Přizpůsobení v oblastech politiky EU

Změna klimatu má komplexní dopady na biofyzikální procesy, které jsou základem zemědělských systémů, s negativními i pozitivními důsledky v různých regionech EU. Rostoucí koncentrace atmosférického CO2, vyšší teploty, změny srážkových vzorců a četnost extrémních jevů ovlivňují jak přírodní prostředí, tak kvantitu, kvalitu a stabilitu produkce potravin. Klimatické rozdíly mají dopad na vodní zdroje, půdu, škůdce a choroby, což vede k významným změnám v zemědělství a živočišné výrobě.

Budovy mohou být náchylné ke změně klimatu. V budoucnu může dojít ke zvýšení rizika kolapsu, poklesu stavu a významné ztrátě hodnoty v důsledku většího počtu bouří, poškození sněhem nebo sesuvem půdy, pronikání vody, zhoršujícího se vnitřního klimatu a zkrácení životnosti budov. Cílem Evropské komise je zvýšit odolnost infrastruktury, včetně budov, vůči změně klimatu. Nové a stávající budovy je třeba posoudit z hlediska odolnosti vůči současným rizikům a budoucím změnám klimatu a odpovídajícím způsobem je naplánovat nebo modernizovat. Klíčovou politikou používanou na podporu odolnosti budov je politika soudržnosti (označovaná také jako regionální politika).

Budovy mohou být náchylné ke změně klimatu. V budoucnu může dojít ke zvýšení rizika kolapsu, poklesu stavu a významné ztrátě hodnoty v důsledku většího počtu bouří, poškození sněhem nebo sesuvem půdy, pronikání vody, zhoršujícího se vnitřního klimatu a zkrácení životnosti budov. Cílem Evropské komise je zvýšit odolnost infrastruktury, včetně budov, vůči změně klimatu. Nové a stávající budovy je třeba posoudit z hlediska odolnosti vůči současným rizikům a budoucím změnám klimatu a odpovídajícím způsobem je naplánovat nebo modernizovat. Klíčovou politikou používanou na podporu odolnosti budov je politika soudržnosti (označovaná také jako regionální politika).

Podniky čelí dvěma hlavním typům rizik souvisejících s klimatem: přímá fyzická rizika a rizika přechodu, která vyplývají z reakce společnosti na změnu klimatu, zejména zmírňující opatření. Změna klimatu může mít významný dopad na dodavatelské řetězce, distribuci a prodej mnoha způsoby. Teplo negativně ovlivňuje lidské zdraví a může vést k horšímu pracovnímu výkonu (snížená produktivita) nebo nižšímu počtu hodin věnovaných práci (dodávka práce).

Zvýšení hladiny moří může způsobit záplavy, pobřežní erozi a ztrátu nízko položených pobřežních systémů. Zvýší se také riziko bouřkových vln a pravděpodobnost vniknutí slané vody do pevniny a může ohrozit pobřežní ekosystémy. Očekávaný nárůst teploty vody a acidifikace oceánů přispěje k restrukturalizaci pobřežních ekosystémů; s důsledky pro cirkulaci oceánů a biogeochemickou cyklistiku.

Dopady katastrofických událostí na toto dědictví jsou spojeny s pomalým nástupem změn vyplývajících z procesů zhoršování stavu. Neustálé zvyšování teploty a kolísání teploty a vlhkosti nebo kolísání cyklů mrazení a rozmrazování způsobuje degradaci a napětí v materiálech, což vede k větší potřebě obnovy a konzervace. Například biologický rozklad způsobený mikroorganismy je pravděpodobnější.

V posledních několika letech zažila Evropa všechny druhy přírodních katastrof: závažné povodně, sucha a lesní požáry s ničivými dopady na životy lidí, evropské hospodářství a životní prostředí. V uplynulém desetiletí přijala Evropská komise několik strategií a opatření pro řešení snižování rizika katastrof, jako je například směrnice o povodních a její provádění (časový plán), opatření EU týkající se nedostatku vody a sucha, zelená kniha o pojištění v souvislosti s přírodními a člověkem způsobenými katastrofami.

Změna klimatu ovlivňuje odvětví energetiky mnoha způsoby, od změn v poptávce po vytápění a chlazení; dopady na podmínky dodávek energie – například snížená dostupnost vody pro vodní elektrárny během dlouhotrvajícího sucha a snížená dostupnost chladicí vody ovlivňující účinnost elektráren. Kromě toho může být energetická infrastruktura více vystavena škodám v důsledku měnících se klimatických podmínek. Evropská komise obecně usiluje o zvýšení odolnosti infrastruktury, včetně energetiky, vůči změně klimatu poskytnutím strategických rámců.

Extrémní povětrnostní jevy v posledních letech zvýšily naléhavost začlenění přizpůsobení se změně klimatu do různých oblastí politiky EU. Existuje jen málo konkrétních činností EU, jejichž cílem je začlenit přizpůsobení se změně klimatu do politik pro finanční a pojišťovací odvětví. Mnohé evropské politiky související s přírodními katastrofami (viz snižování rizika katastrof) jsou však pro finanční a pojišťovací odvětví velmi důležité, neboť mohou pomoci předcházet významným ztrátám a finančním katastrofám. Evropská komise se rovněž zavázala zvýšit financování činností souvisejících s klimatem tím, že zajistí, aby nejméně 20 % evropského rozpočtu tvořily výdaje související s klimatem.

Rychlá změna klimatu může překonat přirozenou schopnost lesních ekosystémů přizpůsobit se. Vede ke zvýšenému riziku narušení v důsledku bouří, požárů, škůdců a chorob s důsledky pro růst a produkci lesů. Bude ovlivněna hospodářská životaschopnost lesnictví, zejména v jižních oblastech Evropy, jakož i schopnost lesů poskytovat environmentální služby, včetně změn ve funkci propadu uhlíku. V roce 2013 přijala Komise novou strategii EU v oblasti lesnictví, která reaguje na nové výzvy, jimž lesy a odvětví lesnictví čelí.

Změna klimatu přinese nová zdravotní rizika a zesílí současné zdravotní problémy. Změnou klimatu se očekávají přímé i nepřímé účinky na zdraví lidí, rostlin a zvířat. Přímé účinky vyplývají ze změn intenzity a četnosti extrémních povětrnostních jevů, jako jsou vlny veder a povodně. Nepřímé účinky mohou být pociťovány změnami ve výskytu nemocí přenášených hmyzem (tj. nemocí přenášených vektory způsobených komáry a klíšťaty), hlodavci nebo změnami kvality vody, potravin a ovzduší. Strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu, kterou vypracovala Evropská komise, doprovází pracovní dokument útvarů Komise.

Výzvy, které pro IKT představuje změna klimatu, spadají do dvou hlavních kategorií: akutní příhody a chronické stresy. Akutní události (nazývané také kritické nebo krizové události) zahrnují povodně (pluviální, říční, pobřežní), ledové bouře, vlny veder atd. Akutní události ohrožují infrastruktury IKT tím, že ničí nebo deaktivují fyzická aktiva, na nichž jsou závislé. Chronické stresy vyplývají z pozvolnějších změn klimatických norem, jako je zahrnutí změn teplotních rozsahů a úrovně vlhkosti. I když je méně pravděpodobné, že tyto dopady budou mít katastrofické důsledky, povedou ke zvýšené degradaci aktiv, častějším selháním a kratší životnosti.

Územní plánování je označeno za jeden z nejúčinnějších procesů pro usnadnění místního přizpůsobení se změně klimatu. Stávající procesy a nástroje dostupné v rámci procesu územního plánování obcí v EU, včetně oficiálních plánů, územního plánování a/nebo povolení k rozvoji, pomáhají minimalizovat rizika rozvoje obce vyplývající z předpokládaných dopadů zvýšených povodní, lesních požárů, sesuvů půdy a/nebo jiných přírodních rizik v důsledku měnícího se klimatu.

Očekává se, že změna klimatu bude mít závažné dopady na mořské prostředí. Zvýšení teploty vody přispěje k restrukturalizaci mořských ekosystémů s důsledky pro cirkulaci oceánů, biogeochemický cyklus a biologickou rozmanitost moří. Okyselování oceánů ovlivní schopnost některých druhů vylučujících uhličitan vápenatý (jako jsou měkkýši, planktony a korály) produkovat své skořápky nebo kostry. Teplejší a kyselejší mořská voda proto negativně ovlivní rybolov a akvakulturu.

Předpokládá se, že do konce století se evropské hory fyzicky změní. Ledovce zaznamenají značné masové ztráty, ale změny také ovlivňují nižší, střední kopce a záplavové prostředí, což ovlivňuje dostupnost vody, zemědělskou produkci, cestovní ruch a zdravotnictví. Sezónní sněhové čáry budou nalezeny ve vyšších nadmořských výškách a sněhová sezóna bude kratší. Stromové linie se budou pohybovat nahoru a vzory lesů se budou měnit v nižších nadmořských výškách.

Vzhledem k tomu, že počasí a podnebí mají rozhodující vliv na cestovní sezónu a výběr prázdninových destinací, je na nich odvětví cestovního ruchu vysoce závislé. Existuje také silná vazba mezi přírodou a cestovním ruchem, jakož i mezi kulturním dědictvím a cestovním ruchem. V závislosti na lokalitě a ročním období může být cestovní ruch pozitivně nebo negativně ovlivněn změnou klimatu.

Potřeba přizpůsobit dopravní systém dopadům změny klimatu byla zdůrazněna již v bílé knize Evropské komise o přizpůsobení se změně klimatu (KOM(2009)148). Přizpůsobení dopravy je řešeno kombinací evropských politik v oblasti dopravy, změny klimatu a výzkumu. Evropská unie podporuje osvědčené postupy, začleňuje přizpůsobení do svých programů rozvoje dopravní infrastruktury a poskytuje pokyny, např. vypracováním vhodných norem pro stavebnictví. Akce se zaměřuje na dopravní infrastrukturu, a zejména na transevropskou dopravní síť (TEN-T).

V Evropě žije téměř 73 % obyvatel v městských oblastech a předpokládá se, že do roku 2050 se tento podíl zvýší na více než 80 %. Změna klimatu pravděpodobně ovlivní téměř všechny složky měst - jejich životní prostředí, ekonomiku a společnost. To přináší nové, složité výzvy pro územní plánování a řízení. Dopady změny klimatu na centra evropské hospodářské činnosti, společenského života, kultury a inovací mají dopady daleko za hranicemi obcí.

Vodní zdroje jsou přímo ovlivněny změnou klimatu a řízení těchto zdrojů ovlivňuje zranitelnost ekosystémů, socioekonomické činnosti a lidské zdraví. Rovněž se očekává, že vodohospodářství bude hrát stále významnější úlohu při přizpůsobování se změně klimatu. Předpokládá se, že změna klimatu povede k zásadním změnám v dostupnosti vody v celé Evropě s rostoucím nedostatkem vody a suchem zejména v jižní Evropě a rostoucím rizikem povodní ve většině Evropy.