou aspekty přizpůsobení zohledněny při posuzování nespravedlivých dopadů uhlíkových a energetických daní a analýze politik s cílem maximalizovat přínosy pro cíle související s přizpůsobením se změně klimatu.

EU rovněž podniká několik opatření, která mají tvůrcům politik a odborníkům z praxe pomoci získat další znalosti a metodiky pro provádění spravedlivých politik a opatření v oblasti odolnosti. Například skupina odborníků pro hospodářský a sociální dopad výzkumu (ESIR) poskytuje Komisi politické poradenství založené na důkazech ohledně toho, jak rozvíjet spravedlivou, progresivní a transformační politiku v oblasti výzkumu a inovací.

Evropská komise a EEA ve spolupráci s několika partnery z EU a z celého světa vytvořily Evropské středisko pro sledování klimatu a zdraví. Poskytuje přístup k nejdůležitějším zdrojům znalostí o zranitelnosti sociálních skupin vůči dopadům a rizikům v oblasti klimatu souvisejícím se zdravím, jakož i o spravedlnosti v politických reakcích.

Spravedlnost v politikách v oblasti klimatu je rovněž klíčovým tématem programu Horizont 2020, zejména pokud jde o zmírňování změny klimatu. Pokud jde o přizpůsobení se změně klimatu, některé probíhající projekty studují distribuční důsledky klimatických rizik a souvisejících politik. Například projekt CASCADE zkoumá šíření klimatických rizik na mezinárodní úrovni na evropské společnosti a posuzuje potenciální socioekonomické nevýhody. Na politiky se zaměřuje projekt NAVIGATE, který vyvíjí nové integrované modely hodnocení schopné modelovat nerovnosti a posoudit, jak je ovlivňují politiky v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Kromě toho má projekt JustNature aktivovat přírodě blízká řešení jako nástroje pro zajištění práva na zdraví a dobré životní podmínky v sedmi pilotních městech.

Program LIFE rovněž přispívá k rozšíření znalostní základny. Například projekt Rozvíjející se regiony poskytne praktické zkušenosti s mapováním zranitelných skupin za účelem posouzení rizik a zohlednění aspektů spravedlnosti v obecním a regionálním plánu pro přizpůsobení se změně klimatu.

Podpora financování a investic

EU je odhodlána podporovat „spravedlivou transformaci“ prostřednictvím specializovaných režimů financování, jako je Fond pro spravedlivou transformaci.

Finanční prostředky na přizpůsobení se změně klimatu jsou k dispozici z různých finančních toků EU a mnohé z nich rovněž podporují spravedlivou odolnost. Víceletý finanční rámec na období 2021–2027 zajišťuje, aby opatření pro přizpůsobení se změně klimatu byla začleněna do všech hlavních výdajových programů EU, jak je stanoveno i ve strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu. Evropská komise navíc poskytuje finanční prostředky prostřednictvím programu Next Generation EU (750 miliard EUR) na zotavení z hospodářské krize spojené s epidemií COVID-19. Program financuje národní plány pro oživení a odolnost, které mají radikálně transformovat evropské ekonomiky prostřednictvím spravedlivé klimatické a digitální transformace.

Program LIFE je zcela věnován životnímu prostředí a má rozpočet ve výši 1,9 miliardy EUR na opatření v oblasti klimatu, která zahrnují přizpůsobení se změně klimatu.

Řešení nerovností v ekologické transformaci je rovněž jádrem klíčových strategických směrů programu Horizont Evropa (95,5 miliardy EUR). Podle strategického plánu na období 2025–2027 přispěje program prostřednictvím výzkumu k vytvoření odolnější, konkurenceschopnější, inkluzivnější a demokratičtější evropské společnosti. Za tímto účelem přispěje k provádění mise „Přizpůsobení se změně klimatu“ téma rovnosti v opatřeních pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně napříč pracovními programy programu Horizont Evropa, a zejména probíhajícími a budoucími výzvami, přičemž při jejich provádění bude zohledněna spravedlnost v souladu s cíli mise EU pro přizpůsobení se změně klimatu.“

Dalšími relevantními evropskými programy financování jsou:

• Společná zemědělská politika (378,5 miliardy EUR) podporuje přizpůsobení zemědělského odvětví se zvláštním důrazem na zranitelné skupiny zemědělců.
• Evropský sociální fond plus (ESF+) je klíčovým finančním nástrojem na podporu nejzranitelnějších skupin v Evropě. ESF financuje provádění zásad evropského pilíře sociálních práv: rovné příležitosti a přístup na trh práce; spravedlivé pracovní podmínky a sociální ochranu a začlenění.
• Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) může být rovněž věnován přizpůsobení a sociálnímu rozměru přizpůsobení. Priority financování EFRR zahrnují jak „zelenější, nízkouhlíkovou a odolnou [Evropu]“, tak „více sociální oblast“.

Studie z roku 2024, kterou zadal Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Evropského parlamentu, zkoumala řadu dalších finančních prostředků, které jsou k dispozici na řešení negativních dopadů politik v oblasti klimatu.

Podpora provádění

Na evropské úrovni je spravedlivá odolnost integrována a prováděna prostřednictvím opatření vyplývajících z evropské strategie pro přizpůsobení se změně klimatu a prostřednictvím dalších iniciativ EU.

Pakt starostů a primátorů EU uznává, že je stále více zapotřebí, aby jeho signatáři začlenili otázky rovnosti a spravedlnosti do svých řešení v oblasti klimatu. Pokyny z roku 2023 „Zahrnutí aspektů spravedlnosti do procesu plánování opatření v oblasti udržitelné energetiky a klimatu (SECAP), provádění a monitorování“ identifikují příležitosti v rámci plánování, provádění a monitorování pro signatáře, pokud jde o řešení různých rozměrů spravedlnosti v rámci zmírňujících i adaptačních opatření. Pilotní program Paktu na období 2022–2023 zaměřený na podporu úsilí signatářů o přizpůsobení se změně klimatu si navíc jako jedno ze čtyř klíčových témat programu zvolil právě odolnost.

Mise EU pro přizpůsobení se změně klimatu různými způsoby začleňuje spravedlivou odolnost do realizace svých cílů. Jeho cílem je podpořit nejméně 150 regionů, aby se do roku 2030 staly odolnými vůči změně klimatu. Platforma mise byla zřízena za účelem poskytování podpůrných nástrojů, které jsou vyvíjeny prostřednictvím několika projektů. Ústředními koncepcemi těchto projektů jsou maladaptace a spravedlnost, včetně projektů REGILIENCE, NBRACER, DESIRMED a ARCADIA, které se všechny výslovně zabývají spravedlivou odolností tím, že zajišťují, aby úsilí o přizpůsobení bylo přínosné pro zranitelné komunity. Cílem těchto projektů je podporovat řešení inspirovaná přírodou, spravedlivé rozdělování zdrojů a transformační správu. Regions4Climate, Pathways2Resilience a CLIMAAX rovněž pracují na vytvoření spravedlivých rámců pro přizpůsobení, které upřednostňují zranitelné regiony a sociální skupiny nejvíce zasažené změnou klimatu. Mezitím se projekt AGORA zaměřuje konkrétně na sociální zranitelnost vůči teplu, zatímco projekt FairFuture bude pracovat na začlenění klimatické spravedlnosti do agendy přizpůsobení se změně klimatu.